V Česku musí podle předsedy Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) pokračovat stávající opatření proti covidu-19. Prioritní musí být snížení tlaku na zdravotnický systém, řekl novinářům po dnešním jednání ÚKŠ. Pokračování nouzového stavu, o kterém bude ve čtvrtek hlasovat Sněmovna, považuje za nezbytné. Doufá v to, že vnitro v horizontu týdnů vypořádá připomínky k ústavní novele, která by zavedla vedle nouzového stavu i mírnější stav nebezpečí. Krematoria pracují na maximální kapacitu a epidemii zvládají, uvedl Hamáček. Pomohlo podle něj uvolnění emisních limitů a zákaz dovozu těl z ciziny.
V úterý přibylo do statistik 9558 nových případů covidu-19. Hamáček novinářům řekl, že to je sice o 1239 méně než před týdnem, ale číslo je stále vysoké. „Naznačuje, že bychom měli být za vrcholem a epidemie klesá, ale skoro 10.000 případů denně je stále velmi vysoké číslo,“ uvedl. Nemocnice podle něj zůstávají pod tlakem a prioritou musí být je vyprázdnit. „Aby se mohly vrátit ke standardní péči,“ řekl.
Proto musí dál platit stávající opatření, která odpovídají nejpřísnějšímu pátému stupni protiepidemického systému PES. „Při jejich pokračování se neobejdeme bez nouzového stavu,“ řekl Hamáček. ANO a ČSSD by mohli jako v minulých případech při hlasování Sněmovny podpořit komunisté. Jejich předseda Vojtěch Filip po dnešním jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) řekl, že by stav nouze měl dál platit, aby mohli vojáci dál pomáhat v nemocnicích a sociálních zařízeních. „Věřím, že ve Sněmovně zvítězí zdravý rozum,“ řekl Hamáček. Vláda žádá dalších 30 dní nouzového stavu.
Opozice v úterý kritizovala, že Sněmovna nedostala novelu krizových předpisů, podle které by místo nouzového stavu bylo možné při pandemii využívat mírnější stav nebezpečí. Hamáček dnes na dotaz ČTK řekl, že předpis zdržela řada výhrad ostatních resortů v připomínkovém řízení. „Snažíme se to urychlit na maximum. Věřím, že v horizontu několika týdnů to bude celé hotové,“ uvedl. Předpis by schválila vláda a předala poslancům. Hamáček by uvítal větší vstřícnost dalších ministerstev u tak prioritní záležitosti, na připomínky ale mají právo, doplnil.
Hamáček minulý týden prezentoval návrh, podle kterého by se mohla při očkování proti covidu-19 využít částečně volební infrastruktura. „Dohodli jsme se s panem ministrem zdravotnictví (Janem Blatným, za ANO), že připravíme pilotní projekt,“ řekl Hamáček na dotaz ČTK. Mohl by se podle něj týkat Moravskoslezského kraje. Pro případ, že by bylo vhodné volební místnosti při očkování využít, rozpracují hasiči svůj plán až na okresní úroveň, dodal.
Krematoria podle Hamáčka nyní epidemii koronaviru zvládají
Krematoria v Česku v současnosti pracují pod svou celkovou maximální kapacitou a epidemii koronaviru nového typu zvládají, uvedl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) po dnešním jednání Ústředního krizového štábu. Pomohlo podle něj uvolnění emisních limitů a zákaz dovozu těl ke spalování ze zahraničí. Snížil se také tlak na nejzatíženější zařízení, kterým bylo v prvních lednových dnech krematorium v Ostravě. Fungovat začal i dispečink, který v případě přetížení některých lokalit zajistí převoz nebožtíků ke spálení do jiného kraje, uvedl.
Do Česka není možné ke zpopelnění těla zemřelých dovážet ze zahraničí od 12. ledna. Opatření schválila vláda s platností do konce současného nouzového stavu 22. ledna. Zákazem dovozu těl ke zpopelnění reagovalo ministerstvo pro místní rozvoj na zprávy o vytíženosti některých krematorií v Česku. Z ostravského krematoria, které nestíhalo, muselo být 58 těl převezeno do jiného zařízení. Opatření doporučil přijmout krizový štáb.
Standardní kapacita kremačních zařízení v České republice je zhruba 700 žehů denně. Ideální maximální kapacita, kterou se ministerstvo pro místní rozvoj snaží dosáhnout, činí podle odhadů 800 žehů za den. Pohřbů do země se denně uskuteční zhruba kolem 30.
V Česku je tisíc hřbitovů a 27 krematorií. Krematoria nejsou v území rovnoměrně rozložena, méně jich je na Moravě. Podle ministerstva to je jednou z příčin, proč se ocitly na hranici kapacitních možností Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj.
Autor: ČTK