irozhlas.czNegativní dopad na státní kasu či už dříve neoprávněně poskytnutá dotace. Tak ministerstvo průmyslu a obchodu zdůvodnilo, proč vůbec poprvé s ohledem na výsledky auditu ke střetu zájmů zamítlo žádost dceřinky Agrofertu o unijní podporu. Konfliktu premiéra Andreje Babiše (ANO) se ale resort vyhnul, vypořádat se s tím „nepovažoval za nutné“. Vyplývá to z rozhodnutí, které má iROZHLAS.cz k dispozici. Zlomový verdikt vydal resort na konci dubna.
„Evropská komise dodala, že nesmí správní orgán vybrat a poskytnout dotace společnostem ze skupiny Agrofert,“ stojí v úvodu rozhodnutí o zamítnutí dotace ve výši 2,4 milionu korun pro společnost Primagra. Dokument, pod kterým je podepsaný ředitel odboru infrastruktury pro malé a střední podniky Jan Piskáček, je datovaný 21. dubna.
Server iROZHLAS.cz zažádal ministerstvo vedené Karlem Havlíčkem (za ANO) o rozhodnutí, které obsahuje zdůvodnění zamítnutí dotace, na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Verdikt resortu, který se týká peněz pro Primagru, je totiž klíčový. Od něj by se mohla odvíjet další rozhodnutí českých úřadů k případným žádostem Agrofertu o unijní podporu.
Firma z Babišova svěřenského fondu žádala o 2,4 milionu korun. Úředníci projekt předběžně schválili, finální verdikt ale několik měsíců odkládali. Rozhodnutí tak padlo až před pár týdny. Na co chtěl podnik peníze použít, proč na rozhodnutí čekal tři roky a proč se s resortem už loni na podzim soudil, jsme popsali už dříve ZDE.
Dotace pro Fatru
Jako jeden z argumentů, proč žádost nakonec zamítl, použil resort jinou dotaci pro firmu z holdingu Agrofert. A sice pro Fatru. Plastikářský podnik žádal o bezmála 700 tisíc korun. Ocitl se však na soupisce projektů, které podle auditu Evropské komise porušují zákon o střetu zájmů. A kterou tak holding čerpal neoprávněně.
„Správní orgán (ministerstvo – pozn. red.) proto považuje pozici účastníka řízení (Primagry – pozn. red.) za obdobnou pozici (…) společnosti Fatra ve smyslu budoucí způsobilosti výdajů k financování z Evropského fondu,“ uvedl Piskáček v rozhodnutí.
Zjednodušeně řečeno: pokud by ministerstvo dotaci pro Primagru schválilo, Brusel by na to pohlížel jako na neoprávněný krok, stejně jako tomu bylo u Fatry.
Evropské úřady se přitom v auditu na peníze pro Fatru zaměřily až dodatečně. Ministerstvo totiž nejdříve dotaci přehlédlo a do Bruselu ji nenahlásilo, jak iROZHLAS.cz zjistil už dříve ZDE.
Piskáček se na příkladu Fatry mimo jiné vypořádával s námitkami právníků Primagry, podle nichž se audit ke střetu zájmů jimi zastupované společnosti netýkal a nebyl tak důvod k neschválení dotace. „Ačkoliv se audit týkal určité skupiny projektů, nelze jeho závěry vnímat izolovaně (…). Evropská komise nemohla z povahy věci auditovat projekty, na které ještě nebyla dotace poskytnuta,“ napsal.
V rozporu se zákonem
Systém vyplácení dotací funguje na principu předfinancování ze státního rozpočtu. Dalším důvodem pro neschválení dotace je tak podle rozhodnutí fakt, že peníze by Česko z Bruselu nikdy nedostalo a částka by tak šla pouze z českých peněz.
V rozhodnutí to Piskáček popsal následovně: „Pokud (…) správní orgán ví, že tyto prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj v případě jejich poskytnutí neobdrží, postupoval by již v okamžiku vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace v rozporu s uvedeným zákonným ustanovením, neboť jeho postup by měl programem nepředvídaný negativní dopad na státní rozpočet.“
Evropská komise přitom v závěrech k auditu jasně napsala, že všechny dotace poskytnuté firmám z holdingu v době od září 2017, kdy začal být zákon o střetu zájmů účinný, jsou poskytnuté neoprávněně a Brusel je neproplatí. Dokonce po Česku požaduje u každé žádosti o peníze potvrzení, že neobsahují částky za projekty Agrofertu.
Pokud by tedy i přesto ministerští úředníci dotaci Primagře přiklepli a peníze by šly z českého rozpočtu, nedostáli by podle rozhodnutí „své povinnosti hospodárného nakládání s veřejnými prostředky“. Navíc by tím porušili „princip rovnosti a rovného zacházení“. Agrofert by pak totiž na rozdíl od jiných firem žádajících o dotace měl odlišné podmínky.
Střet zájmů?
Ačkoliv se unijní audit týkal především střetu zájmů českého premiéra, úředníci v rozhodnutí nepovažovali za nutné se k němu vyjádřit.
Sama Primagra v rámci procesu schvalování dokládala, že paragraf 4 zákona o střetu zájmů neporušuje. Stejně tak se bránila tím, že Evropská komise, podle níž premiér český zákon o střetu zájmů porušuje, nemá právo vykládat českou legislativu. Piskáček to ale odmítl s tím, že to není nutné řešit, když pro projekt neexistuje financování.
„Protože však důvodem zamítnutí žádosti je nenaplnění základního předpokladu pro poskytnutí dotace, tj. možnost financovat projekt z evropského fondu, nepovažuje správní orgán za nutné k této části vyjádření účastníka řízení se dále vyjadřovat,“ napsal k tomu v dokumentu.
České úřady přitom dlouhodobě střet zájmů premiéra odmítají. Po ukončení auditu ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) řekla, že pouze soud může říct, zda Babiš porušuje, nebo neporušuje český zákon.
Hrozí soud?
Společnost Primagra by se nyní kvůli zamítnutí téměř 2,5milionového příspěvku na novou sušárnu mohla obrátit na soud. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka se ale k této možnosti nechtěl na konci dubna vyjádřit. „Své právní kroky předem nekomentujeme a neučiníme tak ani v tomto případě,“ uvedl pro iROZHLAS.cz bez dalších podrobností.
Rozhodnutí ministerstva přišlo v době, kdy je ze strany Evropské komise o dotacích pro Agrofert definitivně rozhodnuto – podle auditorů holding čerpal dotace po září 2017 neoprávněně. Z české kasy mu na auditem kritizovaných projektech již bylo vyplaceno 155 milionů korun. Další projekty se ale prověřují, účet by tak mohl narůst až o 67 milionů, jak dříve upozornil iROZHLAS.cz.
Sám Andrej Babiš dlouhodobě střet zájmů popírá. „Agrofert neovládám ani neřídím. Proto dlouhodobě a opakovaně tvrdím, že střet zájmů nemám a kvůli údajnému střetu zájmů nebude Česká republika vracet žádné peníze,“ reagoval pro iROZHLAS.cz v SMS na začátku prosince minulého roku.
Zdroj: https://www.irozhlas.cz
