seznamzpravy.czCelosvětová bezpečnostní situace se horší, varoval prezident Miloš Zeman ve svém vánočním projevu. Co je toho příčinou?
Český prezident ve svém vánočním projevu poukázal na bezpečnostní situaci v Afghánistánu
Jak dále prezident Zeman upřesnil, celosvětová bezpečnostní situace se zhoršila po kapitulaci Severoatlantické aliance v Afghánistánu. V návaznosti na to tuto zemi ovládlo teroristické hnutí Tálibán.
Tento afghánský Mnichov zřejmě povede k zesílení migračních toků z Afghánistánu, ale především ke zvýšenému riziku nových teroristických útoků a to i v Evropě. Podobných útokům na newyorská dvojčata, které organizoval právě Tálibán, varoval dále Zeman.
Ke stažení jednotek došlo na základě dohody mezi Tálibánem a administrativou bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svůj záměr zemi opustit oznámilo NATO již v dubnu letošního roku.
A tento akt prezident Zeman opakovaně kritizoval již v minulosti. Návrat do Afghánistánu označil za nutný kvůli boji s terorismem. Zároveň upozornil, že potenciální návrat bude znamenat výraznější ztráty i vyšší náklady v porovnání se stavem, pokud by jednotky v zemi setrvaly.
Co se v Afghánistánu dělo v uplynulých měsících
Mise se zúčastnilo i 11 500 českých vojáků. Poslední příslušníci české armády opustili Afghánistán letos v létě. Česká republika zároveň byla jednou z posledních zemí, která své vojáky stahovala.
Americké síly pak z Kábulu odešly koncem srpna, čímž definitivně skončila více než dvě desítky let trvající válka v Afghánistánu. Ta si vyžádala téměř 200 000 lidských životů na obou stranách. USA a Tálibán podepsaly mírovou dohodu v katarské metropoli Dauhá.
Norský ekonom, politik a současně generální tajemník NATO Jens Stoltenberg k situaci uvedl, že nestažení jednotek by pro ně mohlo znamenat, že se stanou terčem atentátů a útoků. Zároveň však upozornil i na to, že pokud skutečně území opustí, mohlo by to znamenat, že vše, čeho bylo doposud dosaženo, může být opět ztraceno.
Rozhodnutí válku v Afghánistánu po dlouhých letech konečně ukončit svým prohlášením veřejně podpořil současný americký prezident Joe Biden, který uvedl, že ani „strašné útoky“ nejsou ospravedlněním toho, proč by vojska na místě měla zůstávat ještě v roce 2021.
Jaké bude mít situace v Afghánistánu další dopady
Server The Economist již v minulosti vyjádřil nad výsledky konfliktu své pochybnosti. Afghánistán je podle něj zemí, která je vleklým válečným konfliktem stále mimořádně poznamenán.
Teroristé podle vyjádření serveru nedisponují vojenskou silou a nemají ani početní převahu. Významným zdrojem příjmů je však pro Tálibán obchod s narkotiky. Z těch zároveň těží místní značně zkorumpovaná vláda. Dalším zdrojem příjmů je podpora ze strany Pákistánu.
Za bezpečnost v zemi sice od roku 2014 odpovídaly afghánské bezpečnostní složky, nicméně jejich bojeschopnost a loajalita podle expertů nemalou měrou závisela právě na finanční podpoře Západu. Již dříve se tak hovořilo o reálném riziku, že se Tálibán znovu pokusí získat moc.
V květnu 2021 pak k ofenzivě skutečně došlo. Tálibán si během ní podrobil všechna významná města. Završena byla 15. srpna 2021, kdy došlo k pádu hlavního města Kábulu. V reakci na toto se pak objevily komentáře expertů, kteří událost označili za katastrofu a fatální selhání NATO.
Tehdejší ministr vnitra Jan Hamáček apeloval na nutnost zajistit takové podmínky, aby se napětí z Afghánistánu nepřelilo až do EU v podobě další migrační vlny.
Ač tak český prezident ve svém projevu mylně zaměnil Tálibán s teroristickou organizací al-Káida, která jednak byla skutečným strůjcem útoků z 11. září, a navíc se přímá účast Tálibánu na útocích ani neprokázala, jeho varování bylo oprávněné.
Celková situace na území Afghánistánu skutečně zůstává mimořádně napjatá a předpokládá se celosvětový dopad v otázkách ochrany lidských práv, ale i terorismu. Afghánistán jednoznačně znamená bezpečnostní riziko, neboť se může do budoucna stát zázemím pro další teroristické útoky na USA.
Autor: Dana Marková
