irozhlas.czI když se situace s koronavirem vyvíjí optimisticky, nelze zopakovat chyby z loňského léta. Na dnešní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě to řekl premiér Andrej Babiš (ANO) s narážkou na loňské rozvolnění protiepidemických opatření. Zdravotnictví považuje za klíčové pro bezpečnost. Premiér také řekl, že nepovažuje stažení spojeneckých vojsk z Afghánistánu za správné. Stejný názor vyjádřil i prezident Miloš Zeman.
„Pandemie covidu připravila celému světu zkoušku, které dosud nikdo nečelil. Byl to konflikt s neviditelným, nevypočitatelným a smrtícím nepřítelem,“ řekl Babiš. Doufá, že s pokračujícím očkováním proti covidu-19 se od podzimu Česko přiblíží komunitní imunitě.
Podle dat z neděle se vakcín v Česku aplikovalo téměř 7,23 milionu. Většina v ČR používaných vakcín je dvoudávková, alespoň jednu dávku dostalo téměř 4,7 milionu lidí. Hotové očkování má 2,53 milionu lidí.
„I když se situace vyvíjí optimisticky, nesmíme zopakovat chyby z loňského léta. Zvlášť obezřetní musíme být, pokud jde o nové mutace viru,“ poznamenal premiér. Upozornil zejména na nakažlivější variantu nového koronaviru delta.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), který je aktuálně opět ve funkci, loni rezignoval v září s vysvětlením, že ho řízení resortu v době první vlny koronaviru neúměrně zatížilo. Čelil kritice za to, že po Babišově tlaku umožnil letní rozvolnění protiepidemických opatření, čímž uvolnil cestu pro rychlý nástup druhé, mnohem tragičtější vlny epidemie. Premiér mnohokrát popřel, že by to byl on, kdo tlačil na rychlejší uvolnění opatření.
Ačkoli pandemie přinesla mnoho utrpení, něco dobrého z ní přeci jen vzešlo, míní Babiš. Například si všichni uvědomili důležitost zdravotníků. „Stejně tak pandemie prověřila naši armádu. Mohu s uznáním a hrdostí konstatovat, že armáda z této zkoušky ohněm vyšla se ctí,“ ocenil premiér. Připomněl, že vojáci pomáhali s výstavbou nemocnic, rozváželi ochranné pomůcky a materiál, pomáhali s testováním a nyní působí například v očkovacím centru.
Babiš stejně jako Zeman nepovažuje stažení vojsk z Afghánistánu za správné
Premiér Andrej Babiš (ANO) stejně jako prezident Miloš Zeman nepovažuje stažení spojeneckých vojsk z Afghánistánu za správné. Více evropských politiků má podle předsedy vlády stejný názor. Řekl to v projevu na dnešní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě. Členství ČR v Severoatlantické alianci (NATO) pokládá Babiš za naprosto zásadní.
Babiš také řekl, že vláda udělala velký krok ke splnění závazku dávat dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Návrh ministerstva financí přitom počítá s tím, že v roce 2024 by Česko na obranu dávalo 1,47 procenta HDP. Rozpočet resortu by tak byl výrazně nižší, než jak ČR slibuje spojencům z NATO.
Česko se opakovaně prostřednictvím například prezidenta Miloše Zemana nebo Babiše zavázalo, stejně jako další členové NATO, že do roku 2024 jeho výdaje na obranu budou odpovídat dvěma procentům HDP. S tímto vývojem počítaly i strategické armádní dokumenty, které se zabývají modernizací armády. Odborníci již upozorňovali, že kvůli pomalému růstu rozpočtu z poslední doby není reálné, aby byl slib do roku 2024 naplněn.
Podle premiéra ale vláda udělala velký krok ke splnění závazku. „Investujeme zejména do moderní techniky od našich spojenců, která zvýší obranyschopnost republiky. Nahrazujeme staré nefunkční, nespolehlivé, často ještě sovětské stroje za techniku a vybavení pro armádu 21. století,“ poznamenal. Vyzdvihl také podporu českého obranného a bezpečnostního průmyslu.
Změnu přístupu a strategického myšlení vyžadují hybridní hrozby a hrozby v kybernetickém prostoru, míní předseda vlády. Uvedl, že kabinet schválil novou národní strategii proti hybridnímu působení. „To považuji za jeden z nejdůležitějších milníků zejména po tom, co jsme zjistili o výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích,“ dodal Babiš.
Diplomatickou roztržku s Ruskem vyvolalo zjištění českých vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Česko v dubnu rozhodlo o vyhoštění 18 pracovníků ambasády, které označilo za důstojníky ruských tajných služeb. Moskva reagovala vyhoštěním 20 diplomatů či zaměstnanců ambasády v ruské metropoli.
Poté rozhodla ČR o vyhoštění dalších pracovníků, na jejichž odjezd mělo Rusko čas do konce května. Moskva pak oznámila, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.
Zeman stále považuje odchod z Afghánistánu za chybu, je třeba ji napravit
Prezident Miloš Zeman stále považuje stažení spojeneckých vojsk z Afghánistánu za chybu. Je třeba ji napravit, než se vymstí. Zeman to uvedl ve zdravici, kterou na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost konané na Pražském hradě přečetl ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák. Negativně se ke stažení vojáků postavili i premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) a ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Zeman také podpořil růst armádního rozpočtu.
Prezident připomněl, že o Afghánistánu nedávno jednal summit Severoatlantické aliance. Spojenci se chtějí ze země stáhnout do poloviny září. „Já osobně to stále považuju za chybu, kterou musíme napravit dříve, než se nám vymstí,“ uvedl prezident. „Odchod vojsk ale rozhodně neznamená opuštění politického bojiště. Naše angažmá v zemi, včetně ztráty lidských životů, mělo smysl,“ poznamenal.
Spojenci by proto podle něj neměli dopustit, aby se z Afghánistánu opět stalo útočiště teroristických skupin.To podle Zemana reálně hrozí, když se uváží poslední vývoj v zemi.
S koncem spojenců v Afghánistánu nesouhlasí ani zástupci české vlády. Podle Babiše má stejný názor více evropských politiků. „I když se ze země nyní stahujeme, chtěli bychom dál pokračovat ve výcviku tamních ozbrojených sil,“ řekl Babiš.
Podle Kulhánka by případná destabilizace Afghánistánu mohla znovu NATO, a tedy i Českou republiku ohrozit. Proto je podle něj důležité, aby i nadále pokračovala nepřímá podpora Afghánistánu ve formě peněz nebo výcviku. Je podle něj potřeba v zemi udržet i českou diplomatickou přítomnost.
Vojáky by z Afghánistánu v současné době nestahoval ani ministr obrany Metnar, načasování je podle něj nešťastné. V zemi ale podle něj česká armáda nemůže zůstat bez spojenců napořád. Afghánci musí vzít bezpečnost do vlastních rukou, řekl. Dodal, že se připravuje výcvik afghánských ozbrojených sil, který bude mimo afghánské území.
Čeští politici kritizovali stažení z Afghánistánu i minulý týden po summitu NATO. Již dříve ale zástupci obrany oznámili, že se čeští vojáci stáhnou společně se spojenci. Ti plánují odchod ze země do letošního 11. září. Česká armáda může mít v současné době v Afghánistánu podle schváleného mandátu až 205 vojáků. Od roku 2002 se jich v zemi vystřídalo několik tisíc. Na misi zemřelo 14 českých vojáků.
Odchod z Afghánistánu podle Zemana umožňuje ujasnit si priority českého vojenského angažmá ve světě. „Česká republika musí být připravena přispívat k boji proti teroru od Blízkého východu po Afriku,“ poznamenal. Čeští vojáci by podle něj měli působit v misích NATO, EU i účelově vzniklých koalic. Připomněl české působení v Mali a ochotu navýšit počet vojáků například v Iráku.
Po odchodu z Afghánistánu je pro českou armádu jednou z nejdůležitějších lokalit právě Mali. Loni stála v čele výcvikové mise Evropské unie sedm měsíců a bylo to poprvé, co spojenecké misi velela. Babiš poznamenal, že Česko by mělo v létě roku 2022 opět velení mise převzít.
Zeman také podpořil růst investic do obrany, a to jak objemově, tak i kvalitativně. „Armáda České republiky se musí připravit na konflikty budoucí, nikoli minulé, čemuž musí odpovídat její akvizice,“ poznamenal. Investice podle něj musí směřovat do moderní výzbroje.
