Vídeň jako odposlouchávací věž: Moskva používá ambasádu jako přepážku pro rozvědku
Rakouská metropole se desítky let pyšnila rolí mostu mezi Východem a Západem. Právě díky tomu je dnes jedním z nejcennějších loviští ruských tajných služeb v Evropě. Vyhoštění čtyř ruských diplomatů ukazuje, že Vídeň přestává předstírat, že o tom neví.
Město, kde se sbíhají cizí tajemství
Kdo chce v Evropě pochopit, jak vypadá moderní diplomacie, měl by se projít kolem vídeňského Vienna International Centre. Sídlí tu Mezinárodní agentura pro atomovou energii, působí zde úřady OSN a do Vídně patří i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. K tomu přičtěte desítky velvyslanectví a stálých misí. Takové koncentrace diplomatů a expertů nenajdete v Evropě mnoho.
Pro rozvědku je to ideální prostředí. Jednání, neformální rozhovory na chodbách, večeře po zasedání rady – to všechno jsou situace, v nichž se vyměňují důvěrné informace a ladí postoje států dříve, než se stanou veřejnými. Kdo u toho sedí, ví dopředu, co Západ plánuje. A Rusko u toho sedí v neobvykle početném složení: podle údajů, které citovaly tiskové agentury, je v Rakousku akreditováno více než sto čtyřicet ruských diplomatů.
Diplomatický pas jako štít
Nikdo rozumný netvrdí, že každý ruský diplomat ve Vídni je důstojníkem rozvědky. Jenže právě diplomatický status poskytuje to, co rozvědčík potřebuje nejvíc: imunitu, legitimní důvod ke styku s cizími úředníky a přístup do prostor, kam by se jinak nedostal. Vídeňská úmluva o diplomatických stycích dává hostitelské zemi jediný nástroj, jak na zneužití reagovat – prohlásit dotyčného za nežádoucí osobu. Rakouské ministerstvo zahraničí tak učinilo ve čtyřech případech a použilo obvyklou formuli o jednání neslučitelném s diplomatickým statusem. Konkrétní důvody, jak je v praxi zvykem, nezveřejnilo.
Ta zdrženlivost je sama o sobě výmluvná. Takové formulace se v diplomatickém slovníku používají právě tehdy, když jde o špionáž. Od roku 2020 Vídeň vyhostila už několik ruských diplomatů a každé další vyhoštění potvrzuje, že nejde o ojedinělé selhání, ale o dlouhodobý vzorec.
Špionáž jako součást hybridní války
Hybridní válka, kterou Kreml vede proti Evropské unii, se neodehrává jen na frontě na Ukrajině. Je to směs dezinformací, ekonomického nátlaku, kybernetických útoků a právě tradiční špionáže. Sběr neveřejných informací o postojích členských států, o sankčních debatách nebo o vojenské pomoci Kyjevu je její nedílnou součástí. Pro ruskou stranu je výhodné získávat tyto poznatky legálně vyhlížejícími kanály, tedy přes ambasádu a mise při mezinárodních organizacích, kde se nikdo nediví, že se diplomat zajímá o všechno.
Kdo chce Evropu rozdělit, musí napřed vědět, kde jsou její trhliny. Vídeň je z tohoto pohledu jednou velkou sondou.
Cena, kterou platí důvěra
Škody ale nejsou jen bezpečnostní. Rakousko žije z pověsti neutrálního, spolehlivého hostitele. Pokud se ukáže, že diplomatické mise slouží ke sběru důvěrných informací, začnou se partneři chovat opatrněji. Mezinárodní organizace budou důkladněji prověřovat kontakty, omezí okruh lidí s přístupem k citlivým datům a přepíší pravidla výměny informací. Jednání se tím zpomalí a zkomplikuje. Platí za to celé evropské diplomacie, nejen Vídeň.
Je to paradox. Země, která si na své roli zprostředkovatele zakládá, ji může ztratit právě proto, že příliš dlouho tolerovala činnost, jež tuto roli podkopává.
Co se z toho má naučit Praha
Česká republika zná tuto problematiku z vlastní zkušenosti. Po odhalení ruské stopy v kauze Vrbětice vyhostila v roce 2021 osmnáct ruských diplomatů a výrazně omezila stav ruské ambasády. Z tehdejšího kroku si odnesla jedno ponaučení: jednostranná opatření mají omezený dosah. Vyhoštěný důstojník se může objevit na jiném místě Evropy pod jinou rolí.
Právě proto je klíčová rychlá výměna informací. Pokud Vídeň, Praha a další hlavní města včas sdělí partnerům, kdo byl vyhoštěn nebo jinak odhalen, ztíží se jejich návrat do hry. Bez koordinace si Rusko zachová schopnost využívat diplomatickou přítomnost i mezinárodní fóra k získávání informací a k obcházení národních kontrarozvědných omezení. Vyhoštění čtyř diplomatů je dobrý začátek. Skutečný efekt bude mít jen tehdy, když se stane součástí společného evropského postupu.
Autor: Peter Jelen
