Izrael je nyní v přepočtu na obyvatele nejrychleji očkujícím státem světa. Klíčovou úlohu v tom podle poradce izraelské vlády v boji s koronavirem, profesora medicíny Rana Balicera sehrála plná digitalizace zdravotního systému, která umožnila včasnou identifikaci rizikových skupin a rychlou registraci. Novinářům to Balicer řekl tento týden na virtuálním brífinku.
Izrael je v pozdní fázi třetí vlny pandemie, kterou se podařilo zpomalit kombinací uzávěry a očkování. Nakažlivější britská mutace podle Balicera nyní představuje zhruba 90 procent nových případů.
Očkovování začalo v prosinci a obě dávky vakcíny proti covidu-19 dostalo skoro 90 procent Izraelců starších 50 let. Nejméně jednu dávku již dostala více než polovina z devítimilionové izraelské populace. V naprosté většině případů se očkovalo vakcínou Pfizer/BioNTech.
Plně očkovaní Izraelci nebo ti, kteří se z covidu-19 zotavili, mají nárok na „zelený“ pas, který jim zpřístupní divadla či sportoviště. Od příštího týdne by se jeho držitelům měly otevřít také restaurace.
Jedním z klíčových faktorů je podle Balicera plná digitalizace zdravotnictví. Ta podle něj loni na začátku epidemie umožnila identifikovat rizikové skupiny a urychlit registraci k vakcinaci. „Na začátku epidemie jsme vytvořili prediktivní model vážného průběhu nemoci, cíleně jsme identifikovali rizikovou část populace a od první vlny s ní komunikovali… Tím se nám podařilo snížit počty infikovaných v nejohroženějších částech populace,“ uvedl Balicer.
Efektivní distribuce a komunikace
Digitalizace také pomohla při očkovací strategii. Posloužila k identifikaci cílové skupiny, která byla přizvána k očkování pomocí registrační aplikace. Se seniory se naopak spojila call centra. Pozvání k druhému očkování lidé dostali automaticky po první vakcíně.
První začal Izrael očkovat zdravotníky a lidi nad 60 let, pak další věkové a rizikové skupiny. Nyní očkuje všechny od 16 let.
Důvodů, proč se Izraeli daří rychle očkovat, je kromě digitalizace a dostupnosti vakcín víc. Přirozenými výhodami jsou relativně malá populace a krátké vzdálenosti. Podle Balicera hraje roli i efektivní distribuční síť, cílená komunikace či flexibilita.
Vakcíny se z letiště převáží do centralizovaných distribučních center spravovaných ministerstvem zdravotnictví, odkud putují do stovek vakcinačních center. Většinu z nich spravují čtyři zdravotní pojišťovny, které spolupracují s místními klinikami. Pokud vakcíny, které se musí uchovávat při velmi nízké teplotě, na konci dne v očkovacím centru zbyly, bylo cílem naočkovat kohokoliv.
„Snažili jsme se také veřejnosti říkat věci tak, jak jsou. Když jsme něco věděli, řekli jsme to, když jsme nevěděli, tak jsme to přiznali,“ řekl Balicer.
Úřady se také například snažily snížit nedůvěru v očkování v arabských a ultraortodoxních komunitách a spojily se s jejich náboženskými lídry, starosty a lékaři. Balicer se sám setkal s rabíny a ultraortodoxními lékaři, kteří se jej dvě hodiny ptali na bezpečnost a účinnost vakcíny. Výsledkem bylo, že vedoucí rabín svou komunitu vyzval, aby se nechala očkovat. Ochota k očkování se u ultraortodoxních židů pak podle Balicera zvýšila také v Británii.
Zdroj: https://www.irozhlas.cz
