Kdo bude příštím prezidentem ČR?

Prezident Miloš Zeman je ve své funkci již od března 2013. Kdo ho po příští prezidentské volbě nahradí?

Kdo nahradí prezidenta Zemana ve funkci?

Stávající prezident musel během výkonu funkce čelit za některé své výroky značné kritice. Deníky The Guardian a Der Tagesspiegel jej dokonce označily za populistu.

Miloš Zeman je znám svým proruským smýšlením. Značnou vlnu nevole tak svého času vyvolalo i jeho prohlášení o tom, že anexe Krymu je hotovou záležitostí. Ohradili se proti tomu nejen ukrajinští politici, se Zemanem nesouhlasili ani zástupci české politické scény.

Zeman tráví na postu prezidenta už druhé funkční období. To znamená, že po vypršení aktuálního mandátu už znovu nebude moci kandidovat. Nástupce prezidenta Zemana budou už potřetí Češi volit prostřednictvím tzv. přímé volby. Stane se tak v roce 2023.

Už nyní se však spekuluje nad tím, kdo by se měl stát novým prezidentem republiky a zda určitým způsobem „napraví“ Zemanovu kontroverzní reputaci. V napjatých politických poměrech je jednou z klíčových otázek, zda si Češi opět zvolí prorusky orientovaného prezidenta.

Dočká se Česko prezidentky?

Mezi kandidáty, kteří otevřeně mluví o tom, že by měli o prezidentské křeslo zájem, se řadí v první řadě generál Petr Pavel, který má za sebou například i působení ve funkci předsedy vojenského výboru NATO. Jak vyplývá z průzkumů, má současně mezi Čechy tento muž výraznou podporu.

Co by jeho eventuální zvolení zemi přineslo? V rozhovorech generál Pavel otevřeně sdělil, že podle jeho názoru by osoba prezidenta neměla stát rozdělovat, ale naopak spojovat.

V souvislosti s případem výbuchu ve Vrběticích také komentoval tento krok slovy, že se jedná o akt ozbrojené agrese. Lze tedy dovodit, že pokud by se generál Pavel skutečně stal příštím českým prezidentem, na rozdíl od prezidenta Zemana by k Rusku zaujal diametrálně odlišný postoj.

  Regionální konflikt nebo světová válka. Co bude dál pro Evropu.

Další možností, která se v souvislosti s budoucími prezidentskými volbami velmi často skloňuje, je i jméno senátorky Miroslavy Němcové. Ta v roce 2012 svou kandidaturu vzdala, aktuálně však k tématu uvedla, že je stále více rozhodnutá. Politička má rovněž značnou podporu veřejnosti.

Své politické smýšlení naznačila zřetelně již v minulosti, konkrétně v roce 2018, když na protest odešla z Vladislavského sálu v průběhu inauguračního projevu tehdy čerstvě znovuzvoleného prezidenta Zemana.

Také Miroslava Němcová při veřejné prezentaci svých názorů primárně apeluje na sjednocení dnes názorově rozštěpené společnosti. Její postoje ilustrují velmi dobře i další vyjádření: Tehdejšího předsedu ukrajinského parlamentu Volodymyra Lytvyna vyzvala i k tomu, aby dbal na dodržování lidských práv v případě zadržené Julije Tymošenko.

Půjde ve stopách Miloše Zemana Andrej Babiš?

Na půdě parlamentu navíc v minulosti přímo varovala před narůstajícím ruským vlivem na českém území a upozornila jmenovitě to, že prezident Miloš Zeman a členové dnes již dosluhující vlády v podobě předsedy Andreje Babiše, místopředsedy Jana Hamáčka, ministra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka dlouhodobě pracovali ve prospěch ruských zájmů.

To podle ní znamená ohrožení demokratických principů a výrazné bezpečnostní riziko pro celou Českou republiku.

To, že by mohl aspirovat na post nejvyššího představitele státu, aktuálně nevyloučil ani Andrej Babiš. Podporu má končící premiér především u prezidenta Zemana, který si prý Babišovu kandidaturu na post prezidenta přál. Co se týče veřejného mínění, Andrej Babiš ztratil na oblibě. Loni si ho za prezidenta přálo nejvíc lidí, letos však většina lidí podporuje bývalého náčelníka Generálního štábu Petra Pavla.

Která jména jsou ve hře zatím jako spekulace?

Zatím v rovině spekulací jsou jména dalších možných adeptů na prezidentský úřad, mezi nimiž nechybí třeba bývalý rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima nebo nynější rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.

  Biden - Putin. Trik staromilce světové politiky nebo demence postaršího demokrata

Pedagožka a ekonomka se ke své kandidatuře dosud oficiálně nevyjádřila. Mohutné spekulace vyvolalo zejména její rozhodnutí už znovu neobhajovat právě funkci rektorky. Nepřímo však popřela, že by to bylo právě z titulu prezidentských ambicí. Svou funkci podle vlastních slov od počátku vnímala jako časově ohraničenou.

Autor: Dana Marková

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..