Krize je příležitostí pro nový, udržitelný model ekonomiky, říkají experti z V4

Země Visegrádské skupiny by měly využít současnou krizi na strukturální změny a reformy trhu práce, vzdělávání a zdravotnictví. Zároveň by se měly přestat soustředit pouze na růst HDP a místo toho se chopit zelené transformace, tvrdí experti.

Pandemii Covid-19 lze chápat jako „velký urychlovač změn“, který odhalil silné, ale i slabé stránky naší společnosti a ekonomického systému, říká rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová.

Čtveřice odborníků ze zemí V4 na online debatě diskutovala o „vítězích a poražených“ pandemie ve svých zemích, stejně jako o ponaučeních z krize, které by měly státy Visegrádu zohlednit při přípravě strategií ekonomického a sociálního zotavení.

Jelikož samotný virus a onemocnění Covid-19 v blízké budoucnosti zcela nezmizí, musíme přijít s novým ekonomickým modelem. „Myšlenka, že se po Covidu vrátíme do normálního života, se zdá být pohádkou,“ míní rektorka.

Podle ní musí dlouhodobé zaměření na růst HDP a levnou pracovní sílu nahradit ve všech politikách udržitelnost. Lidé ztratili obecný pocit bezpečí a podle Nerudově to nemusí být zcela špatně. „Myslím si, že tato změna může být pozitivní pro způsob, jakým fungujeme,“ dodala s tím, že je třeba se začít výrazněji zabývat potravinovou a zdravotní bezpečností.

Nerudová považuje důvěru ve vládu, společnost a vědu v boji proti pandemii Covid-19 za nesmírně důležité. Stejně tak i mezinárodní spolupráci v EU a NATO, která zajistila lepší přístup k vakcínám. Podle ní je třeba tuto krizi vnímat i jako příležitost k inteligentním investicím s pomocí nového rozpočtu EU a zelené dohody.

Polsko čeká první zpomalení ekonomiky

Polské HDP kleslo za rok 2020 poprvé za posledních 30 let. Za předpokladu, že očkování obyvatelstva bude postupovat dobře, prognózy předpovídají, že se země v roce 2021 vrátí k růstu. Vedoucí strategického týmu na Polskem ekonomickém institutu Paweł Śliwowskikonstatuje, že z makroekonomického hlediska Polsko čelí zpomalení ekonomického růstu, ale ne krizi.

V Polsku, podobně jako i jinde, patří hotely, cateringové služby, restaurace a zábavní průmysl a letecká doprava mezi odvětví, které pandemie zasáhla nejvíce. Na rozdíl od jižní Evropy však tyto sektory netvoří výraznou část hospodářství.

  Kim přišel o dalšího diplomata. Zběhl velvyslanec KLDR v Kuvajtu

Podle Śliwowského je jednoznačným vítězem pandemie polský export, který loni zaznamenal nečekaný růst. Omezení přístupu ke službám u lidí v zemích, s nimiž Polsko čile obchoduje, vedlo k tomu, že začali ve větším nakupovat spotřební zboží, například nábytek a domácí spotřebiče vyrobené v Polsku.

Dostupnost dat

Analytička Budapešťského institutu Ágota Scharleová považuje za „poražené“ krize v Maďarsku zejména malé podniky z oblasti služeb. V kontextu analýzy reálných dopadů krize upozorňuje na problém s dostupností údajů. „K dispozici máme pouze agregátní data a mikrostatistiky, které nezachycují to, co se ve skutečnosti děje,“ poznamenává.

Zatímco agregátní data ukazují pokles zaměstnanosti během první vlny o tři procentní body, po zohlednění počtu odpracovaných hodin je zřejmé, že ve skutečnosti nastal pokles kolem šesti procentních bodů. „Je to tím, že 11 procent pracovní síly si vzalo na jaře, kdy to nebývá běžné, dovolenou. Dalších deset procent lidí začalo pracovat na zkrácený úvazek nebo je propustili,“ vysvětluje Scharleová.

Chybějící reformy

Z makroekonomického hlediska pandemie nepostihla Slovensko až tak výrazně. Hospodářský vývoj Slovenska za rok 2020 nebyl tak špatný, jak předpovídaly prognózy, tvrdí bývalá ředitelka implementační jednotky na Úřadu vlády Slovenské republiky Miriama Letovanec Svetkovská.

Na druhou stranu, Svetkovská kritizuje vládu za nedostatečné předvídání vývoje situace a přílišnou improvizaci při zavádění opatření proti šíření Covid-19. „Toto má výrazný dopad na efektivitu přijatých opatření,“ zdůrazňuje.

Krize podle ní odhalila tři slabá místa. Prvním z nich je nedostatek zdravotnického personálu. „Nikdo nebyl na tuto pandemii připraven, ale problém s nedostatkem personálu tady je od roku 2010. Něco takového se stane, když se v dobách ekonomického růstu nedělají reformy.“

Druhou oblastí je podle ní naléhavost reformy systému dlouhodobé sociální péče, a třetí  pak potřeba zlepšit distanční vzdělávání, protože na Slovensku je více než 52 tisíc dětí, které se nemohou připojit do systému online výuky.

Za vítěze pandemie na Slovensku považuje Svetkovská vědce. „Přestože je výzkum na Slovensku dlouhodobě podfinancovaný, naši vědci ze Slovenské akademie věd přišli s jedinečnými testy na Covid-19.“

  Policie Kapitolu varuje před možným útokem na sídlo Kongresu

Digitální vzd%9lávání

Ohledně tématu digitálního vzdělávání Ágota Scharleová věří, že po zkušenostech s domácí výukou si začnou rodiče i obecná populace více vážit hodnoty vzdělávání a práce učitelů.

„Rodiče si najednou uvědomili, co všechno se odehrává ve školách. Pochopili, že učitelé musí mít vysokou odbornost, aby dokázali zvládat svou práci. Toto uvědomění může být dlouhodobé a veřejnost bude tlačit na vládu, aby učitelům vytvořila lepší podmínky. V Maďarsku jsou učitelé dlouhodobě slabě placení, což způsobuje, že kvalita učitelského sboru není až tak vysoká, jak by měla být.“

Śliwowski upozorňuje na limity digitalizace ve školství a ekonomice. Na dálku, tedy skrze home  office, může v Polsku pracovat méně než 40 procent všech zaměstnanců. Navíc je tu i problém s chybějícími digitálními dovednostmi. „Digitální index je nízký ve všech čtyřech zemích, ale Polsko zaostává i za ostatním zeměmi V4,“ říká ekonom.

Śliwowski by se nepřimlouval za rychlou a úplnou digitalizaci školství, neboť prezenční výuka má své jednoznačné výhody. „Tady jde o víc než přenos kompetencí. Dálkové vzdělávání má mnoho nedostatků. Školy například poskytují některým studentům jídlo zdarma a pracují s nimi i po psychologické stránce. Hrají i výraznou úlohu v oblast rovnosti.“

Z jiné perspektivy se na digitalizaci studia dívá z pozice rektorky univerzity Danuše Nerudová. Digitalizace vysokoškolského vzdělávání je podle ní pro univerzity V4 ohromná příležitost. Konkrétně umožňuje například začlenit do výuky špičkové odborníky ze zahraničí při mnohem menších nákladech.

Důležitá role samospráv

V debatě se otevřelo i téma role samospráv během pandemie. V případě Maďarska, podobně jako na Slovensku, je samospráva velmi fragmentovaná. „Paradoxně, během této krize se ukázal být tento systém jako velmi nápomocný, protože alespoň jedna úroveň vlády byla blízko k lidem a vnímala jejich problémy,“ míní Ágota Scharleová.

„Samosprávy dělají hodně v oblasti vzdělávání a sociálních intervencí, které vláda dělat nemůže. Odvrácená stránka tohoto je, že centrální vláda dostatečně nepodporuje samosprávy a nepřiděluje jim více finančních prostředků na to, aby mohly dělat svou práci.“

  Slovenští pendleři chtějí zablokovat hraniční přechody s Českem, Rakouskem i Maďarskem

Miriama Letovanec Svetkovská v tomto kontextu připomíná, že první kolo celoplošného antigenního testování na Slovensku se podařilo uskutečnit především díky nasazení místních samospráv. Přestože „nedostaly ucelené pokyny od vlády, dokázaly zajistit dostatek materiálních i personálních zdrojů.“

Doporučení

Co je podle expertů ten nejdůležitější krok, který by vlády jejich zemí měly řešit v rámci zotavování po pandemii?

Miriama Letovanec Svetkovská si přeje, aby Slovensko začalo se strategickým plánováním v rámci delších cyklů, než je ten současný čtyřletý volební. „Chtěla bych vidět dlouhodobější strategie pro Slovensko. Rovněž bych si přála, aby slovenský plán obnovy, který naše vláda poslala do Evropské komise, byl ambicióznější.“

Ágota Scharleová by ráda viděla, aby maďarská vláda zavedla nový mechanismus minimálního příjmu, který by byl velkorysejší, než je současný systém sociálních dávek. Tento nový mechanismus by měl být místo centrální vlády více v kompetenci samospráv. Stejně tak by se „měl kombinovat s kapacitami nevládních organizací a dobrovolnou prací, která se ukázala být v čas krize velkým přínosem.“

Paweł Śliwowski doporučuje polské vládě, aby se soustředila na strukturální reformy. Konkrétně na fungování trhu ve smyslu zdanění práce v nižších příjmových skupinách. Rovněž způsob, jakým stát pracuje s nezaměstnanými, by se podle něj měl změnit. Zelená transformace by měla hrát klíčovou roli v rámci obnovy, připomněl ekonom.

Danuše Nerudová zdůrazňuje potřebu obnovit důvěru, bez níž nebude možné obnovit ani ekonomiku. Apeluje na vytvoření stabilního podnikatelského prostředí a odstranění byrokratické zátěže, které dnes firmy čelí. „Máme výjimečnou příležitost, pokud jde o peníze z EU, provést v České republice reformy daňového a důchodového systému, které jsme dosud nedokázali zrealizovat.“

Článek vznikl při příležitosti lednové debaty Winners and losers of the pandemic – the Visegrad outlook, kterou v rámci projektufinancovaného z Mezinárodního visegrádského fondu uspořádal EURACTIV Slovensko ve spolupráci s EURACTIV Česká republika, EURACTIV Polsko a Political Capital Institute (Maďarsko).

Zdroj: https://euractiv.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *