Vláda chce navýšit úhrady pojišťoven na záchrannou službu, bude s nimi jednat

seznamzpravy.cz/

Hejtmani se s vládou domluvili na zvýšení plateb pojišťoven na zdravotnickou záchrannou službu (ZZS). Povedou se o tom jednání mezi vládou, kraji a pojišťovnami, řekl po dnešním jednání s hejtmany novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Rozhodnutí ocenil předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS) s tím, že podíl krajů na financování záchranné služby v posledních letech se výrazně zvětšil v porovnání s výší úhrad zdravotních pojišťoven. Navýšit plánuje vláda i finance na opravy silnic nižších tříd.

V současnosti kraje platí provoz záchranné služby zhruba ze 65 procent, zdravotní pojišťovny hradí zbylých 35 procent. Kuba uvedl, že rozdíl v poměru financování se rok od roku zvyšuje. „Očekáváme, že přesné parametry navýšení plateb na zdravotnickou záchrannou službu ze strany zdravotních pojišťoven nyní budou předmětem dalšího jednání s ministerstvem zdravotnictví, a to v rámci dohodovacího řízení nad podobou nové úhradové vyhlášky pro rok 2023,“ uvedla dnes na dotaz ČTK mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.

V dohodovacím řízení spolu jednají vždy v létě o úhradách zdravotní péče na následující rok zdravotní pojišťovny a zástupci 14 segmentů zdravotní péče. Výsledky dohod pak ministerstvo legislativně upraví v takzvané úhradové vyhlášce. V roce 2020 šla podle dat pojišťoven na provoz všech ZZS částka asi 3,3 miliardy korun, což byl proti roku 2016 nárůst zhruba o 30 procent. Celkově tvořily náklady ZZS v roce 2020 asi jedno procento nákladů na zdravotní péči.

Jihočeský kraj, ve kterém je Kuba hejtmanem, podle něj v roce 2016 platil za provoz zdravotních záchranných služeb skoro 300 milionů korun a zdravotní pojišťovny hradily téměř 200 milionů korun. Pro letošní rok ale kraj předpokládá, že jeho příspěvek pro záchrannou službu bude asi 520 milionů korun a zdravotní pojišťovny uhradí 280 milionů korun.

  Fiala: Hlavním úkolem pro EU je jednotně zmírňovat dopady krizí na občany

„Situace je podobná ve všech krajích. Liší se jen konkrétní čísla, ale poměr zůstává podobný jako u nás,“ uvedl Kuba už dříve. Za ideální označil, kdyby platil kraj polovinu a druhou část stát prostřednictvím zdravotních pojišťoven.

Hejtmani dnes s novou vládou jednali poprvé od jejího ustavení, domluvili se, že se budou scházet třikrát do roka nad konkrétními tématy. Dnes probrali mimo jiné problémy krajů s fungováním pohotovostní služby či úhradovou vyhlášku ministerstva zdravotnictví. Zabývali se i financováním oprav silnic nižších tříd či plány krajů s úpravou rozpočtového určení daní. Na silnice nižších tříd chce dát vláda příští rok o dvě miliardy korun víc, než činí nynější platba krajům ve výši čtyři miliardy, uvedl Kuba.

Změna ve financování oprav silnic bude podle něj záviset také na úpravách rozpočtového určení daní, tedy mechanismu, podle kterého se dělí vybrané daně mezi stát a regiony. Fiala ocenil, že kraje pracují na vlastním návrhu rozdělení, který podle něj reaguje na aktuální situaci v jednotlivých regionech.

Mezi takzvané sdílené daně patří například daň z přidané hodnoty (DPH), daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje připadlo loni nově 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Do předloňska to bylo u krajů 8,92 procenta a u obcí 23,58 procenta. Daň z nemovitosti je 100procentním příjmem obcí.

Autor: ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com