poradci-sobe.czVláda by mohla v pátek rozhodnout o tom, jak vysoká bude v Česku od ledna minimální mzda. Navrhované vládní nařízení, které připravilo ministerstvo práce, počítá s růstem o 2800 korun. Z nynějších 15.200 korun by se tak nejnižší výdělek dostal na 18.000 korun, zvedl by se zhruba o 18 procent. Odbory takový plán podporují. Zaměstnavatelé jsou proti, navrhovali 500 korun. Tripartita se na částce neshodla. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dřív řekl, že by za dobrý kompromis považoval růst o 1300 korun.
Minimální mzdu pobírá podle podkladů pro vládu 139.000 lidí. Ministerstvo práce propočítalo tři varianty navýšení, a to o 500, o 1300 a o 2800 korun. Babiš po jednání tripartity minulý týden uvedl, že ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) svůj původní návrh snížila na polovinu a navrhuje teď růst o 1400 korun na 16.600 korun. Šéfka resortu práce to nekomentovala. V navrhovaném nařízení je dál přidání o 2800 korun. Na jaké částce se nakonec kabinet dohodne, není zatím jasné.
S minimální mzdou by se zvedly i nejnižší zaručené mzdy, které se vyplácejí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybují se od minimálního výdělku do jeho dvojnásobku. Podle variant ministerstva práce by tedy činily buď 15.700 až 31.400 korun, 16.500 až 33.000 korun, nebo 18.000 až 36.000 korun.
Při přidání o 2800 korun by se podle návrhu minimální hodinový výdělek zvedl z 90,50 na 107,10 korun. Firmy by to stálo 16,08 miliardy navíc a veřejné rozpočty 1,3 miliardy navíc. Mzdové náklady na pracovníka s nejnižším výdělkem by se na rok zvedly o 44.957 korun. Po navýšení o 500 korun by člověk na hodinu pobíral 93,50 korun. Podnikatelé by příští rok vydali o 2,65 miliardy korun víc a veřejný sektor o 150 milionů. Mzdové náklady pracovníka by se zvedly o 8028 korun. Navýšení o 1300 korun by zvedlo hodinový výdělek na 98,20 korun. Znamenalo by pro firmy vydat o 7,74 miliardy víc, pro veřejnou sféru by to bylo o půl miliardy víc. Mzdové náklady by se za rok zvedly o 20.873 korun.
Podle ministerstva práce by po navýšení minimální mzdy a zaručených mezd rostly příjmy z odvodů. U přidání o 500 korun by se na sociálním pojištění vybralo o 450 milionů korun víc a na zdravotním pojištění o 170 milionů. Při navýšení o 1300 korun by to bylo na sociálních odvodech o 1,26 miliardy víc a na zdravotních o 470 milionů víc. Po růstu o 2800 korun by byl výběr sociálního pojištění vyšší o 3,24 miliardy a zdravotního o 1,17 miliardy.
Odbory výraznější růst podporují. Poukazují na to, že nejnižší výdělek je v Česku pod hranicí příjmové chudoby a že vyšší minimální mzda má Slovensko a Polsko. Zaměstnavatelé zvýšení o 2800 korun odmítají. Podle nich se firmy vzpamatovávají z covidové krize. Do potíží by se dostaly hlavně menší podniky. Podle hospodářské komory by měla rozhodnout až nová vláda. Podnikatelé žádají zavedení pravidelné valorizace podle ekonomických ukazatelů. V minulém volebním období to ministerstvo nevyjednalo a neprosadilo.
