Nejvyšší správní soud (NSS) konstatoval, že omezení stravovacích i ubytovacích služeb na přelomu dubna a května bylo rovněž v rozporu se zákonem. Podobně již soud zrušil dvě desítky jiných nařízení, u nichž nejčastěji postrádal odůvodnění. Jak uvedl soudce Josef Baxa, neodůvodněné zákazy a příkazy daly vzpomenout na dobu nesvobody před rokem 1989. Opatření, jimž lidé nerozumí, budou sotva respektovat, připomněl.
NSS dal v novém rozhodnutí za pravdu několika firmám provozujícím hotely. Konkrétně se soud zabýval mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví, které bylo přijaté koncem dubna, účinné od 3. května a během pár dnů se několikrát měnilo.
Soud zopakoval, že regulace podle pandemického zákona dopadá pouze na obchodní či výrobní provozovny, nikoliv na provozovny, které poskytují služby, třeba restaurace. Podobně je tomu u poskytování ubytování, které pandemický zákon rovněž výslovně nereguluje.
Opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví pak slouží spíše k lokálním a časově omezeným zásahům, kdy je potřeba zabránit kontaktu lidí podezřelých z nákazy s ostatními, nikoliv k plošné regulaci.
Výjimečný prostředek
Mimořádná opatření jsou podle NSS výjimečným právním nástrojem a přinášejí intenzivní zásahy do základních práv a svobodného života jednotlivců i společnosti.
„Rozsah možností zakazovat, přikazovat či omezovat, kontrolovat a vynucovat sankcemi je nebývalý. Právě pro jejich povahu mohou být používána jen na nezbytnou dobu a v nezbytném (osobním, územním, sektorovém) rozsahu,” uvedl soudce Josef Baxa.
Podobná opatření podle Baxy s nadsázkou dávají vzpomenout na dobu nesvobody. Tehdy byly neodůvodněné příkazy, zákazy či omezení na denním pořádku, nyní se ale nesmějí stát „novou normalitou”, říká Baxa.
Srozumitelnost je zásadní
Opatření mají být rozumná, srozumitelná, jednoznačná, stálá – jen tehdy budou také přesvědčivá, respektovaná a nezpochybňovaná. „Regulace, která je prakticky plošná a zároveň pro mnohé citelná, musí tyto vlastnosti mít jednoduše proto, aby většina adresátů ji přijala a řídila se jí. Regulaci tohoto typu a rozsahu totiž nelze ani plošně zkontrolovat, ani vynutit,” uvedl Baxa.
Pokud pak stát rezignuje na prosazování regulace, vede to k dalšímu poklesu důvěry v právo a instituce a k nerespektování pravidel, což zase vede k opětovnému zhoršování situace a nutnosti přijmout novou regulaci.
„Proto klade soud důraz na řádné odůvodnění mimořádných opatření, tak aby mu rozuměli nejen ti, kteří je tvoří či právní profesionálové, ale především všichni adresáti,” stojí v rozhodnutí.
Zdroj: https://www.novinky.cz