Armáda i politici si připomněli výročí justiční vraždy Píky

Armáda i politici si dnes před budovou generálního štábu v Praze připomněli památku generála Heliodora Píky, oběti komunistické justiční vraždy. Od popravy československého vojáka a legionáře dnes ráno uplynulo 71 let. Pietního aktu se zúčastnili příbuzní Píky, zástupci ministerstva obrany a armády, Senátu či pražských městských částí.

Na shromáždění, kde zástupci několika institucí u pamětní desky umístěné na budově generálního štábu položili věnce a květiny, vystoupil mimo jiné vnuk bratrance generála Píky Jan Píka. Svého příbuzného označil za hrdinou osobnost českého národa. „Připomínejme si hrdiny, nechceme-li ztratit svou národní identitu a chceme-li obstát před pokušením svůdné cesty k průměrnosti, vnitřní korupci a zbabělosti,“ řekl.

Podle zástupce náčelníka generálního štábu Jaromíra Zůny Píka slouží jako příklad osobní statečnosti v době, kdy se lámou charaktery. Poukázal na to, že popravený generál své názory hájil za každých okolností, a to i pod tlakem komunistického režimu. „Plným právem považujeme generála Píku za hrdinu,“ řekl. Dodal, že Píka byl nejvýznamnější obětí komunistických politických procesů z řad velení tehdejší československé armády.

Náměstkyně ministra obrany Kateřina Blažková vyzdvihla, že mezi ctnosti Píky patřila vojenská hrdost, statečnost a smysl pro čest. „Nebál se mluvit pravdu. Vždy se hlásil k demokratickým tradicím,“ podotkla.

Píka se narodil v roce 1897 ve Štítině na Opavsku. Jako příslušník československých legií se během první světové války zúčastnil bojů na francouzské frontě, ve Francii později i studoval. Během druhé světové války vytvořil odbočku československého odboje s krycím názvem DORA, pracoval jako politický a vojenský zmocněnec vlády i jako náčelník vojenské mise v Sovětském svazu. Po válce se stal podnáčelníkem hlavního štábu. Už v této době byl ale sledován. Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl z armády propuštěn a posléze uvězněn.

  U Moravské Třebové zemřeli tři lidé při nehodě, dva lidé zranění

V prosinci 1948 byl mimo jiné obžalován z vojenské zrady a ze zločinu zneužití úřední moci. V lednu 1949 byl v tajném přelíčení odsouzen k trestu smrti. Jeho proces je označován za první justiční vraždu v Československu. Popraven byl 21. června ve věznici v Plzni-Borech. Teprve v roce 1968 byl zproštěn viny.

Autor: ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com