Ministerstvo školství připravuje modernizaci odborného vzdělávání

Ministerstvo školství připravuje modernizaci odborného středoškolského vzdělávání. Chce změnit obsah učiva tak, aby se mohla zvýšit propustnost mezi jednotlivými obory a zlepšilo se uplatnění absolventů na trhu práce. Základem vzdělávacích plánů by mělo být všeobecné vzdělání, na které by navazovalo odborné zaměření s praktickým vzděláváním. Některé obory by se mohly sloučit s jinými. Na dnešní on-line konferenci ministerstva školství k ročnímu fungování Strategie vzdělávání 2030+ to řekl ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání Petr Bannert. Uvažuje se podle něj i o změně konceptu maturitní zkoušky.

Bannert poukázal na to, že oborová soustava středního odborného vzdělávání v současnosti neodpovídá moderním potřebám trhů práce. Její nastavení funguje beze změny asi 13 let a nabízí přes 280 oborů vzdělávání. Některé jsou velmi úzce zaměřené, takže dnes znevýhodňují absolventy na trhu práce, řekl. Do řady dalších se podle něj nehlásí už ani žáci nebo pro ně nejsou v nabídce navazující obory v nástavbách. Za problém označil i obtížnost přestupů mezi obory bez maturity i výučního listu, s výučním listem nebo s maturitou.

Strategie vzdělávání 2030+ podle něj díky snaze o modernizaci školství nabízí příležitost změnit i obsah odborného vzdělávání. Zastaralá témata by se měla vypustit, naopak zdůraznit by se měla digitalizace a spolupráce škol se zaměstnavateli. Ministerstvo proto připravilo koncept pěti platforem, ve kterých by s odborníky chtělo jednat o návrzích na úpravy. Platformy by se měly věnovat technickému, ekonomickému, přírodovědnému, sociálnímu a uměleckému vzdělávání. Vedle nich by mělo fungovat několik desítek pracovních skupin, dodal Bannert.

Ministerstvo podle něj také pracuje na podkladech k úpravě takzvaných rámcových vzdělávacích programů, které určují cíle učení. Jejich základní složkou by měl být všeobecný vzdělávací základ, který by navazoval na vzdělávací plány základních škol. Tento základ by měl umožňovat přestupy studentů mezi různými obory. Na všeobecnou část by měla navazovat takzvaná aplikační složka, od které si ministerstvo slibuje, že se díky ní žáci lépe naučí využívat vědomosti v praxi. Například ve stavebnických oborech by měli procvičovat, jak mohou uplatnit znalost matematiky při projektování. Až na to by pak navazoval všeobecný a rozšiřující odborný základ, řekl Bannert.

Ministerstvo chce podle něj otevřít i koncept profesní maturitní zkoušky. Důvodem je kromě jiného to, že za posledních deset let podle Bannerta už desetitisíce žáků nezvládly maturitu, takže mají ukončené pouze základní vzdělávání. Pokud by s tím souhlasili zaměstnavatelé, mohlo by podle ministerstva pro splnění kvalifikační podmínky pro volbu povolání stačit zvládnutí profesní část maturity bez společné, tedy státní části. Pro studium na vysoké škole by měla být stále nutná společná část maturity, dodal.