Konvalinka: Omikron je dramaticky nakažlivý. Je potřeba zkrátit karantény, nebo se země zastaví

irozhlas.cz

Počty nakažených variantou delta v Česku dál klesají. Varianta omikron ale sílí a podle odborníků má potenciál postihnout dominantní část populace. „Můžeme být ale opatrně optimističtí, hospitalizace sice rostou, ale nikoliv dramaticky. Takže šance, že nám tady rychle proletí vlna epidemie, ale nebude mít dramatické následky, je velmi slušná. Tak osmdesátiprocentní,“ řekl ve vysílání Českého rozhlasu Plus biochemik Jan Konvalinka.

„Kdyby mě někdo s pistolí v ruce přinutil hrát ruskou ruletu, vsadil bych se, že omikron tady nezpůsobí vážné problémy,“ popsal prorektor Univerzity Karlovy.

Dodává, že 80% šance, o které mluvil, je tak trochu nástřel. „Je to tedy 80% pravděpodobnost, že z tohoto oblaku pršet nebude. Jenže těch 20 procent je hrozně moc. Jinými slovy i malá pravděpodobnost, v desítkách procent, že se něco vážného stane, je samozřejmě důvodem pro předběžnou opatrnost a pro různá opatření,“ vysvětlil.

Upozorňuje, že Česko se liší od Británie i Jihoafrické republiky, kde podle čísel omikron způsobuje mírnější průběh covidu než předchozí varianty.

„Nemáme takovou proočkovanost jako Británie, máme mnohem starší populaci než Jihoafrická republika. Koneckonců i delta u nás proběhla mnohem hůř než v Británii. Čili máme důvody k obavám. Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky, počítal, že lidí, kteří s nějakou pravděpodobností mohou být nakažení omikronem, je hodně přes milion. Prostě ta 20procentní pravděpodobnost, že se stane něco velmi vážného, je důvodem pro to, aby stát zasáhl,“ upozornil Konvalinka.

Zkrácení karantén

Za chybu biochemik považuje délku intervalu přeočkování třetí dávkou vakcíny proti covidu. Měl by se podle něj zkrátit na čtyři měsíce.

„Současně když se podíváme na evropské srovnání, tak jsme možná spolu se Švédskem a Běloruskem zemí, kde jsou opatření nejuvolněnější. Je dobrá šance, že to dopadne dobře, ale když děláme něco úplně jinak než zbytek Evropy, tak jsem opravdu trochu nervózní – co lidé v Dánsku a Německu nevěděli a my to víme? Byl bych asi opatrnější. Měli bychom přijmout přísnější opatření, zavést bezplatné antigenní testy pro každého,“ doporučil.

  Johnson vyzývá představitele G7, aby zajistili export ukrajinských produktů. Východisko hledá i OSN.

Nutné je podle něj také výrazně zkrátit karantény. „V současných karanténních pravidlech by to, že by i lidé s lehkými nebo žádnými příznaky museli do karantény, znamenalo, že by se země automaticky zastavila. Bez ohledu na to, jestli budeme mít plné nemocnice, nebo ne,“ vysvětlil.

„Proto je třeba karantény dramaticky zkrátit. A to znamená velmi rychlé rozšíření testovacích kapacit, klidně jen antigenních, abychom si byli jistí, že ti lidé opravdu nejsou infekční a zůstávají doma jen nezbytnou dobu. Zdá se, že pro omikron by mohlo stačit pět dní,“ dodal.

Jedno očkování ročně?

Konvalinka nicméně nevěří, že bude potřeba v budoucnu přejít na koloběh čtyř vakcín ročně. „Jsem pořád optimista, jsem medicinální chemik, vidím předběžné výsledky a vím o dalších potenciálních zajímavých virostatikách, které jsou těsně před klinickými zkouškami nebo už v jejich průběhu.“

„Můj odhad je, že skončíme s očkováním jednou za rok u ohrožených lidí a skončíme nasazením několika virostatik, která budou účinná pro ty, u kterých očkování nezafunguje. Anebo – je to malé procento – u mladších, kteří sice už budou promoření z loňska, přesto se virus u nich rozjede. To je optimistická varianta, ale jsem přesvědčen, že takto to dopadne,“ popsal.

„Čili skončíme a doufejme, že to bude v roce 2022, jedním očkováním ročně, někdy asi na podzim a několika velmi účinnými virostatiky v lékárnách,“ uzavřel.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou.

Zdroj: https://www.irozhlas.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..