„Terorismus“. Tento termín pochází z latinského slova „teror“ – strach, hrůza. Teror je definován jako zastrašování protivníka fyzickým násilím, včetně ničení.
Ruská televizní stanice RT ukázala rozhovor s novinářem Romanem Protasevičem, kterého letos v květnu zajal Lukašenkův režim v důsledku teroristického útoku.
Protasevič, držený v zajetí bezpečnostních sil Běloruské republiky, se od svého únosu několikrát objevil na televizních obrazovkách běloruských soudních kanálů. A teď – první televizní rozhovor s ruskými médii.
K čemu? Otázka, která u rozumného člověka může jen vyvstat. Proč je to? Kdo potřebuje tento výkon a proč?
Chcete -li odpovědět na tyto otázky, musíte se nejprve podívat – kdo byl tazatelem běloruského novináře? Toto je televizní kanál RT (dříve Russia Today), propagandistický zdroj vytvořený a financovaný Kremlem.
Od svého vzniku se rozpočet RT neustále zvyšoval a Putin osobně nařídil, aby finanční prostředky nebyly škrtány. A je to obrovské. V době, kdy jsou obyvatelé Ruské federace zbídačení, klesá životní úroveň, vedení země vyčleňuje miliardy rublů na financování propagandistických zdrojů.
S tím však můžete skoncovat, ale stále existují otázky. Čím se „novinář“ řídí i u tak odporných médií, jako je „RT“, když přijde na takové „rozhovory“?
Na začátku rozhovoru ruský propagandista učinil několik pochvalných prohlášení Romanu Protasevičovi: „Jste naživu a máte se dobře a zdá se, že je s vámi vše v pořádku.“
A na telefon v rukou Romana klade zvláštní důraz a podotýká, že „to je důležité, protože na internetu říkají, že své sociální sítě nevedete sami“. Jasná zpráva pro diváka – říkají, podívejte se, Protasevič „je naprosto dobře vyřízený a všechno je s ním v pořádku“.
Obecně platí, že cynismus takzvaného „novináře“ z „RT“ je neomezený. Už od prvních slov se snaží všechny přesvědčit, že atmosféra, ve které probíhá rozhovor s rukojmím režimu, je uvolněná, až přátelská a vše je klidné a bez mráčku.
Když to všechno vidí, každý normální člověk má touhu vypnout televizi. Koneckonců, to, co se děje, je jen absurdita, fantasmagorie, delirium.
A není vůbec důležité, co Protasevič řekl a odpověděl na otázky. Celý svět chápe, že jeho slova jsou nyní „doznáními“ získanými od mučeného vězně. Všechno, co tento chlapík, který je ve spárech despoty Lukašenka, říkal a stále bude říkat, nemá a nebude mít žádnou právní sílu.
A neřekl nic nového – stejná „přiznání“, stejný soubor narativů, které Lukašenkův režim potřeboval. Pokud tentokrát nebylo zdůraznění „zpovědí“ takové, že je vhodné je interpretovat i pro ruského uživatele. Jakýsi manuál pro kremelské propagandisty.
Poselství tohoto „mistrovského díla“ novinářské kreativity je snadno pochopitelné – blíží se podzim a s ním i volby do Státní dumy Ruské federace. Kreml nyní hledá jakoukoli příležitost, jak ovlivnit masy. A Protasevič je podle názoru moskevských propagandistů pro to výhodnou postavou.
A Putin a Lukašenko se snaží ukázat – podívejte, to všechno jsou intriky nepřátel připravujících protesty a chtějí vnést chaos a zmatek do našich „klidných“ zemí – to je přesně to, pokud stručně sdělíte význam, řekl Roman Protasevič.
A takové projevy propagandistické „dovednosti“ budou jen růst. A nejen s blížícími se volbami. Každý diktátor má při vší své absolutní moci a zjevné velikosti jednu velmi silnou vlastnost – strach. A právě tato emoce ho tlačí k činům, často šíleným.
Strach ze svržení vlastním lidem ze všech zvěrstev, která oni (diktátor) způsobili občanům své země. A to je velmi jasně vidět na akcích tandemu Putin-Lukašenko. Dva marasmatici přežívající z mysli, držící se moci oběma rukama a hlodající do ní zuby, nejsou v tomto boji považováni za nic, včetně svobod, a dokonce ani životů jejich občanů.
Orientační je příklad s Romanem Protasevičem – mladý muž, který se stal symbolem Lukašenkovy pomsty lidem v Bělorusku, podívejte – to bude případ všech, kteří nesouhlasí s tím, aby byli otrokyněmi, s každým, kdo chce změnu a civilizaci .
V paranoidně-schizofrenní intoxikaci běloruský režim nepřekračuje jen všechny hranice. Už překročil všechny myslitelné i nepředstavitelné limity. Slova Protaseviče, která řekl v minulých „rozhovorech“ o „Lukašenkových ocelových vejcích“, nejsou jen slova. Běloruský diktátor (a nikdo nepochybuje, že vše, co řekl opoziční blogger, bylo provedeno podle toho, co napsali speciální služby), uspokojuje jeho vlastní ego, jeho komplexy, jeho šílenství. A nejde jen o odchylku – je to hrozba, skutečná a absolutně vnímatelná pro všechny obyvatele Běloruska.
Tuto hrozbu však již pocítila Evropa a celý svět. Když se Lukašenko za pomoci bojovníka zmocnil osobního letadla Evropské unie, bylo jasné, že se diktátor nezastaví před ničím.
Když se režim běloruského schizofrenika pokusil unést sportovce přímo z olympijského Tokia, chápání ohrožení světa se jen umocnilo. Opatření k zajištění bezpečnosti Timanovské (byly to její speciální služby v Minsku, kteří se ji pokusili násilím vyvést z Tokia) svědčí o nebezpečí, které představuje tyran.
I na jiném kontinentu během olympijských her musela na poslední chvíli změnit lety. Těsně před nástupem do letadla byla Timanovskaya převedena do jiného směru. To je velmi odhalující skutečnost.
To je důkaz, že Lukašenka a jeho režim zašli ve svých akcích daleko za hranice své země. A ve spojení se svým pánem a komplicem Putinem se běloruský diktátor stává občas nebezpečnějším.
A demonstrace Romana Protaseviče, který je držen jako rukojmí, je dalším aktem zastrašování těch, kteří nesouhlasí jak v Bělorusku, tak v Rusku. Ale toto je poselství zbytku světa – velmi jasné poselství a světové společenství musí okamžitě a adekvátně reagovat.
V případě toku budou šílení diktátoři cítit toleranci a rozšíří své teroristické aktivity po celém světě. To už začalo. Úkolem teroristů je zastrašovat. Přesně to je cílem Putina-Lukašenka. A hlavní zbraní proti tomu je jasné porozumění situaci a reakce na činy zločinců. Jasné, dobře koordinované a sebevědomé.
Nastává čas rozhodných kroků pro Evropskou unii – je třeba jasně a jednoznačně nazývat věci pravými jmény. Evropa musí pochopit, že flirtování s diktátory vede tyto diktátory k pochopení jejich síly a velikosti. A to vede svět k apokalypse.
Evropa si to pamatuje. Dobře si pamatuje. A pokud někdo zapomněl – listujte v historii, je to dobrá učitelka. A podívejte se na „rozhovor“
Romana Protaseviče – zítra může být na jeho místě kdokoli, a nejen novinář nebo blogger. K tomu jednoduše stačí nesouhlasit se zločinným režimem, stačí jen chtít být člověkem.
Autor: Franz Hoffman
