Demokraté se podle Bidena shodli na podobě obřího investičního balíku

irozhlas.cz

Američtí demokraté dnes po měsících vyjednávání nalezli shodu na obrysech obřího investičního balíku zaměřeného zejména na sociální programy a boj s klimatickými změnami, který je stěžejní součástí politické agendy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu to dnes oznámil na tiskové konferenci před svým odletem do Evropy. Balík nicméně musí ještě schválit Kongres, kde podle dnešních vyjádření některých zákonodárců jeho podpora stále není zcela jasná.

„Po měsících těžkých vyjednávání se domnívám, že máme – vím, že máme historický ekonomický plán,“ řekl Biden. „Je to plán, který vytvoří miliony pracovních míst, posílí ekonomiku, investuje do našeho státu a do našich lidí, promění klimatickou krizi v příležitost a pošle nás na cestu, na níž budeme moci nejen soutěžit, ale zvítězíme v ekonomickém zápolení o 21. století s Čínou a s každou další velkou zemí na světě,“ dodal.

Demokraté dlouho nemohli najít shodu a finální návrh je podle amerických médií dvakrát menší, než původní plán Bidenovy administrativy. Balík nakonec počítá s výdaji 1,75 bilionu dolarů (38,6 bilionu korun) rozprostřených do deseti let, čímž se stále řadí mezi největší veřejné investice v USA za řadu desetiletí.

Biden se dnes vydal do Kongresu, kde svoje spolustraníky přesvědčoval, aby jeho investiční plán podpořili. „Potřebuju vaše hlasy,“ řekl podle zdrojů amerických médií. „Myslím, že není nadsázkou říct, že osud (demokratických) většin ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu a mého prezidentství záleží na tom, co se stane příští týden,“ dodal. V USA se chystají příští listopad volby do Kongresu a demokratům hrozí, že přijdou o současnou kontrolu obou komor zákonodárného sboru. „Zbytek světa si klade otázku, zda dokážeme fungovat,“ poznamenal rovněž.

Oznámená dohoda je podle pozorovatelů pro Bidena velkým politickým vítězstvím, jelikož podpora americké ekonomiky zasažené pandemií covidu-19 byla jedním z jeho hlavních předvolebních slibů. Umožní mu rovněž ukázat svým zahraničním partnerům, že USA podnikají konkrétní kroky v rámci přechodu k nízkoemisní ekonomice. Někteří světoví lídři totiž v poslední době vyjadřovali obavy, zda Biden kvůli neshodám ve vlastní straně bude schopen zaručit splnění ambiciózních cílů v boji se změnami klimatu, které si vytyčil na začátku svého mandátu.

  Členství Ukrajiny v NATO je faktorem posilujícím Západ - média

Biden proto velmi usiloval o to, aby mohl dohodu se svými spolustraníky ohlásit ještě dnes před odletem do Evropy, kde se zúčastní summitu vyspělých ekonomik sdružených ve skupině G20 a následně klíčové klimatické konference OSN zvané COP26. Americký prezident v dnešním projevu řekl, že chystané opatření představuje „největší investici, která kdy byla učiněna tváří v tvář klimatické krizi“.

Konkrétní podoba balíku zatím není zcela jasná a dohodnuté parametry bude ještě třeba přetavit v legislativní text. Podle amerických médií z opatření zcela vypadly plány na zavedení mateřské dovolené a snahy o snížení cen léků na předpis.

Řadu dalších priorit se však prezidentovi podařilo prosadit, například státem placené jesle, rozšíření programů veřejného zdravotního pojištění a zejména 555 miliard dolarů (12 bilionů korun) určených na klimatická opatření.

Prezident tvrdí, že Spojené státy se kvůli novým výdajům nebudou dále zadlužovat, jelikož součástí opatření je rovněž zvýšení daní pro nejbohatší Američany a ustavení minimální daňové sazby pro podniky. „Je to fiskálně zodpovědné. A plně se to zaplatí,“ řekl dnes Biden s tím, že podle ekonomů balík rovněž sníží inflační tlak na americkou ekonomiku.

S Bidenovým plánem dlouho nesouhlasili především dva demokratičtí senátoři Joe Manchin a Kyrsten Sinemaová. Jelikož demokraté ovládají Senát nejtěsnější možnou většinou, potřebují k prosazení Bidenova plánu každý hlas, což komukoliv ze senátorů de facto propůjčuje právo veta. Manchin se Sinemaovou tím získali obrovskou moc a v podstatě rozhodovali o tom, zda se Bidenovi podaří splnit jeden z jeho hlavních cílů, nebo nikoli, poznamenává agentura AP.

Manchin nesouhlasil především s původně navrhovanou výší výdajů a Sinemaová se zase stavěla proti plánu zvýšit daně pro podniky, které snížili v roce 2017 republikáni za vlády tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa.

  Přes 250 obránců Azovstalu se vzdalo, tvrdí proruští separatisté

„Nikdo nedostal všechno, co chtěl, včetně mě,“ řekl Biden o dlouhém vyjednávání se spolustraníky. „Ale takový je kompromis. Takový je konsensus. A to je to, s čím jsem kandidoval,“ dodal.

Zatímco však Sinemaová dnes naznačila, že oznámený kompromis podpoří, Manchin na přímou otázku televize CNN pouze odpověděl, že vše záleží na tom, zda opatření nejprve projde Sněmovnou reprezentantů.

Předsedkyně Sněmovny Nancy Pelosiová řekla, že by komora mohla hlasovat o balíku ještě dnes, někteří její spolustraníci však naznačují, že na to nejsou připraveni. Kongresmanka Pramila Jayapalová, která zastupuje zákonodárce hlásící se k levicovějšímu křídlu strany, prohlásila, že před podpořením návrhu chce prostudovat samotný legislativní text a že jsou zákonodárci připraveni hlasovat případně i o víkendu.

Autor: ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com