Bradáčová k rozhodnutí o Čapím hnízdě: Myslím si, že lhůtu do konce srpna nepůjde dodržet

ceska-justice.cz/

O návrhu na podání obžaloby na premiéra Andreje Babiše (ANO) v kauze týkající se čerpání dotací na Čapí hnízdo měl dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch rozhodnout do 31. srpna. Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová si ale myslí, že ve světle požadavku Babišových advokátů na zrušení trestního stíhání do konce prázdnin jasno nebude. „Osobně si myslím, že tuto lhůtu nepůjde beze zbytku dodržet,“ uvedla v rozhovoru pro Radiožurnál.

Začněme aktuálním vývojem kauzy Čapí hnízdo. Server Aktuálně.cz ve středu přinesl informaci, že Andrej Babiš podal návrh na zastavení svého trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo. 31. srpna přitom vyprší lhůta, do kdy má příslušný státní zástupce pan Šaroch rozhodnout, jestli obžaluje pana premiéra. Mění nový návrh Andreje Babiše něco na této lhůtě, nebo stále platí, že to rozhodnutí, jestli bude pan premiér obžalován, nebo ne, padne do konce srpna?


Já bych si nejprve dovolila vysvětlit onen vzájemný vztah dozoru a dohledového státního zástupce. Vrchní státní zastupitelství v Praze vykonává ve věci dohled, což lze zjednodušeně říci tak, že vlastně kontroluje postupy dozorového státního zástupce. A v rámci tohoto dohledu stanovil státní zástupce Vrchního státního zastupitelství lhůtu do konce měsíce srpna pro rozhodnutí ve věci. Ať už bude jakékoliv. Ať už bude podána obžaloba, či bude rozhodnuto o zastavení, nebo státní zástupci přijme jiný typ rozhodnutí.

Nechci vůbec presumovat dopředu. Ovšem mělo to svoji výhradu, kterou já jsem i veřejně sdělila. Tato lhůta byla stanovena za situace, že obhajoba nebude doplňovat dokazování, respektive nebude přednášet státnímu zástupci návrhy na doplnění dokazování, na což má samozřejmě právo. Může doplňovat nové důkazy do věci a může také navrhovat provedení nových důkazů. S každým takovým návrhem se musí státní zástupce ve svých úvahách vypořádat. Buď jej odmítnout, nebo důkazy doplnit.

To už vím od dozorového státního zástupce, že takové návrhy obhajoba uplatňuje. A jedním z těch návrhů, který může rovněž učinit, je i návrh na samotné zastavení trestního stíhání. I tímto návrhem se musí státní zástupce zabývat a vypořádat jej.

Současně ještě chci říci, že se objevila v mediálním prostoru informace o možném svědkovi, který již ve věci vypovídal. A rozhodl se, alespoň dle mediálních sdělení, svou výpověď pozměnit oproti své původní. A i touto novou skutečností se státní zástupce musí zabývat.

Takže nechci teď říci, zda to stihne, nebo nikoliv. Ale je tu řada nových informací, které jsou naplněním oné výhrady. To znamená, že podle mého názoru, tak jak již umím odhadnout tu dobu, kdy se doplňují důkazy, kdy se zvažují veškeré informace ohledně rozhodnutí, tak osobně si myslím, že tuto lhůtu nepůjde beze zbytku dodržet.

To znamená, že předpokládáte spíš, že pan Šaroch požádá o prodloužení?
To nebude žádost o prodloužení, ale bude to informace právě o úkonech, které ještě musí provést proto, aby se řádně dle trestního řádu vypořádal s veškerou obhajobou a s návrhy obhajoby.

Předpokládám, že alespoň rámcově – na rozdíl od nás – víte, co je v tom podání Andreje Babiše. O kolik si myslíte, že by se to mohlo prodloužit?
Co je v tom podání, skutečně nevím. To je obsahem, respektive podání a jeho obsah studuje dozorový státní zástupce, nikoliv dohledový.

Nicméně říkala jste, že návrhy na provedení nových důkazů tam jsou…
Ano. Záleží na úvaze dozorového státního zástupce, zda se vypořádá s těmi důkazními návrhy jakožto s nadbytečnými. To znamená, že neuloží provedení těch důkazů. Anebo se bude domnívat, že takové nové důkazy mohou změnit rozhodnutí ve věci. Ale to je zcela na úvaze doktora Šarocha.

Očekáváte z vaší zkušenosti, že pokud k tomu prodloužení dojde, bude v řádu měsíců?
To skutečně teď neumím říct a byla by to pouhá spekulace. Takže na to vám nemohu odpovědět.

Šest let

Dotace na stavbu Čapího hnízda byla poskytnuta v roce 2008. Celý případ se vyšetřuje od roku 2015, to je skoro šest let. Celou dobu Andrej Babiš a jeho právníci mohli navrhovat důkazy, vypovídali a tak dále. Opravdu je možné a je standardní, aby po šesti letech se objevily nové věci, které by případně mohly vést k prodloužení lhůty?
Já jsem neřekla, že se objevily nové věci. Já jsem mluvila o dikci zákona, která umožňuje kdykoliv v průběhu řízení obhájcům přinášet návrhy, nové důkazy ve věci. Novými důkazy se rozumí nové informace. A je to skutečně právo obhajoby. Toto právo patří obhajobě po celé trestní řízení, bez ohledu na to, jak to řízení dlouho probíhá.

Na druhé straně není podání účelové? Nejde tady o to, aby se nerozhodlo třeba do voleb?
Státní zástupce proto může rozhodnout, že nevyhoví takovým návrhům, protože se jedná o návrhy, které nemohou změnit jeho rozhodnutí ve věci. Ale jak říkám, vypořádat musí všechny takové návrhy dozorový státní zástupce.

Už v roce 2018 jste prošetřovali postup dozorového státního zástupce Jaroslava Šarocha. Vy sama jste tehdy říkala, že pan Šaroch měl být aktivnější, měl postupovat důrazněji. Teď jsme o necelé tři roky později, máte pocit, že pan Šaroch postupuje podle toho, co jste mu tehdy vytýkali?
Já si myslím, že ano, protože lhůta se prodloužila nikoliv zaviněním doktora Šarocha, ale objektivně nebyla vyřízena právní pomoc v cizině. Osobně si myslím, že to ovlivnily právě i souvislosti s covidem-19. To znamená situace v Evropě, která nastala, a nebylo to jen v této věci, ale v mnoha dalších trestních věcech, došlo ke zdržení právní pomoci. A tak se tomu stalo i v této věci. Takže my jsme informace opakovaně od městského státního zastupitelství vyžadovali, prověřili jsme je. A tady skutečně doktor Šaroch tak, aby obstál rozhodnutí nejvyššího státního zástupce, který mu uložil jasné pokyny, které jsou pro něho závazné, tak musel vyčkat vyřízení právní pomoci. Takže tady nebylo v jeho silách jakkoliv lhůtu ovlivnit.

  Jurečka: Vláda bude valorizovat důchody, ale zvýší i některé daně

Když se podíváme na celý případ, tak na první pohled pro laik vlastně nevypadá tak složitě. Jde o to, jestli Andrej Babiš nechal záměrně vyčlenit farmu Čapí hnízdo z Agrofertu, aby působila jako malý podnik, a tím mohla získat padesátimilionovou dotaci, nebo ne. Opravdu vyšetřování takové věci musí a má trvat šest let a má k tomu být spis, který má desetitisíce stran?
Já objektivně a odpovědně od počátku této trestní věci říkám, že délka od doby, respektive čas, který uběhne od doby, kdy dojde ke spáchání trestného činu, až po jeho možné prověřování a vyšetřování, je skutečně rozhodná z hlediska kvality důkazů a jejich budoucí hodnoty. Tam, kde by veškeré dokazování stálo na listinných důkazech pouze a jen, což je věc velmi ojedinělá, tam samozřejmě listina vypovídá stejnou informaci i po letech.

Ale tam, kde potřebujete takové informace doplnit svědeckými výpověďmi, tak mnoho svědků, je to většina, po určité době, měsících, letech ztrácí kvalitu své paměťové stopy. A i v této věci, a to není jen tato věc, je to zřejmé. Takže i tím je ovlivněna kvalita dokazování, rychlost dokazování.

Na druhou stranu nezjednodušujme. Ta věc vůbec není právně ani skutkově jednoduchá. Zdánlivě se zdá jednoduchou býti, jak jste řekl, ale taková ta zdánlivost jednoduchá nakonec představuje velmi složité řešení. Takže rozhodně bych nezařadila tuto věc mezi jednoduché skutkové, skutkově a právně trestní věci. To rozhodně ne.

Hospodářská kriminalita

Pokud jde o Andreje Babiše a Čapí hnízdo, tak média referují také o vyšetřování možných daňových úniků. Firmy koncernu Agrofert si údajně platili fiktivní nebo zbytečné reklamy v areálu Čapího hnízda v době, kdy se ještě stavělo, kdy tam nepřicházeli žádní návštěvníci, tak aby reklama mohla být efektivní. Tím si měly snižovat daňový základ, a potom výši zaplacené daně. Vy jste minulý týden v rozhovoru pro Hospodářské noviny řekla, že se tento případ nedaří posouvat rychleji kvůli policii, která v oblasti hospodářské kriminality pokulhává. Můžete být konkrétní, v čem podle vás policie pokulhává?
Taky v této věci vrchní státní zastupitelství vykonává dohled, proto jsou nám ty informace známy. Ale nedotýká se to jen této trestní věci. Obecně všichni krajští státní zástupci v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Praze posledních několik let upozorňují na velmi špatný stav policie, co se týče specialistů na vyšetřování hospodářské kriminality. Policistů je málo. Řada z nich odešla do civilu a řada z nich odmítla nadále se zabývat tímto druhem kriminality. A já bych tu situaci označila za alarmující. Je to určitě hlavní město Praha. Je to ale i Plzeňský kraj a jsou to i další kraje, kde dochází k větší fluktuaci policistů. Pokud policie nepřímé nějaké opatření, nevím, v personální rovině, ať už motivační, finanční, zvláštní ohodnocení těchto policistů, tak se do budoucna obávám, že buď vůbec nebudou některé věci vyšetřeny, anebo lhůty budou ještě mnohem delší.

Kdo, co by s tím měl dělat? Policie? Policejní prezident?
Ano, myslím, že je otázka pro vedení policie.

A řešili jste to spolu?
Opakovaně řešíme tento stav. Policejní prezident, stejně tak jako jeho náměstci, nám přednáší i řadu důvodů, proč tomu tak je. Řadu z důvodů já i chápu. Skutečně v odměňování v policii a velká fluktuace v policii nejsou úplně ideální právě pro vyšetřování té nejzávažnější hospodářské trestné činnosti. Ale jsou to pro mě argumenty, které musíme umět do budoucna nějak překonat a nesmíme se s tím spokojit.

Neměla by v tom něco dělat vláda, ministr vnitra, ministryně spravedlnosti?
Myslím si, že to je především problém vedení policie a ministra vnitra.

Daňové úniky Agrofertu

Když se vrátím ke kauze možných daňových úniků Agrofertu a Čapího hnízda, máte nějaký předpoklad, kdy policie, potažmo státní zastupitelství, může tento případ uzavřít?
To je opět otázka na dozorového státního zástupce. Ale my v rámci dohledu usilujeme o to, aby se nejednalo o roky.

Cítíte, ať už v jedné větvi kauzy Čapí hnízdo nebo v té druhé, nějaké silné tlaky?
Nemohu mluvit za dozorové státní zástupce, to by museli zodpovědět oni sami. V rámci dohledové činnosti nikoliv.

A s dozorovými zástupci, třeba s panem Šarochem, jestli čelí nějakému tlaku, jste nemluvila?
Žádnou takovou informaci nám ani jeden z dozorových státních zástupců nesdělil.

  První dodávku antigenních testů do škol dodá firma 28. února

Analýzy zastupitelství

Před dvěma lety ministryně spravedlnosti Marie Benešová kritizovala vrchní státní zastupitelství, jak to vaše pražské, tak olomoucké kvůli tomu, že podle ní příliš mnoho vámi žalovaných lidí u soudu uspělo a bylo nakonec obžaloby zproštěno. Tehdy paní ministryně mluvila o tom, že je potřeba detailní analýza. Připravili jste detailní analýzu? Vyjasnili jste si to už s paní ministryní?
Myslím, že detailní analýzy je možno seznat i ze zpráv o činnosti státního zastupitelství. Zpráva o činnosti je zprávu, kterou vydává Nejvyšší státní zastupitelství pravidelně každý rok, a nejen v té její textové části, ale především v té statistické jsou jasná data, která vyvrací toto konstatování.

Naopak vrchní státní zastupitelství, pokud mám mluvit konkrétně za Vrchní státní zastupitelství v Praze, tak za těch posledních 10 let, devět let, kdy já jsem ve funkci vrchní státní zástupkyně, obecně možno říci se zvyšuje, jak počet obžalob, tak také počet osob, které jsou postaveny před soud. A pokud bych měla být konkrétní, aby si posluchači uměli udělat představu, tak v roce 2011, než jsem nastoupila do úřadu, obžalovalo Vrchní státní zastupitelství 32 osob. V roce 2020 to bylo 198. A za těch devět let postavili státní zástupci před soud cca 900 osob.

Když se podívám na zprošťující rozhodnutí, tak se pohybujeme standardně ve všech letech kolem 14 procent zprošťujících rozhodnutí. A já se osobně domnívám, že s ohledem na závažnost věcí, které patří do působnosti Vrchního státního zastupitelství, je to číslo, které svědčí o vysoké úspěšnosti. A kdybych to měla srovnat, zase pro představu, s obdobími předchozími, tak v době jak nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, tak Renaty Vesecké, byl počet zprošťujících a zastavujících rozhodnutí 50 procent.

Tak teď se to vysvětila mně a našim posluchačům. Původní otázka byla, jestli jste si to vyjasnili s paní ministryní.
Myslím, že paní ministryně nyní už může čerpat ze všech těch dat, které jsou obsahem zvláštní zprávy. Takže já už jsem od té doby nezaznamenala obdobnou nebo nějakou žádost o informaci či upřesnění…

Ale nemluvili jste o tom spolu…
Nikoliv.

‚Zvažme přísnou specializaci‘

Díval jsem se do té poslední zprávy o činnosti státního zastupitelství za rok 2020. Z ní mimo jiné vyplývá, že obě vrchní státní zastupitelství od roku 2011 podaly obžalobu na 1446 osob. Z nich do konce roku 2020 bylo pravomocně odsouzeno 332 lidí, což není ani čtvrtina. Tím hlavním důvodem je, že u většiny z obžalovaných ještě soudní řízení stále běží. Jste spokojená s tím, jak dlouho to trvá?
S tím vůbec nejsme spokojeni. A je potřeba říci, že právě do délky trestního řízení před soudem je potřeba započítat i opakované vrácení věci z odvolací instance na instanci, která rozhoduje o věci, to znamená nalézacímu soudu. A my v některých trestních věcech se takto vracíme k nalézacímu soudu dvakrát i třikrát. To znamená, že ta kauza projde třikrát i vícekrát rozhodnutím nalézacího soudu. Odvolací instance má jiný názor, povětšinou opačný. Jedná se proti zprošťujícímu rozhodnutí. Jsme úspěšní v odvolání, a pak následuje ještě mimořádný opravný prostředek často u těchto trestních věcí, ať již podaný nejvyšším státním zástupcem, anebo odsouzenými osobami. Takže to řízení vždy před soudem je skutečně dlouhé.

Ještě ze statistiky dodám několik čísel. Z těch, které jste obžalovali v roce 2015 jako vrchní státní zastupitelství, tak do konce roku 2020, to znamená za pět let, se rozsudku dočkalo jen 22 procent, tedy každý pátý. Čtyři pětiny z obžalovaných čekali na rozhodnutí o svém osudu přes pět let. Říkáte, že tady je ten ping-pong soudů. Ale když se na to podíváme z pohledu člověka, který čelí trestnímu stíhání, tak pět let žije v nejistotě, jestli půjde nebo nepůjde do vězení. Co by se s tím mělo dělat?
Je to otázka pro představitelé soudů. Domnívám se, že je namístě uvažovat o přísné specializaci pro tyto věci. Pokud se soudce zabývá obecnou kriminalitou, násilnou trestnou činností, a poté mu napadne taková závažná hospodářská trestní věc, která skutečně čítá 1000 spisů a sta svazků, a je co do skutkové náročnosti i právního hodnocení velmi složitá, tak se tam potom i často projevuje to, že není nebo nemáme jasnou specializaci v těchto věcech. A proto si myslím, že tyto věci se takto dlouho táhnou. Myslím si, že je i na místě zvažovat přísnou specializaci.

Jsou státní zástupci motivováni, když někoho žalují, tak aby dotyčný skončil ve vězení? Mají za to třeba nějaké odměny?
To vůbec není možné u státních zástupců. Už jen proto, že odměna se neslučuje se zásadami, na nichž stojí veřejná žaloba. To jsou zásady, jako je nestrannost a nezávislost. Tou motivací je řádný výkon funkce státního zástupce. Státní zástupce už při svém jmenování slibuje, že bude hájit veřejný zájem ze všech svých sil a v souladu se zákony a ochranu základních práv a svobod do rukou ministra spravedlnosti. A je to profesní čest.

Nejvyšší státní zástupce

Velkou pozornost věnovala média v poslední době změně na postu nejvyššího státního zástupce. Pavla Zemana nahradil jeho do té doby náměstek Igor Stříž. Změnilo se něco v té souvislosti ve fungování struktury státního zastupitelství?
Já nějaké zásadní změny ani nepředpokládám. Pro mne je jmenování doktora Stříže projevem kontinuity s předchozím vedením. Doktor Stříž působil 10 let coby náměstek Pavla Zemana. A je těžké si představit, že by se po tak dlouhou dobu neprojevily nějaké zcela zásadní rozdíly názorové mezi těmito dvěma muži. Stříž jasně deklaroval už při svém nástupu základní zásady. O ně se chce opírat a hájit základní principy nezávislého, nestranného státního zastupitelství, prostého jakýchkoliv nedovolených vlivů, kdy právě i svou autoritu a svou osobností se chce zasadit o to, aby ochránil státní zastupitelství před takovými možnými vlivy i budoucími. Prostě to je velmi důležité prohlášení od nejvyššího státního zástupce. A předpokládám, že i co se týče možných alternativ řešení trestního řízení, odklon u alternativních trestů odpovědnosti státních zástupců bude pokračovat v tom, co se pokoušel nastavit Pavel Zeman.

  Fiala zavelel k deagrofertizaci. Ministři zkontrolují vliv Babišova impéria

Ministryně Marie Benešová s vámi konzultovala obsazení tohoto postu. Doporučovala jste právě Stříže?
Já jsem byla zastáncem toho, aby došlo právě k této kontinuitě. To znamená k tomu, aby doktor Stříž byl jmenován nejvyšším státním zástupcem, a to z těch důvodů, které jsem tady uvedla. Ano, mohli bychom se bavit o řadě dalších jmen. Ale vycházeli jsme z reálné situace, která tady byla. A paní ministryně se ptala na jména, měla jasnou představu. A v této souvislosti, ano, já jsem byla pro zachování kontinuity.

Vy znáte samozřejmě velkou část státních zástupců. Koneckonců jste byla šéfkou Unie státních zástupců, teď jste stále čestnou prezidentkou tohoto sdružení. Kolik lidí znáte je v soustavě státního zastupitelství, o kterých jste přesvědčená, že by okamžitě mohli úspěšně vykonávat funkci nejvyššího státní zástupce?
Když se mě zeptáte teď, tak vám hned řeknu, že nejméně pět.

Evropský veřejný žalobce

Novinkou pro státní zastupitelství je od 1. června také fungování nového Úřadu evropského veřejného žalobce, tzv. evropské prokuratury, která má převzít vyšetřování trestných činů, které poškozují finanční zájmy EU. Máte přehled, kolik takových případů už od českých státních zástupců v Lucemburku převzali?
Mohu vám říci, kolik jich převzali od Vrchního státního zastupitelství v Praze, protože systém funguje na bázi tzv. nabídky. V první fázi tomu tak bylo, kdy věci, které spadají do působnosti úřadu, museli okresní státní zastupitelství, krajská a vrchní, nabídnout evropskému žalobci a ten ve stanovené lhůtě buď věci vrátil zpět do soustavy státního zastupitelství, nebo si některé ponechal pro další zpracování. U Vrchního státního zastupitelství v Praze tomu tak bylo u třech věcí, které jsme nabídli, a všechny tři věci Úřad evropského veřejného žalobce převzal.

Můžete prozradit, které to jsou?
Neřeknu vám určitě, které to jsou, protože i evropský žalobce za Českou republiku Klement sdělil, že mediální politika tohoto úřadu je taková, že nebudou ani sdělovat, o které věci se jedná a kterými věcmi se zabývají.

O vzniku evropské prokuratury se mluví někdy jako o zásadním zlomu v trestním právu. Šéfka nového úřadu, Rumunka Laura Kövesiová, při jeho vzniku slibovala, že díky němu výrazně vzroste počet vyřešených případů hospodářské a finanční kriminality v zúčastněných zemích EU. Očekáváte, že se podaří díky evropské prokuratuře vyšetřit více takových případů?
Já bych úřadu přála, aby tomu tak bylo. Ukáže doba, jestli se tyto předpoklady naplní. Musíme ovšem ale vycházet z reálné situace. Trestné činy vyhledává, prověřuje a vyšetřuje policie. V tomto případě to bude stále Policie ČR. Poté, kdy úřad evropského žalobce takové věci zpracuje, budou je projednávat národní soudy. Nejedná se o žádnou zvláštní úpravu. Byla bych ráda, kdyby se to řízení zkrátilo, zefektivnilo. Přála bych to tomuto úřadu, ale počkejme si, jaká bude realita.

Z toho spíš chápu, že jste skeptická?
Znám trestní řízení v jeho reálné podobě. A pokud jej mám popsat, tak vezměte si, že pouze určitá část, to znamená ta práce státního zástupce, může být efektivnější především z pohledu neformálního vyřizování právní pomoci, předávání poznatků mezi jednotlivými státy, předávání zkušeností. Ale práce policie a práce soudů bude stejná, jako bylo v těchto věcech už v minulosti, tedy standard.

Poslední věc, už jste se o tom zmínila. Ve funkci pražské vrchní státní zástupkyně jste už devět let. Je to zdravé? Není to moc dlouho?
Měli by to říci kolegové. Měli by to říci ti, kdož hodnotí výsledky úřadu. To si myslím, že úplně prvořadé. Stále jsou ještě některé věci, které bych si přála změnit. Nejen na vrchním státním zastupitelství, těch už je minimum. Ale směrem do soustavy státního zastupitelství, což mi tato pozice umožňuje. A jsou to věci, které jsou spojené i s legislativními změnami, respektive legislativní změny jsou předpokladem takových změn. Ať už se to týká nového zákona o státním zastupitelství, kdy já předpokládám, že nové debaty začnou s novou vládou a s novou sněmovnou.

A u těch chcete být, jestli to dobře chápu.
U těch bych ráda byla.

Zdroj: https://www.irozhlas.cz/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *