Šéf tajné služby v nejistotě. Za měsíc mu skončí mandát, Babiš chodí kolem horké kaše

ANALÝZA. Jméno ředitele české kontrarozvědky není ani v nejmenším tak tajné, jak by milovník špionážních románů možná čekal. Michal Koudelka veřejně vystupuje, dává rozhovory a ani ti, kteří se o téma tajných služeb nijak nezajímají, nemohli nezaznamenat roli BIS i Koudelky osobně v nedávné kauze Vrbětice.

Právě vrbětický případ s jeho významem i dopadem na česko-ruské vztahy a na výrazné zeštíhlení dlouho personálně přebujelé ruské ambasády bylo možné považovat za potvrzení dobré práce českých bezpečnostních složek a BIS. V tomto smyslu se také čeští politici, i zahraniční partneři, opakovaně vyjadřovali.

Nijak překvapivě s výjimkou prezidenta Miloše Zemana, který Michalu Koudelkovi dlouhodobě nemůže přijít na jméno a svůj odpor demonstruje opakovaným odmítáním jeho povýšení do generálského stavu, přestože mu to rok od roku navrhuje vláda.

Právě postoj Miloše Zemana a jeho okolí, spolu s politickými kalkulacemi Andreje Babiše, který přízeň Zemana nutně potřebuje, je důvodem, proč i měsíc před skončením pětiletého mandátu zůstává šéf významné instituce v nejistotě o své profesní budoucnosti – a s ním nutně celá bezpečnostní komunita.

Nemoc špatného svědomí

Zeman už se dříve vyjádřil ve smyslu, že „problém Koudelka“ se vyřeší přirozenou cestou. „Jeho funkční období vyprší ani ne za rok, tak už to pokládám za trochu bezpředmětné,“ nechal se slyšet vloni v říjnu.

Přesvědčení, že po vypršení prvního pětiletého mandátu Koudelku vláda ve funkci nepotvrdí, ukazuje na značné sebevědomí českého prezidenta ve vztahu k premiéru Babišovi. Zeman ví, že ho Babiš bude po volbách potřebovat, ostatně ho o své přízni otevřeně ujišťuje, a z Koudelky se tak stal svého druhu obchodní artikl.

Babiš se tím vmanévroval do klinče. Osobně sice Koudelku uznává, opakuje, že je s jeho prací dlouhodobě spokojen, v posledních týdnech se s ním několikrát sešel, jenže reálná politika velí hledat úhybné manévry. Pro Babiše jsou totiž dobré vztahy s prezidentem s ohledem na podzimní volby 2021 – a hlavně na povolební realitu, vládu v demisi i možné opětovné pověření sestavením vlády – klíčové.

  Peking jako vektor rozvoje za současných okolností. Odváží se Kyjev k otevřenému sblížení s východem a co to znamená pro EU.

Problém se zatím zjevně rozhodl vysedět, žádné řešení nepředstavil, byť je zjevné, že žádný jiný kandidát než stávající ředitel Koudelka se nenabízí.

Docela přesně to pojmenoval poslanec KDU-ČSL a člen bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Jan Bartošek: „To, jak premiér Babiš udržuje v neustálém napětí a nejistotě bezpečnostní komunitu v souvislosti s vedením BIS, čtu z jeho strany jako strach a ‚strach je nemoc špatného svědomí‘. Odmítám v souvislosti s řešením vedení BIS provizorní řešení.“

Bartošek hodlá iniciovat svolání mimořádné schůze bezpečnostního výboru, kde bude jediným bodem programu právě končící mandát ředitele BIS a informace premiéra o dalším postupu. Babišem to však jen stěží pohne.

 

Podle vzoru Dukovany

Ze zákona platí, že „ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, vláda. Z výkonu své funkce je ředitel Bezpečnostní informační služby odpovědný vládě, která ho též odvolává“.

Deníku N Babiš řekl, že věc hodlá řešit až v srpnu. Respektive řekl, že „pana Koudelku vyřešíme v srpnu“, což lze přeložit v podstatě jakkoli.

Před pěti lety bylo touto dobou dávno jasné, že tehdy dobrovolně skončivšího dlouholetého šéfa BIS Jiřího Langa (nyní ředitele Národního bezpečnostního úřadu) nahradí právě Koudelka.

Vláda tehdy jeho jméno sice schválila až 27. července (z tohoto hlediska by zdánlivě bylo ještě dost času), šlo ale o poslední formální krok, protože bezpečností výbor jméno odsouhlasil už 14. července, přičemž jméno do sněmovny přirozeně doputovalo ještě dříve.

Nyní se velmi pravděpodobně jeví varianta, že vláda Michala Koudelku po 15. srpnu řízením BIS jen pověří na blíže neurčené kratší období. To také Babiš naznačil už na konci dubna v rozhovoru pro deník Právo: „Předpokládám, že ve funkci zůstane, ale třeba o novém šéfovi BIS rozhodne příští vláda.“

  Ruská stopa ve slovenských nacistických organizacích - IGTDS

Je to po Dukovanech další téma, kde Babiš řešení jen odkládá na dobu povolební. Do dostavby jaderné elektrárny Dukovany se Rusové ještě mohou klidně vrátit; s postem šéfa BIS, jež před ruským vlivem opakovaně varuje, jsou to v mnohém spojité nádoby.

Pouhé dočasné pověření vedením BIS sice zákon nezná, to ale politické kreativitě nebrání, což nechává v této vysoké hře všechny varianty otevřené. Na Hradě mohou být zatím spokojeni.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *