idnes.czPrezident Miloš Zeman v pátek vysvětlil, proč odmítá jmenovat Jana Lipavského ministrem zahraničí. Konstatoval, že kandidát má nízkou kvalifikaci či zastává distancovaný postoj k visegrádské spolupráci. Designovaný premiér Petr Fiala reagoval, že je potřeba, aby Ústavní soud jednou provždy vyřešil otázku kompetencí ohledně jmenování kabinetu. Redakce iDNES.cz přináší otázky a odpovědi, co se bude dít dál.
Prezident Miloš Zeman se již od začátku netají negativním postojem k pirátskému kandidátovi na post ministra zahraničních věcí Janu Lipavskému. Zeman v pátek odpoledne vydal stanovisko, ve kterém uvádí několik bodů, proč odmítá Lipavského jmenovat. Jedním z nich byla třeba jeho nízká kvalifikace, distancovaný postoj k visegrádské spolupráci či veřejný návrh, aby se příští Sudetoněmecké dny konaly na území České republiky.
Designovaný premiér Petr Fiala však opakovaně uvádí, že za svými kandidáty stojí a již v minulosti pohrozil prezidentovi kompetenční žalobou. V pátek svůj postoj potvrdil: „Beru na vědomí dnešní stanovisko prezidenta republiky. Je třeba, aby Ústavní soud jednou provždy vyřešil otázku kompetencí ohledně jmenování nových členů vlády.“
Redakce iDNES.cz přináší přehled otázek a odpovědí, jak nyní bude pokračovat jednání o nové vládě či co nastane v případě podání kompetenční žaloby.
Prezident Miloš Zeman se znovu s designovaným premiérem Petrem Fialou sejde v pondělí 13. prosince. „V pondělí po schůzce v Lánech oznámím, jaké budou naše konkrétní kroky. Jsme připraveni,“ uvedl stručně Fiala na Twitteru k dalšímu postupu.
Petr Fiala opakovaně zastává názor, že chce jmenovat kompletní navrhovanou vládu. „Abych předešel různým spekulacím, na nominaci kandidátů do mé vlády se nic nemění,“ uvedl v tomto týdnu.
Pokud prezident neustoupí, tak zřejmě podá kompetenční žalobu: „Beru na vědomí dnešní stanovisko prezidenta republiky. Je třeba, aby Ústavní soud jednou provždy vyřešil otázku kompetencí ohledně jmenování nových členů vlády.“
Stejný postoj zastávají i další členové vlády. Třeba předseda Pirátů Ivan Bartoš v pátek zdůraznil, že za nominací Lipavského koalice plně stojí. „Jde o kvalitního kandidáta a reprezentuje koaliční program vznikající vlády. Ta se opírá o hlasy lidí ve volbách,“ reagoval Bartoš. Podle něj není možné z těchto principů ustupovat.
Kompetenční spory u Ústavního soudu navrhuje parlament, prezident, vláda, Česká národní banka nebo Nejvyšší kontrolní úřad.
Například v roce 2017 tehdejší premiér Bohuslav Sobotka připravil kompetenční žalobu na prezidenta Miloše Zemana kvůli odkládání výměny ministra financí, kterým v té době byl Andrej Babiš. Možnost žaloby Sobotka zmínil i v roce 2013, kdy Zeman váhal s jmenováním některých členů kabinetu.
O kompetenční žalobě hovořili sociální demokraté také v roce 2018, protože Zeman odmítal jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho. Kompetenční spor premiéra s prezidentem řešil Ústavní soud už před dvaceti lety lety. Zeman jako tehdejší předseda vlády odmítl podepsat jmenování Zdeňka Tůmy guvernérem ČNB. Soud dal za pravdu prezidentovi Václavu Havlovi, který i přes Zemanův nesouhlas uvedl Tůmu do funkce.
V roce 2019 Senát přijal návrh ústavní žaloby na prezidenta, protože podle senátorů opakovaně porušil ústavu ať už nečinností, vystupováním v rozporu s oficiální zahraniční politikou země nebo s údajnými pokusy o ovlivňování justice. Sněmovna však návrh odmítla.
„S ohledem na procesní lhůty pro vyjádření účastníků by se délka řízení mohla pohybovat mezi dvěma až pěti měsíci. Jde ovšem o odhad, pro který zatím neexistuje dostatek empirických zkušeností,” řekl k této možnosti Deníku N předseda Ústavního soudu Rychetský.
Stejnou dobu odhadují i ústavní právníci. Pokud se tedy rozhodne Fiala podat kompetenční žalobu, tak může jmenování nové vlády trvat i dalších několik týdnů nebo déle. „Opravdu se to může zdržet i o několik měsíců. Těžko se to odhaduje,“ řekl pro ČT ústavní právník Ondřej Preuss.
„Opravný prostředek není,“ konstatoval pro iDNES.cz ústavní právník Jan Wintr. Prezident je podle jeho slov při jmenování vlády povinen podle čl. 68 odst. 2 Ústavy jmenovat členy vlády tak, jak je navrhl předseda vlády, pokud jmenování člena vlády nebrání právní překážka.
To vyplývá z ústavního principu, že vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně a ne prezidentu republiky. Na tom se shodují komentáře Ústavy i dosavadní jasně převažující praxe.
Podle ústavního právníka Jana Wintra by byl prezident povinen řídit se rozhodnutím soudu, a to bez zbytečného odkladu.
Redakce oslovila mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka s dotazem, zda bude Zemana zastupovat hradní právník či někdo jiný. Ten však doposud na dotaz nereagoval.
Třeba za obhajobu v kauze Peroutka podle webu Aktuálně.cz utratil Hrad do loňského února 518 tisíc korun. Podle dalších informací serveru Hrad celkem od nástupu Zemana do funkce poslal Advokátní kanceláři Nespala za náklady na spory týkající se prezidenta 8,8 milionu. Smlouvy za další čtyři miliony s ní uzavřel i stíhaný šéf Lán, napsal server Aktuálně.cz loni v únoru.
Zdroj: https://www.idnes.cz
