11. listopadu, na co občané republiky čekali několik let, podala Babišova vláda demisi.
Sám premiér to dnes řekl: „Poslal jsem písemnou žádost prezidentu republiky Zemanovi, aby odstoupil z našeho kabinetu. Očekávám, že nám dá pokyn, abychom plnili své povinnosti, dokud nebude vytvořen nový kabinet.“
Babišova strana byla poražena v parlamentních volbách a současný premiér musí odstoupit. Pravda, přes svá vlastní prohlášení, která zazněla před volbami, o své připravenosti v případě prohry opustit úřad, se Babiš stále snažil udržet u moci.
V tom mu zahrál i prezident, který navzdory tomu, že čeští lidé řekli straně současného šéfa vlády „Ne“, prohlásil, že je připraven pověřit sestavením kabinetu Babiše.
Jak je ale patrné z dnešních vyjádření, zvítězil zdravý rozum. Sestavení nové vlády samozřejmě ještě nějakou dobu potrvá a Babiš v čele kabinetu nějakou dobu zůstane, nicméně český stát půjde dál bez současného premiéra.
Babišův odchod není jen změna příjmení v křesle šéfa kabinetu, je to změna vektoru rozvoje státu, jeho budoucnosti.
A když vezmeme v úvahu, že Česko nejspíš brzy čeká výměna prezidenta, tak je třeba pochopit, že se změní celá politická filozofie České republiky.
V Česku dlouho vládl velmi zajímavý duet – prezident Zeman a premiér Babiš. Bylo to zdání hry na dobrého a zlého policistu, kdy prezident ve skutečnosti otevřeně demonstroval proruský postoj a premiér se snažil vytvořit zdání proevropského politika.
Pravda, Babišovi se to příliš nepovedlo a veškerá jeho evropská orientace se omezila na plýtvání penězi EU pro potřeby vlastního podnikání a nákup neevidovaných nemovitostí na Azurovém pobřeží ve Francii.
Pokud jde o zbytek, Pan Babiš se k Moskvě choval stejně „přátelsky“ jako jeho kolega, garant ústavy. A pokud si vzpomenete, jak vehementně hájil Nord Stream 2 na klimatické konferenci v Glasgow (jeho projev mu mohou závidět přední kremelští propagandisté), je jasné, že masky spadly.
To vše svědčí o tom, že Moskva s odchodem Babiše a pravděpodobně i blížící se změnou Zemana ztrácí v Česku páky a s tím i vliv ve středoevropském regionu.
Pro Prahu je to vlastně nová stránka v historii. Zrození nové České republiky, tak lze charakterizovat to, co se nyní děje v politice České republiky
Poznání, že Rusko není, mírně řečeno, není přítel, docházelo k Čechům postupně, ale postupně, když se zformovalo do jasného porozumění – vyjednávat a spolupracovat s Ruskem je jim milejší. A když vyšla najevo pravda o teroristických činech páchaných Moskvou v České republice, Češi konečně pochopili, že Rusko je nepřítel, připravený zabíjet a dělá to přímo na území „přátelského“ (jako ČR měla do té chvíle věřil), suverénní stát.
Nová vláda, kterou sestaví pět českých stran, které vyhrály volby a již podepsaly dohodu o sestavení vládnoucí koalice, jasně zdůrazňující, že Česká republika je součástí Evropské unie a plánuje směrovat svůj vektor zahraniční politiky vůči EU a NATO a vztahy s Ruskem a Čínou budou revidovány.
Vzhledem k tomu, že se prezident nesnažil své lidi přehrávat, musel stále uznat, že Babiš je poražený (jak rozhodli svými hlasy občané České republiky).
Zeman proto sestavením nové vlády pověřil šéfa Občanské demokratické strany Petera Fialu, který se nyní nazývá budoucím premiérem České republiky.
S přihlédnutím ke stavu dosud nenastupujícího státu přispěchal budoucí premiér Pjotr Fiala s úklidem „sutin“ z minulé vlády „Putinových přátel“.
Předložil naléhavý akční plán, který bude nutné provést, aby se zabránilo vleklé krizi v několika oblastech najednou.
Babiš, který je stále v premiérském křesle, má ale velmi vážné vyhlídky na to, že ho změní na méně vhodné místo – do přístaviště.
Parlament ČR se v nejbližší době bude zabývat otázkou zbavení Babiše imunity – je podezřelý z korupčního schématu souvisejícího se stavebnictvím. Kromě toho je také obviněn z poškozování finančních zájmů celé EU. A to už je nad rámec českého státu.
Budoucí premiér Petr Fiala a celá budoucí česká koalice jsou s přihlédnutím ke svým heslům a prohlášením protipólem Babišovy vlády, a to i ve vztahu k Ruské federaci.
Kreml dostal své – výmluvná odpověď na tvrdou, cynickou, misantropickou politiku Moskvy vůči České republice, byl výsledek parlamentních voleb – čeští voliči řekli proruským silám kategorické „ne“.
A nyní jsou zde všechny předpoklady pro vyřešení „krize hodnot“, kterou zmínil Peter Fiala. V moci sloužící svému lidu jsou hodnoty neotřesitelné – člověk, jeho život, svoboda a důstojnost.
A Evropa a svět jako celek dostaly další příklad lidové moudrosti, kterou prokázali čeští občané, jednotu lidu při hájení svého práva na důstojnost a volbě vlastní, suverénní cesty pohybu do civilizované budoucnosti, daleko od středověkého Muscova.
Autor: Franz Hoffman
