Česká republika stojí na straně Ukrajiny a je připravena poskytnout Kyjevu zbraně a vojenskou techniku.

idnes.cz

Vláda ČR je připravena poskytnout Ukrajině vojenskou pomoc na pozadí informací o možné ruské invazi.

Uvedla to česká ministryně obrany Yana Černochová s tím, že v této otázce bylo dosaženo konsensu ve vládní koalici. Řekla, že její názory na pomoc Ukrajině se shodují s názory ministra zahraničí Jana Lipavského.

„Česká republika je historicky, politicky i spojenectvím na straně Ukrajiny. Pokud Ukrajina potřebuje pomoc, uděláme pro to maximum,“ řekl ministr.

Černochová v rozhovoru potvrdila, že Česká republika je připravena poskytnout vojenskou techniku ​​Kyjevu, který musí nezávisle určit, co přesně potřebuje.

Dodávky zbraní a střeliva na Ukrajinu by podle ministra měly být koordinovány s partnery, včetně zemí Visegrádské čtyřky (která zahrnuje Polsko, Slovensko a Maďarsko spolu s Českou republikou), dále Německa, Rakouska a pobaltských zemí.

V současné době ministr obrany jedná s velitelem české armády Alešem Opatou o možných potřebách Ukrajiny. V nejbližší době se navíc do Prahy očekává příjezd vrchního velitele ozbrojených sil Ukrajiny generála Zalužného.

Ozbrojené síly České republiky zase pošlou na Ukrajinu šest příslušníků svých speciálních jednotek, aby se zúčastnili společného cvičení Silver Sabre 2022, které má začít koncem února nebo začátkem března.

Tato cvičení se konají v rámci plánu NATO pro rozvoj ozbrojených sil Ukrajiny. Česká republika svou účast na těchto akcích připravila plánovaně, jak uvedl zástupce Ministerstva obrany České republiky.

„Účast českých speciálních sil na cvičení Silver Sabre 2022 se připravovala již delší dobu, nejde tedy o okamžitou reakci na současnou eskalaci situace.“

Spojené státy a Velká Británie již oznámily svou připravenost podpořit Kyjev zbraněmi a oznámily rozhodnutí dodat zbraně Ukrajině.

Zde se k nim ale Německo odmítlo připojit s argumentem, že takový krok by mohl zvýšit napětí v regionu a ztížit vyjednávání s Ruskem.

  Kolik stojí svoboda. Ukrajinský prezident vyzval k „válečné dani“

Pozice Německa je obecně dost nejednoznačná. Zejména s ohledem na postavu současné šéfky německého ministerstva zahraničí Annaleny Berbock, která se před zvolením do Spolkového sněmu postavila proti Rusku poměrně tvrdě.

Německo nyní pokračuje v kurzu stanoveném předchozí vládou, jehož cílem je morální podpora Kyjeva a přesvědčování z Moskvy. Berlín skutečné akce v podobě poskytování zbraní Ukrajině neprovádí.

V takové situaci se podpora, ke které Praha vyjadřuje svou připravenost, stává pro Kyjev ještě významnější. Iniciativa České republiky a její konzultace s Visegrádskou čtyřkou navíc rozšíří okruh zemí připravených spolupracovat s Ukrajinou v obranné sféře.

To je důležité i ve světle protichůdných informací o možnosti zemí sousedících s Ukrajinou cvičit ukrajinskou armádu na svém území. Informovala o tom publikace NYT s tím, že mluvíme o Slovensku, Rumunsku a Bulharsku – „východním křídle NATO“, připraveném na svém území cvičit vojáky armády z Ukrajiny.

Slovensko už taková obvinění vyvrátilo s tím, že se projednávání takových událostí neúčastnilo.

EU stále nedosáhla jednoty v přístupech k potlačení agresivní Moskvy. Zdá se, že někteří politici v Evropské unii si stále myslí, že Ukrajina je někde daleko a ekonomická otázka je mnohem důležitější než bezpečnostní.

Inu, ne všichni politici jsou obdařeni schopností myslet strategicky, počítat pár kroků dopředu, vidět budoucnost je umění, jehož absence může přijít celé země draho.

Moskva svou politiku staví právě na neochotě evropských států jít do konfrontace. Ale musíte pochopit, že je to Kreml, kdo eskaluje situaci tím, že zvyšuje svou vojenskou přítomnost na hranici s Ukrajinou.

Evropa po ultimátních prohlášeních Moskvy do Washingtonu poněkud vystřízlivěla. Kreml téměř přímo poukázal na neochotu vnímat EU jako účastníka vyjednávacího procesu v otázce zajištění bezpečnosti v regionu.

Ve skutečnosti to byla výzva pro celou Evropskou unii, jejíž subjektivitu Kreml zpochybňoval. Brusel si uvědomil, že když dnes udělají ústupky v ukrajinské otázce, zítra to přestanou řešit úplně.

  Roman Protasevič je zpět v kádru. Další „odhalení“ běloruského vězně.

Kyjev dnes přestal být vzdálený a nezajímavý a proměnil se v mezník. Evropa bránící Ukrajinu chrání sama sebe jako celek, nedotknutelnost hranic každého státu, který ji tvoří, mír a budoucnost každého svého občana.

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..