Bloomberg je bohatý, to se v USA stává. Ale v demokratických primárkách už neodpouští

Nedá se svítit, postavy příběhu si o to říkají samy. Po týdnu zde v souvislosti s Amerikou bude znovu řeč o Andreji Babišovi. Ale jen na rozjezd (a ještě trochu na konci), protože v tomto díle amerického seriálu český premiér zas tak důležitou figurou není.

Když byl Babiš v roce 2015 ještě jako ministr financí na návštěvě u Michaela Bloomberga, přivlastnil si bývalého newyorského starostu jako své alibi. Pokud mohl být Bloomberg nejen prvním mužem největšího amerického města, ale zároveň spolu s tím stále také vlastníkem mediální firmy, proč by on – tehdy místopředseda české vlády – nemohl vlastnit Mafru?

Už zde bylo řečeno, že Babišovo srovnání bylo z více důvodů mimo, ale tím spíše: slyšel teď český premiér, co jeho vzor Michael Bloomberg před pár dny řekl? Slíbil, že pokud by byl zvolen americkým prezidentem, svůj podnikatelský konglomerát prodá.

Je tedy připraven vzdát se firmy, kterou osobně buduje už od roku 1981 a která má dnes odhadovanou hodnotu 60 miliard dolarů. Takže to jde, ne že ne. Neplatí, že prodej takového kolosu je prý příliš složitý, a proto se hledá jiné řešení, například svěřenský rodinný fond.

Nepřítel černochů a žen

Český premiér ale může být v klidu. Bloomberg se takřka jistě americkým prezidentem nestane. Krajně nepravděpodobné je totiž už jen to, že by zvítězil v demokratických primárkách – tedy že by jej demokraté nominovali jako svého kandidáta do listopadových prezidentských voleb proti Donaldu Trumpovi.

Středeční televizní debata demokratických kandidátů, které se poprvé přímo na scéně zúčastnil i Bloomberg, byla velmi poučná. Soupeři udělali vše pro to, aby zajistili, že mediálního magnáta nebudou volit žádné důležité skupiny jejich voličské základny.

Vyčetli mu, že jako starosta New Yorku podporoval policejní metodu „stop and frisk“, tedy že vás policie může zastavit a prověřit bez udání konkrétního důvodu. Ze statistik je zřejmé, že v New Yorku to neúměrně často dopadalo na černochy. A Bloombergovi soupeři se teď důsledně starají, aby na to černošští voliči určitě nezapomněli. Takže první minus, Bloomberg si může velkou část této pro demokraty důležité voličské skupiny odškrtnout.

Za druhé, a patrně ještě hůře, je na tom Bloomberg podle svých soupeřů se ženami. Senátorka Elizabeth Warrenová v přímém televizním přenosu na Bloombergovu adresu prohlásila, že pro demokraty by bylo „obrovsky riskantní“, kdyby v Bílém domě „jen nahradili jednoho arogantního miliardáře jiným“.

Více méně tak říká, že mezi Trumpem a Bloombergem není rozdílu. V jejím podání si oba koupili mlčení žen, ke kterým se před tím chovali nepřípustně, ponižujícím způsobem. Nevíme sice, zda to u Bloomberga tak skutečně bylo, ale v každém případě – druhé minus. Část ženských voliček je pro Bloomberga ztracená.

Vrať, co sis vydělal!

A za třetí, Bloomberg je bohatý. Což se ve Spojených státech sice stává, ale v letošních demokratických primárkách už neodpouští. Bloomberg se ocitl na pranýři. Bernie Sanders do něj šlehl, že jeho jmění je větší, než co vlastní „125 milionů dolních Američanů“.

„Já jsem tady jediný, kdo kdy začal podnikat,“ pokusil se Bloomberg ostatní kandidáty na scéně upozornit, že každý nemůže být celý svůj život jen politik. Ale vůči přesile, které čelil, to bylo marné. Nejen senátor Sanders, který sám sebe označuje za socialistu, a nejen liberální demokratka Warrenová, ale i kandidáti demokratického středu si proti „miliardáři“ Bloombergovi otevřeně či souhlasným mlčením přisadili.

Souznění, že Bloomberg je hamižný, pro stranu nepřijatelný kandidát, bylo tak všeobecné a hmatatelné, že to nakonec moderátora Chucka Todda inspirovalo k otázce: „Měl jste si vůbec vydělat tolik peněz?“

Osmasedmdesátiletý Bloomberg překvapeně mrkl, ale pak se odvážil říct: „Ano, tvrdě jsem na to pracoval.“ Jeho odpověď vzbudila živou odezvu publika v sále, z televizního přenosu ale nešlo určit, zda to byla spíše vstřícná, nebo odmítavá reakce. V každém případě – třetí minus, i když v tomto případě nevíme, koho všeho by si měl Bloomberg ze seznamu možných voličů škrtnout.

Příznivci Bernieho Sanderse, kteří podle dosavadních dvou volebních soubojů v Iowě a New Hampshire – a také podle průzkumů – tvoří necelou třetinu demokratické základny, mu samozřejmě hlas nedají. Mezi středovými voliči Bloomberg evidentně potenciál má. Jenže tam se o přízeň vedle něho přetahují ještě další tři kandidáti. A všichni navzájem se při tom cílevědomě demolují.