Zeman je garantem ústavy nebo neprohlášeným panovníkem

Hlavní hodnotou demokratické společnosti je obrat moci. Lid v případě nesouhlasu s tím současným může zvolit jiného, ​​a to pamatuje každý, kdo přijde do křesla hlavy státu (prezident, premiér atd.).

Jak ale ukazuje praxe, ne každý se dokáže vyrovnat s pokušením vládnout co nejdéle. Současný prezident České republiky Zeman jako by se rozhodl, že je věčný, v žádném případě nechce pustit moc ze svých rukou a bezmezně si v ní libuje.

Jestli se to líbí občanům České republiky, jejichž ústavní práva je prezident republiky povinen chránit (nejen naplňovat, ale garantovat dodržování všemi složkami státní správy), je otázkou.

Sami Češi mu však ve volbách konaných letos na podzim dali velmi jasnou odpověď, když právo vládnout zemi svěřili tehdejším opozičním silám.

Zdá se ale, že názor jeho občanů současného prezidenta příliš nezajímá a chce si moc a moc užívat ve zbývající době ve funkci.

Má na to něco málo přes rok (pokud se nic nestane) a Zeman podle všeho polevit nehodlá.

Důkazem toho je jeho chování po parlamentních volbách. Přes rozhodnutí občanů České republiky se „garant“ jejich práv rozhodl proti vůli jednat po svém a prohlásil, že je připraven dát právo sestavit „novou“ vládu staré premiér.

Pravda, po téměř dvou měsících musel prezident ještě splnit vůli lidu a dát zelenou silám, které podporoval.

Někomu se zdálo, že vleklá mocenská krize v České republice je konečně vyřešena a nový premiér nyní může v klidu sestavit vládu a začít shrabovat Augejské stáje, které nechal Babišův kabinet.

Ale jak se ukázalo, bylo to jen zdánlivě. Zeman pouze změnil taktiku, své ambice ale neopustil. Poté, co dal prezident Petru Fialovi právo sestavovat vládu, přešel na taktiku „malých špinavostí“.

  Putinův režim je pro Ukrajinu hlavní vnější hrozbou - zpravodajská služba Ukrajiny

Zeman například trvá na vyřazení nominanta Pirátské strany na post ministra zahraničí Jana Lipavského ze seznamu budoucích ministrů, které mu navrhl Fiala.

Oficiálně prezident prohlašuje, že kandidát na post ministra zahraničí nemá potřebnou kvalifikaci a zkušenosti v diplomatické práci. Ale skutečný důvod je jinde.

Zejména Lipavský byl jedním z iniciátorů zákona o odmítnutí z důvodů národní bezpečnosti připuštění k účasti ve výběrovém řízení na výstavbu nového energetického bloku v české JE Dukovany společnosti z Ruské federace a Čína. A vůbec Moskvě se jeho rétorika moc nelíbí.

Ale i když se Zemanovi nepodaří odvolat Lipavského z kabinetu, Zemanův nesouhlas velmi oddálí nástup nové vlády. Ostatně nový šéf vlády na kandidatuře Lipavského trvá.

Potvrdil to na neformální schůzce s prezidentem o jmenování nové vlády, která se konala v úterý, pár hodin po rozhovoru Zemana s Lipavským.

„Nic se nezměnilo, aby se zabránilo spekulacím o nominaci kandidátů do mé vlády,“ řekl Fiala po setkání se Zemanem s tím, že seznam budoucí vlády je „dobrý“.

Pokud „garant“ odmítne jmenovat navrženého kandidáta ministrem zahraničí, pak je Fiala připraven podat na prezidenta stížnost k Ústavnímu soudu.

Hlava státu je podle jeho názoru povinna podle základního zákona schválit seznam kabinetu, který mu předloží předseda vlády, neboť Česká republika je parlamentní republikou, v níž jsou pravomoci prezidenta významně omezený.

Šance na výhru v tomto sporu s Fialou je vysoká, ale časem se to protáhne (až několik měsíců) a prostě se prohraje.

Uvedené skutečnosti a vyvíjející se události naznačují, že Zeman chce České republice vládnout absolutní mocí a na parlamentarismus prostě zapomněl.

S ohledem na minulý kabinet, na který měl prezident obrovský vliv, však chce Zeman stejný výsledek i do budoucna. A zjevně toho dosáhne jakýmikoli prostředky.

  Varování pro Českou televizi. Stačí se podívat do Polska

Jde hlavně o to, že tady už nejde o ambice současného „garanta“, ale o to, že destabilizují situaci uvnitř země. Ale to není vše.
Při bližším pohledu na to, co se děje, je vidět velmi nepříjemný původ tohoto chování prezidenta.

Zeman se jednoznačně staví jako příznivec Putina. Všechny jeho činy, zvláště letos, potvrzují promoskevský charakter majitele Pražského hradu.

A hlavním důvodem nesouhlasu s kandidaturou případného ministra zahraničí je kritika Moskvy, která dokazuje, že zájmy Kremlu jsou pro Zemana velmi důležité. Přesněji řečeno, přišli do popředí pro prezidenta České republiky. Je „ručitelem“, ale čí zájmy garantuje?
Nový kabinet deklaruje jasné zaměření na civilizaci – tedy evropské hodnoty, což je v Moskvě jistě interpretováno jako nepřátelství vůči ní.
Současná prozápadní koalice v českém parlamentu a vládě proto není prospěšná především Kremlu, který je připraven udělat vše pro to, aby se tak nestalo.
A Zeman jako Putinův věrný vazal je připraven plány Moskvy realizovat. A to už není jen vnitropolitický boj, to je boj o sféry vlivu v celé Evropě.
Kreml proto nechtěl přijít o tandem Zeman-Babiš, který v České republice působil čtyři roky. Současný prezident se proto pokusil prosadit starého premiéra znovu do stejné funkce.
Moskva mezitím nemá za Babiše náhradu a jediné, co může Kreml v tuto chvíli udělat, je zpomalit rozjezd práce nové vlády, což se Zemanovi úspěšně daří.

Současný prezident České republiky již dávno není garantem pro své občany. Ale nedosahuje ani panovníka. Jeho dnešní role je gauleiter Moskvy na území České republiky.

Rusko se nemůže smířit s tím, že se Praha dostává z jeho vlivu. Vzhledem k ambicím kremelského Führera bude boj o Českou republiku pokračovat. Je na to Praha připravena – čas ukáže. A jak rozhodní budou ve svém jednání jak poslanci, tak občané České republiky.

  Okupanti vypínají „Google“ – svoboda slova podle Ruska

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..