Pandemie koronaviru v březnu 2020 poměrně rychle zasáhla všechny oblasti lidského života v profesionální i osobní sféře ve většině evropských států. Od jejího vypuknutí jsme se setkali se třemi lockdowny, jež zamávaly především vývojem ekonomiky a jejích aspektů v širším záběru, a rychle proměnily způsob, jakým je na některé z nich nahlíženo. Díky pandemii jsme objevili řadu možností, které nám přináší především virtuální prostředí a velké i malé podniky se naučily naplno využívat jeho potenciál tak, aby minimalizovaly ztráty, které jim v důsledku uzavírání výroby nebo nucených karantén hrozily. I tak se ovšem celková tvář ekonomiky v důsledku dopadu pandemie znatelně změnila, a to nejen v tuzemsku, ale i po celém světě. V současné době se opět dostáváme do fáze rozvolňování a je tak možné zhodnotit, co nám uplynulý rok přinesl a kam asi bude směřovat ekonomický vývoj této země dále.
Dopady pandemie na celosvětovou ekonomiku
Od poslední pandemie, kterou byla španělská chřipka, uběhlo sto let, a svět opět nasadil roušky. Na rozdíl od minulého století však měli podnikatelské subjekty u té současné mnohem lepší nástroje, jak udržovat své záměry v chodu. Nucená karanténa a opakující se lockdowny si však vybraly své daně, jež pocítila především odvětví výrazně závislá na každodenním kontaktu.
Sektory, kterých se vládní opatření dotkla nejvíce
Celosvětově postihly nucené karantény a uzavření většiny prodejen i poskytovatelů služeb především sektory, které dodávají základní zboží a gastronomii či hotelnictví, zatímco větší výrobní podniky se rychle adaptovaly na aktuální situaci a řešily opatření minimalizací styku zaměstnanců na pracovišti. Objevily se však sektory, které zažívaly v tomto období až neuvěřitelné navýšení tržeb. Nejvíce se pandemie dotkla zmíněné gastronomie a pak malých podnikatelů a živnostníků, jež jsou závislí na kontaktu se zákazníkem – jednalo se především o kosmetické služby, kadeřnictví apod. Naopak výrazný rozvoj šlo zaznamenat v oblasti doručovacích služeb. Samotná osobní doprava ovšem výrazně strádala – zatímco nákladní doprava zůstala víceméně zachována, osobní doprava na velmi dlouhé vzdálenosti nebo turistický ruch v lockdownech zcela ustaly a některé subjekty se z úbytku poptávky dosud nevzpamatovaly. Mnohé letecké společnosti se musely přeorientovat na zcela jinou cílovou skupinu a nabídku upravit především pro krátké lety, jiné se dostaly do úpadku. Útlum bylo možné zaznamenat také v dalších sektorech, například ve stavebnictví, nebyl ovšem tak znatelný jako v maloobchodě.
Sektory, u nichž došlo k růstu
Vedle stávajících zavedených subjektů zabývajících se především zprostředkováním běžných nákupů spotřebního zboží se začala ve velkém rozvíjet také donášková služba jídel z restaurací. V poměrně krátké době se mnoha podnikům podařilo nasmlouvat si dovozce, čímž si podpořily odbyt v době, kdy nebylo možné restaurace navštěvovat nebo byl povolen pouze okénkový prodej. Obdobně se lidé mnohem více orientovali na online nákupy všech druhů zboží včetně toho základního spotřebního a hlavně obuvi, oděvů nebo hraček. Během druhé a třetí vlny byl totiž výrazně omezen prodej nepotravinového zboží v supermarketech – kromě hraček a oděvů tato omezení dopadla především na elektroniku a školní potřeby. Obchodníci, kteří již měli zavedený e-shop vedle kamenných prodejen tak byli ve značné výhodě v porovnání s těmi, jež spoléhali pouze na osobní prodej. Z obecného hlediska tak bylo možné spatřovat růst kromě donáškové, resp. rozvážkové služby se jednalo o prodej drogistických produktů, zejména těch přímo spojených s ochranou proti nákaze.
Obecné dopady na ekonomické ukazatele
Přestože většina velkých závodů zůstala otevřená, i jejich provoz se značně omezil. Důvodem byly především restrikce spojené s uzavíráním státních hranic a obecně snížení poptávky po většině produktů běžného života. Nižší zájem o nákupy zaznamenaly subjekty nabízející produkty představující větší investice, jako jsou například automobilky. Kompletní lockdown výrazně zpomalil ekonomiku i výrobu a lidé měli tendenci více šetřit. Důvodem byla především nejistota spojená se zaměstnáním nebo příjmem právě v sektorech, jež byly pandemií zasaženy negativně. Uzavřené restaurace a hotely se sice mohly spolehnout alespoň na rozvážku jídla nebo okénkový prodej, musely však výrazně snížit stavy především u obsluhujícího personálu. Obdobně nízký odbyt v průmyslových odvětvích (která zásobují nejen tuzemské odběratele, ale také korporáty ve světě, jež se potýkaly s obdobnými problémy) vedl k omezování výroby nebo redukce vícesměnného provozu. Hlavními důsledky koronakrize tak byly:
- zvyšující se nezaměstnanost spojená s neschopností jednotlivců splácet závazky
- celkové zpomalení ekonomiky
- nutnost podpory
Zaměstnanost
Problémy s nezaměstnaností dopadly jak na běžné zaměstnance, tak na živnostníky. Mnozí z nich práci buď úplně ztratili, nebo museli kvůli uzavření škol vyžít ze snížené platové sazby (OČR). Většina firem také kvůli nejisté budoucnosti přistoupila ke zmrazení platů, jež se tímto dostaly pod úroveň inflace. Hůře, než zaměstnanci na tom byli ovšem drobní živnostníci, jelikož většina z nich si pravidelně nepřispívá na nemocenské pojištění a v prvních fázích tak na podporu v podobě OČR vůbec nedosáhli.
Zpomalení ekonomiky
Nižší příjmy a nejistota se promítly také do nižších útrat na všech úrovních, a tedy celkového snížení poptávky po běžném i náročnějším zboží. Celkový pokles zaznamenaly prakticky všechny platformy. Komplexně tak došlo k výraznému zpomalení ekonomiky a útlumu, který se začal ztrácet až v posledních měsících. Většina lidí utrácela málo, pro našetřené peníze tak tito hledali spíše investiční příležitosti.
Podpora
V průběhu pandemie zavedla současná vláda několik balíčků podpory pro nejvíce zasažené skupiny obyvatelstva. Na rozdíl od zmrazených mezd, u důchodů došlo k valorizaci a senioři také obdrželi několik jednorázových dávek (rouškovné), jejichž cílem bylo pozvednutí životní úrovně a zvýšení útrat. Kromě důchodců byly nutné zvýšené dávky nemocenského pojištění (OČR), a také podpora živnostníků. Pro společnosti, kterým hrozil úpadek, byly rovněž určeny jednorázové programy podpory, které jim pomohly překonat těžké období. V průběhu pandemie navíc došlo k prosazení některých zákonů s výrazným vlivem na příjmy státu – jednalo se především o změny ve zdanění nemovitostí a mezd. Vedle vyplácených podpor se tak státního rozpočtu nejvíce dotklo zrušení superhrubé mzdy.
Co můžeme očekávat v následujících měsících a letech
Změny, jež s sebou koronakrize přinesla, se promítly především do obecného vnímání možností jednotlivce. Rekordní výsledky například hlásí trh s nemovitostmi s vysokou poptávkou po rekreačních objektech, jež se začal systematicky rozvíjet již v prvním kvartále tohoto roku. V tomto období se také začala výrazně měnit tuzemská ekonomická situace – řada firem zavedla účinné nástroje managementu a celé řešení provozu se tak stalo jednodušším. Navíc byly podniknuty kroky k rozvolňování plošným očkováním, tudíž se reakce na překážky způsobené pandemií v podstatě ustálily a zavedly do běžných procesů. Růst HDP dokonce dosáhl vyšších hodnot, než bylo očekáváno a předpokládá se, že další postup bude rovněž pozitivní. Pokud tedy nepřijde další vlna pandemie, ekonomické predikce spojené s dopady koronakrize lze označit za velmi optimistické, přestože dosažení úrovně ukazatelů z doby před pandemií se odhaduje nejdříve na rok 2023. To bude ovšem podmíněno také výrazným zdražováním, které již teď můžeme (z různých příčin) sledovat především u pohonných hmot a zboží, z nějž do státní kasy plyne spotřební daň. Zdražování je přirozeným způsobem, jakým bude vyrovnáván schodek státního rozpočtu způsobený zvýšenými výdaji spojenými s bojem s pandemií.
Autor: Alise Berilschild
