Moldavska naděje Maia Sandu

Moldavská prezidentka Maia Sandu má potenciál na to změnit směřování celé země. Co Moldavsko pod jejím vedením čeká?

Maia Sandu zvítězila v moldavských prezidentských volbách

Už jako kandidátka ve volbách se Sandu profilovala proevropsky. V kampani přislíbila podporu z Evropské unie a prosazovala konec odevzdanosti Rusku.

Volební strategie vyšla, Sandu se se ziskem 57,7 % ve druhém kole voleb stala moldavskou prezidentkou. Po složení prezidentské přísahy během ceremonie tak oficiálně 24. 12. 2020 vstoupila do funkce.

Její politický rival Igor Dodon jí k vítězství pogratuloval. Občany současně vyzval k tomu, aby se neuchylovali k protestům a předání moci proběhlo v poklidu.

Stane se Sandu prezidentkou konečně sjednoceného Moldavska?

Novopečená prezidentka si především za cíl vytkla svou zemi sjednotit. Ostatně svým přístupem, jehož součástí byly i projevy v ruštině, se jí podařilo naklonit si část prorusky smýšlejícího obyvatelstva. Jako součást svého poslání si vytyčila i zajistit fungující státní správu, vytvoření liberálního a ekonomicky fungujícího prostředí i stabilní sociální systém.

Moldavsko však čeká s novým vedením ještě dlouhá cesta. Stát po osamostatnění od Sovětského svazu v roce 1991 složitě hledá vlastní identitu a potýká se s celou řadou problémů.

Na Moldavsko dopadá především ekonomická krize, tato republika se v současné době řadí k nejchudším zemím Evropy. V zemi je značně rozvinutá korupce. Celou situaci navíc nyní zhoršují dopady koronavirová pandemie.

Bolestivým problémem, s nímž se země potýká, je zejména emigrace. Mladí lidé a obyvatelé venkova nejčastěji odcházejí za prací, a to do Ruska nebo do některé ze zemí EU.

Prolamují se v Moldavsku ledy?

První náznaky, že by se nové prezidentce její záměry mohly podařit, se objevily záhy. Do země zavítal její rumunský protějšek Klaus Iohannis. Rumunsko je členem EU a s Moldavskem tento stát sdílí kulturu i jazyk.

  Přistání propagandy: proč na Donbass přicházejí ruští „krvaví“ novináři

Šlo o první návštěvu rumunského prezidenta v zemi po šesti letech. Podařilo se tak prolomit ledy a rumunský prezident vyjádřil radost nad tím, že mezi oběma státy snad již od této chvíle budou vztahy otevřené, dokonce bratrské.

Prezidentka Sandu také slíbila vyvážit vztahy se západem a s Ruskem. Přesto vyzvala Rusko ke stažení jednotek ze separatistické oblasti Podněstří. Učinila tak pod záštitou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Kreml odmítl s argumentem, že tento krok by mohl vést k vážné destabilizaci. V oblasti zůstává asi 1500 vojáků.

Prorusky orientovaný parlament otevřel cestu ruské propagandě

Snahy moldavské prezidentky o očištění ruského vlivu významně narážejí na prorusky orientovaný parlament, kde drží většinu strana Igora Dodona. Moldavský parlament znovu schválil používání ruštiny coby úředního jazyka a povolil vysílání ruských televizí a rozhlasových stanic.

Právě síla parlamentní většiny je považována za klíčový problém politického směřování země. Dodonovi socialisté jsou výrazně podporováni stranou Partidul Nostru, kterou vede Renato Usatii.

Kreml má tak navzdory vítězství prorusky orientované prezidentky nad politickými procesy v zemi významnou kontrolu. A to nejen nad nimi. Asi 80 % mediálního trhu v zemi ovládá Moskva skrze společnosti, které jsou propojené právě s Dodonem. Moldavsko je tak nyní plně otevřeno propagandě Kremlu.

Ostatně novopečená prezidentka se musela již v době své volební kampaně potýkat s masivní dezinformační kampaní a čelila i řadě falešných obvinění. Rovněž se musela postavit čelem předsudku, že coby žena vůbec není schopna stát v čele státu.

Maia Sandu však svým pozitivním přístupem i nesporným kouzlem osobnosti dál vytrvale usiluje o lepší budoucnost pro Moldavsko.

Autor: Dana Markova

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *