Jednání Rady NATO – Rusko nepřineslo sblížení; Moskva varuje před konfliktem

aktualne.cz

Žádné sblížení nepřineslo dnešní jednání Rady NATO – Rusko, která se sešla po více než dvou letech. Čtyřhodinová schůzka v Bruselu naopak ukázala, jak dramaticky odlišné jsou představy obou aktérů o Ukrajině. Členské státy NATO na jednání jednoznačně odmítly ruské požadavky znemožnit Ukrajině vstup do aliance a stáhnout jednotky a zbraně ze zemí východního křídla bloku. Rusko Severoatlantickou alianci obvinilo, že ignorováním jejích požadavků vytváří půdu pro incidenty a konflikty.

Šéf NATO Jens Stoltenberg po jednání uvedl, že spojenci nejsou ochotni slevit ze svých základních principů a přistoupit na podmínky Moskvy. Členské státy se shodují, že žádný třetí stát nemá co mluvit do toho, jak si kterákoliv země vybírá své spojence. Pokud by Rusko napadlo Ukrajinu, u jejíchž hranic shromáždilo podle odhadů Západu kolem 100.000 vojáků připravených k invazi, zváží aliance posílení přítomnosti u svých východních hranic. Musí se také připravit na „reálnou hrozbu nového ozbrojeného konfliktu v Evropě“.

Náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin po schůzce úroveň vztahů Ruska a NATO označil za kriticky nízkou. Rusko se podle něj snaží zajistit svou bezpečnost. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško, který se dnešního jednání také účastnil, zase varoval, že pokud se Západ rozhodne pro politiku „zadržování Ruska“, odpoví Moskva protiopatřeními. Prohlásil, že by Rusko použilo vojenské prostředky, aby neutralizovalo hrozby pro svou bezpečnost, pokud k tomu nebudou stačit prostředky politické.

I když bude rozpory mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem v otázce bezpečnosti Ukrajiny složité překonat, usiluje podle Stoltenberga NATO o pokračování rozhovorů. Rusko by podle aliance mělo ukázat vůli k jednání tím, že od hranic s Ukrajinou stáhne své jednotky.

Moskva odmítá, že by se chystala Ukrajinu napadnout, pro další rozhovory však trvá na svých podmínkách. Podle představ NATO by případná další jednání mohla vedle Ukrajiny zahrnovat širokou škálu témat včetně kontroly zbraní.

  Kreml poslal před 30 lety do Litvy tanky. Místo záchrany svazu urychlily jeho rozpad

Dnešní debata navázala na pondělní celodenní setkání zástupců Ruska a Spojených států v Ženevě. Ani to žádný výrazný pokrok nepřineslo.

Autor: ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..