Vláda protilátky neuzná. Zbytečně diskriminujete lidi, spílají imunologové

seznamzpravy.cz/

Skupina českých imunologů tlačí na vládu, ať reviduje dokládání bezinfekčnosti. Pozitivní protilátkový test má podle nich minimálně stejnou váhu jako ukončené očkování. Ministerstvo dnes ale zopakovalo, že je uznávat zatím nebude.

Uznávat protilátky proti covidu-19? Navzdory názoru velké části imunologů ministerstvo zdravotnictví dál trvá na tom, že pozitivní test na protilátky jako doklad o bezinfekčnosti uznávat nebude. Alespoň zatím. Po dnešním jednání u kulatého stolu to zopakovala náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková.

„Neexistuje zatím žádný důkaz, že určitá hladina protilátek se rovná ochraně. A nevíme, jak to bude fungovat proti variantám viru,“ řekla Koziar Vašáková.

Část imunologů je ale přesvědčená, že kdo má přirozené protilátky v těle, měl by být dán na úroveň očkovaných. A nejde jen o solitéry. Svůj apel shrnuli v aktuálním stanovisku České společnosti alergologie a klinické imunologie. Vyzývají vládu, ať se uznáváním protilátek u části populace zabývá a systém změní. Nezpochybňují přitom přínos očkování. Podle informací Seznam Zpráv se zástupci odborné společnosti z jednání omluvili.

Pozitivní test na protilátky má podle imunologů stejnou váhu jako ukončené očkování, negativní test nebo laboratorně potvrzené prodělání nemoci. „Jsme v nové situaci, kdy protilátky proti viru SARS-CoV-2 dokážeme precizně stanovit. A zjišťujeme z naší celostátní studie, že mnohem více lidí infekci prodělalo, než jsme byli schopni PCR testy zachytit,“ uvedl imunolog Masarykovy univerzity Vojtěch Thon.

Odkázal tak na studii vědců z Masarykovy univerzity, o níž informovaly Seznam Zprávy ve středu. Zapojilo se do ní 30 tisíc lidí a vyplývá z ní, že až polovina české populace měla letos v březnu při vrcholící vlně epidemie vytvořené protilátky proti koronaviru. Je to třikrát víc, než vláda doposud proklamovala pomocí PCR testů.

Imunologové výsledek studie považují za další argument ve volání po tom, aby vláda přehodnotila „vstupenky“ k běžným službám s ohledem na doklady o bezinfekčnosti.

Kdo tomu rozumí, nemá pochybnosti

Vědkyně Irena Koutná, jež vede laboratorní tým brněnského Centra buněčného a tkáňového inženýrství Fakultní nemocnice u svaté Anny, je k přístupu vlády ještě ráznější. „Lidé, kteří tomu skutečně rozumí, si nedovolí informace o protilátkách zpochybňovat. Nemá to žádné medicinské opodstatnění,“ reagovala na dotaz Seznam Zpráv.

Opírá se i o poznatky ze studie vlastního týmu, která započala už loni a u 140 lidí zkoumá buněčnou odpověď zájemců. Nyní prověřují účastníky šest měsíců po očkování. Buněčnou imunitu tvoří buňky, které v organismu zůstávají delší dobu. Při opětovné infekci zajišťují urychlenou reakci imunitního systému i aktivaci buněk produkujících protilátky.

„Bohužel vidíme, že po půl roce počet cirkulujících buněk zajišťujících imunitní reakci ve vysokém procentu klesá. Lidé, kteří si nemocí prošli, mají komplexní imunitu a mají ji robustnější než lidé po očkování. O tom není pochyb,“ řekla.

Studie naznačují, že jsou v Česku statisíce lidí, kteří covid prodělali, ale neměli jej potvrzený PCR testem. Ať už proto, že celou nemoc strávili doma v izolaci, nebo o ní ani nevěděli. Jejich tělo si přitom infekci „pamatuje“ a má vytvořené protilátky. „Tito lidé jsou vládou zbytečně diskriminovaní,“ uvedla Koutná.

Podle imunologů představují pro šíření epidemie stejně nízké riziko jako plně očkovaní jedinci. „Uvedu příklad. Jsem plně očkovaný ze začátku února. Uplynulo už tedy 180 dní. Představte si, že tehdy v době vrcholící epidemie někdo ležel na JIP a trpí postcovidovým syndromem. On si protrpěl více. Dostal větší nálož. Organismus se s tím musel popasovat a vytvořil si daleko větší koktejl protilátek. Přesto vypadl z intervalu 180 dní a potvrzení nedostane. V tom je nespravedlnost vůči lidem, kteří si to prodělali,“ sdělil pro Seznam Zprávy vedoucí imunologické laboratoře Spadia Lab Julius Lupač. Společnost na protilátky denně otestuje dvě až tři stovky zájemců.

Podle Thona je pozitivní test na paměťové protilátky IgG, které se tvoří s odstupem několika týdnů po infekci, minimálně stejně spolehlivý důkaz o nákaze jako dřívější pozitivní PCR test. „Máme v ruce jednoznačnou diagnostickou možnost, jak zjistit, zda se jedinec s danou infekcí setkal. Proto je informace tak zásadní. Právě proto s tímto pracuje imunologie již 120 let a za protilátky byly uděleny Nobelovy ceny za medicínu, včetně té první v roce 1901,“ řekl.

„Očkujeme kvůli protilátkám, které neuznáváme“

Vláda i její poradní skupiny uznávání protilátek doteď odmítají. Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka protilátky také nejsou důvod, proč by se člověk neměl nechat očkovat. Po očkování podle něj klesají hodnoty protilátek pomaleji než po prodělání nemoci.

„Z testu na protilátky se nedozvíte, na jak dlouho je máte. Hladina protilátek se v těle mění,“ uvedla už dříve náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková, která je specializací pneumoložka.

Řídit se zjišťováním protilátek označila Vašáková za nesmysl a byznys laboratoří. „To je nemorální tvrzení. Spousta lidí si ráda zaplatí čtyři sta nebo pět set korun, aby věděli, jestli mají protilátky. A pro společnost je to pozitivní,“ ohradila se už Koutná.

Podle Vašákové i ve čtvrtek mezi experty panovala shoda, že k uznávání protilátek chybí relevantní data.

Vojtěch: K debatě se vrátíme

Vyjádření náměstkyně potvrdil na Twitteru i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). „Odborníci se shodli zatím na dvou závěrech. Zaprvé v tématu protilátek máme zatím málo dat, s rozhodnutím je potřeba počkat. Zadruhé: Očkujte se. Zvlášť před podzimem a možnou další vlnou epidemie,“ uvedl.

Odpoledne ale Vojtěch upřesnil, že experti jednotní nebyli. „Nebyla úplně shoda, byly různé názory,“ připustil ministr. „V tuto chvíli čekáme na nějaká další data či studie, o které bychom se mohli v tomto směru opřít. Domluvili jsme se, že se k této debatě vrátíme i dle vývoje epidemiologické situace po létě.“

Oslovení imunologové vysvětlují, že jde vládní přístup proti jejich poznatkům. „Je to paradox. Očkujeme proto, abychom měli protilátky, ale ty neuznáváme. Takový přístup ničí důvěru k samotnému očkování. Bezhlavě se prosazuje, aniž by se vysvětlilo komplexně,“ shrnul Lupač.

Podle Koutné má zjišťování hladiny protilátek dvě roviny. „V renomovaných amerických časopisech vyšly studie, které se snaží hodnotu uchopit a standardizovat. Přesnou ochrannou hladinu ukáže čas. Vyplyne z empirických zkušeností. Ale je tu druhá rovina: Ať máte v těle jakoukoli hladinu protilátek, musel už proběhnout proces aktivace T buněk a B buněk a pak produkce protilátek. Jinými slovy to svědčí o prodělané nákaze. Co se týče režimu ve společnosti, tito lidé mají být postaveni na stejnou úroveň,“ zdůraznila Koutná.

Doplnila, že ani jedna z těchto skupin není stoprocentně chráněná proti reinfekci. Riziko těžkého průběhu je ale významně snížené.

Protilátky zatím uznává jen minimum evropských zemí. Experti v tom vidí i strach politické reprezentace převzít odpovědnost. „Pro vlády je výhodnější mít certifikát na vakcínu. Na rozdíl od protilátek. Na vyjádření protilátek nemají stále připravený algoritmus ani princip kontroly. Neexistují kritéria, jak protilátky do informačního systému zapsat, nebo je již pozdě vzhledem k poměrně velké skupině lidí, kteří si protilátky již nechali vyšetřit za vlastní peníze,“ dodal Lupač.

Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz

  Počet případů covidu ve středu proti minulému týdnu stoupl o 11 na 205

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *