Rusko je také jednou ze zemí, kde pečlivě sleduje vzrušující a vyvážené bitvy v Bílém domě. Mimo jiné proto, že dosud nedosáhl dohody o budoucnosti dohody „START 3“ prezidenta Donalda Trumpa, což je poslední účinná dohoda omezující závody v jaderném zbrojení.
Reakce Ruska na americké prezidentské volby zůstává velmi rezervovaná.
Například vzhledem k pokračujícímu hlasování to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nechtěl komentovat. Varoval však, že současná nejistota ohledně výsledků může mít negativní dopad na světové události, zejména na světovou ekonomiku.
Podobně se ministr zahraničí Sergej Lavrov (Sergej Lavrov) zdráhal hodnotit volby dříve. Poukázal na to, že Rusko bylo obviněno ze zasahování do vnitřních záležitostí Spojených států a ze snahy ovlivňovat hlasování USA.
Vítěz voleb neovlivní nejistotu, kterou volby přinesou americko-ruským vztahům v klíčové otázce v příštích několika měsících. To se stane s novou dohodou START, kterou v Praze podepsali v roce 2010 tehdejší prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medveděv.
Poté, co prezident Trump v loňském roce ukončil dohodu o eliminaci raket krátkého doletu, je „Smlouva o odzbrojení“ poslední zbývající smlouvou mezi USA a Ruskem o jaderných zbraních.
Dohoda omezuje arzenál každé země na 1550 jaderných hlavic a zahrnuje také pravidla, jako je vzájemná kontrola. Platnost dohody však vyprší 5. února a jednání o prodloužení nebo uzavření nové dohody dosud nepřinesla žádné výsledky.
Jednání mezi Washingtonem a Moskvou nebyla snadná, protože administrativa prezidenta Trumpa odmítla rozšířit smlouvu v její současné podobě. Chce vyjednat novou zemi včetně Číny. Peking i Moskva to však odmítly a země je ochotna ji prodloužit alespoň o jeden rok, ale neexistují žádné další podmínky.
Demokratický prezidentský kandidát Joe Biden veřejně prohlásil, že pokud se stane prezidentem, je ochoten dohodu prodloužit (koneckonců byl při podpisu dohody viceprezidentem USA). Prezidentská inaugurace se však uskutečnila 20. ledna, pouhé dva týdny před vypršením START 3 .
Autor: Pavel Kohout
