Před deseti lety Norsko postihla tragédie. Breivik si oblékl policejní uniformu a vzal život 77 lidem

ct24.ceskatelevize.cz/

Dva teroristické útoky během jednoho dne zasáhly Norsko před deseti lety. Na svědomí je měl Anders Behring Breivik. Celkem při nich zemřelo 77 lidí, většinu obětí přitom tvořili mladí lidé. Extremista byl odsouzen k nejvyššímu trestu, který je v tomto skandinávském státě možný. Klíčovou otázkou v procesu bylo Breivikovo psychické zdraví.

V půl čtvrté odpoledne dne 22. července vybuchla bomba ve vládní čtvrti v centru norského Osla. Breivik před úřadem premiéra a ministerstvem spravedlnosti zaparkoval auto, do nějž uložil bombu s dusičnanem amonným. Exploze si vyžádala osm obětí. Jedenáct lidí bylo vážně zraněno.

Události tragického dne tím však nekončily. V tu dobu asi 35 kilometrů severozápadně od Osla se na ostrově Utöya na jezeře Tyrifjorden konal mládežnický tábor vládní Norské dělnické strany. Účastnilo se ho přibližně šest set lidí.

Krátce před pátou odpolední tam přijel muž, který se představil jako policista, jenž vyšetřuje výbuch v Oslu. Na těle měl policejní uniformu, s sebou odznak. Poté, co se několik lidí na jeho výzvu shromáždilo, zahájil přestrojený Breivik střelbu, která trvala téměř hodinu a půl.

Během tohoto útoku zemřelo 68 osob, většina z nich byla v mladém věku čtrnáct až dvacet let. Další člověk o pár dní později podlehl zraněním v nemocnici.

Prchající lidi zachraňovali rekreanti

Lidé v panice prchali, mnozí se snažili zachránit skokem do vody. Breivik ale střílel i do nich. Pevnina byla vzdálena asi šest set metrů. Řada se jich utopila. V okolí se kromě táborníků nacházeli také rekreanti. Agentura Reuters tehdy uvedla, že právě jim se podařilo zachránit z ostrova až tři sta dětí. Odváželi je do kempu Utvika a vraceli se pro další. Těm, které nemohli vzít na palubu, házeli alespoň záchranné vesty.

Mezi rekreanty byl i Otto Lövik. Ten zachránil čtyřicet až padesát lidí. Breivik ale střílel i na jeho člun, takže musel pryč. Než se s lodí obrátil, viděl těla mrtvých na hladině jezera. „Musel jsem se rozhodnout, koho vezmu na palubu a koho tam nechám,“ tlumočila tehdy jeho slova pro Reuters manželka Wenche Löviková. Sám o hrozném zážitku nebyl schopen mluvit.

„Dostalo se sem možná dvě stě až tři sta dětí z Utöyi. Nevěděly, jestli nám mohou důvěřovat. Plakaly, třásly se, byly hysterické. Nakonec nám začaly věřit. Jedno z nich mne požádalo, jestli bych ho nemohla obejmout. Nedokážu si představit, kolik dalších lidí mohlo zemřít, kdyby se ty děti nedostaly sem,“ popsala Löviková situaci v kempu.

Vypadal, že neušetří nikoho, popsal účastník tábora

V kempu bylo mnoho imigrantů nebo dětí z přistěhovaleckých rodin. Pro agenturu AP popsal svůj příběh tehdy devatenáctiletý Husajn Kázemí, který pocházel Afghánistánu a v Norsku požádal o azyl.

Podle Husajna Breivik střílel bez ohledu na to, jak kdo vypadal nebo co měl na sobě. „Vypadal, že chce zabít všechny, že neušetří nikoho,“ popisoval. Společně s ostatními se dal Husajn na útěk. Breivik ho postřelil do nohou a do paže. „Mé nohy byly zalité krví, ale já jsem si toho nevšiml. Chtěl jsem zůstat naživu,“ vypověděl.

  Paříž či Řím odsoudily zatýkání v Rusku, sílí volání po sankcích

V bezpečí se ocitl až po příjezdu policistů. Těm přišlo hlášení o střelbě na ostrově v 17:27 a deset minut nato byla z Osla vyslána speciální policejní jednotka. Neměla ale k dispozici vrtulník, a tak na ostrov připlula v 18:25 na člunu. Breivika následně zadržela.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *