Češi přišli o optimismus, čtyřicet procent lidí očekává zhoršení pandemie

seznamzpravy.cz

Dvě pětiny obyvatel Česka se obávají zhoršení situace okolo pandemie koronaviru. Vyplývá to z čerstvého průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Optimismus Čechů tak v červenci značně opadl.

Sedmadvacet procent Čechů věří ve zlepšení covidové situace, o procento méně očekává stagnaci pandemie. Zhoršení se naopak obává hned 40 procent dotázaných.

Při dvou předchozích průzkumech Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v dubnu a červnu letošního roku uvádělo přes 60 procent dotázaných obyvatel České republiky, že se bude situace v zemi ohledně šíření koronaviru v příštích měsících zlepšovat. Naopak zhoršení očekávala jen asi desetina lidí. V červenci se ale situace obrátila. Zlepšení již čekalo jen 27 procent Čechů a zhoršení 40 procent.

Lidé obecně nevěří, že se situace zlepší. Badatelé se totiž ptali nejen na vývoj v České republice. Zhoršení ve světě očekává více než polovina dotázaných, v Evropě 46 procent. Stagnaci očekává čtvrtina až pětina lidí. Nálada a vyhlídky lidí se přitom výrazně zhoršily.

„Ve svých očekáváních dalšího vývoje situace ohledně šíření koronaviru ve světě jsou v současnosti čeští občané poměrně skeptičtí, horší výhled nabízel jen výzkum ze září 2020, nejblíže k aktuálním výsledkům má výzkum realizovaný přesně před rokem, tedy v červenci 2020. V porovnání s posledním výzkumem z června 2021 podíl pozitivních očekávání významně poklesl (o 22 %), a naopak vzrostl podíl pesimistů obávajících se dalšího zhoršování situace (o 24 %),“ napsali výzkumníci z CVVM.

Na přelomu června a července, kdy CVVM aktuální průzkum provádělo, začalo šíření epidemie po dlouhodobém zpomalování opět zrychlovat. Začaly růst denní počty nově potvrzených případů nákazy a takzvané reprodukční číslo 30. června poprvé od poloviny dubna překročilo hodnotu jedna, což znamená zrychlování šíření epidemie. Nad hodnotou jedna pak bylo reprodukční číslo vytrvale až do 18. července. Nad jedničku potom stouplo znovu 8. srpna a až 22. srpna znovu kleslo pod jedna. Vývoj denních nárůstů množství nakažených v posledních týdnech kolísá.

Průzkum se zabýval i další covidovou problematikou. Probíhal od 26. června do 11. července a výzkumníci sledovali názor lidí na několik témat spojených s pandemií koronaviru: zájem o nové informace spojené s nemocí, názor na vládní opatření, budoucí vývoj v České republice, v Evropě a ve světě a také na ochotu nechat se očkovat.

„Největší část českých občanů na úrovni asi dvou třetin (66 %) hodnotí to, co český stát dělá proti šíření koronaviru, jako přiměřené, více než desetina (12 %) to pokládá za nedostatečné a 15 % to označuje za přehnané,“ píší výzkumníci CVVM ve zprávě.

Z výsledků rovněž vyplývá, že očkovat se chce nechat ještě minimálně 22 procent dotázaných, přičemž očkovat se nenechá téměř stejné množství. Polovina dotázaných už byla naočkovaná alespoň jednou dávkou.

To, jestli se člověk nechá, nebo nenechá naočkovat, záviselo také na věku. „Ve věkové skupině nad 60 let jsou více než dvě třetiny (69 %) lidí již naočkovány alespoň první dávkou, necelá pětina (17 %) se očkovat chce a 12 procent dotázaných naopak očkování odmítá. Mezi respondenty ve věku 45 až 59 let již alespoň první dávku obdržela polovina lidí, zájem o očkování projevuje pětina, naopak více než čtvrtina (27 %) ho odmítá,“ uvedli výzkumníci.

V kategorii 30 až 44 let je naočkována necelá polovina, 24 % se naočkovat chce a více než čtvrtina vakcínu odmítá nechce. Mezi lidmi od 20 do 29 let je naočkováno 29 procent lidí. Víc než pětina se naočkovat chce a 42 procent očkování odmítá.

„Další necelá desetina lidí v tomto věku se dosud nerozhodla. V nejmladší generaci od 15 do 19 let je již naočkována jen o málo více než desetina lidí (13 %) a téměř polovina se chce nechat očkovat. Necelá pětina o očkování zájem nemá a 21 procent zatím neví,“ doplňuje CVVM.

Kdo si myslí, že stát dělá příliš, ten se nenechá očkovat

O dění kolem koronaviru se zajímá až 74 procent lidí, přičemž samotná opatření považují za adekvátní dvě třetiny lidí, konkrétně 66 %. „Zájem o situaci okolo šíření koronaviru roste s věkem, přičemž vůbec nejnižší je v nejmladší věkové skupině 15 až 29 let (58 %) a nejvyšší mezi lidmi staršími 60 let (84 %). Větší zájem rovněž projevovali respondenti s vysokoškolským vzděláním, důchodci a lidé, kteří důvěřují prezidentovi i vládě,“ popsali výzkumníci.

Zájem o dění, postoj k očkování a hodnocení opatření spolu podle výzkumu souvisejí. „Podrobnější analýza ukázala, že lidé, kteří se o situaci kolem šíření koronaviru zajímají, častěji hodnotí stávající opatření jako přiměřená, a naopak ti, kteří se nezajímají, je častěji označili za přehnaná. Lidé, podle kterých stát dělá proti šíření koronaviru příliš mnoho, rovněž častěji uváděli, že se rozhodně nechtějí nechat proti onemocnění covid-19 naočkovat. Dotázaní, kteří rozhodně nedůvěřují vládě, pak výrazně méně často stávající opatření hodnotí jako přiměřená, a více se přikláněli jak tomu, že jsou přehnaná, tak i k tomu, že jsou nedostatečná,“ líčí výzkumníci.

Je to devátý obdobný průzkum v řadě. Díky použitému reprezentativnímu vzorku je možné výsledky výzkumu zobecnit na celou populaci. „V našem případě to tedy znamená, že respondenti jsou vybráni tak, abychom zjištěné údaje mohli zobecnit na obyvatele České republiky starší 15 let,“ uzavírá CVVM.

Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz

  VŠ jsou připraveny na on-line výuku

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *