Pád Putinova režimu je nevyhnutelný – Robert Lansing Institute

Blížící se očekávané předání moci v Rusku, které je předběžně naplánováno na rok 2024, a vnitřní nerovnováha politického systému země, která je především výsledkem mocenských bojů mezi bezpečnostními složkami, prohlubuje a oslabuje vládnoucí režim ruského prezidenta Vladimira Putina.

Takový je názor odborníků z Institutu Roberta Lansinga (RLI).

„Nejnovější zahraničněpolitická prohlášení Moskvy a její dezinformační kampaň, vnímané na pozadí vyhrocené bezpečnostní situace v Evropě, zahrnují doutnající konfrontaci mezi klíčovými politickými institucionálními hráči: vojenskou rozvědkou GRU, FSB a politickou rozvědkou SVR.

Jejich konfrontace se prohlubuje pod vlivem následujících faktorů: blížícího se očekávaného předání moci v Rusku, které je předběžně naplánováno na rok 2024, a vnitřní nerovnováhy politického systému země, která je především výsledkem boje mezi takzvanými ‚siloviky‘,“ tvrdí odborníci.

Podle nich se v říjnu 2020 projevily známky oslabení Putinova vlivu na státní instituce a zvýšené konkurence mezi bezpečnostními službami o moc a rozpočtové prostředky.

A v lednu 2022 tyto signály ještě zesílily. Například čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, který dříve vyjadřoval naprostou loajalitu Putinovi, se vyjádřil, že má prezidentské ambice.

Nicméně chování ministra zahraničí Lavrova rovněž zpochybňuje udržitelnost režimu a naznačuje určité manévrování z jeho strany.

Jak je uvedeno v článku RLI, ruská zahraniční politika je utvářena snahami přinejmenším dvou skupin, z nichž jedna zvyšuje sázky na konfrontaci se Západem, zatímco druhá se snaží zmírnit možné důsledky, i když v zájmu vlastních mocenských nároků.

„První skupina hraje o zvýšení vnějších rizik tím, že má monopol v obraně, aby rozšířila svůj vliv na prezidenta Putina. Ministr obrany Sergej Šojgu a jeho GRU nyní zaujímají místo, které kdysi zaujímal šéf GRU Ivan Serov, opora sovětského vůdce Nikity Chruščova… Druhá skupina hraje roli „hasičského sboru“, který dává Putinovi najevo ochotu řešit krizi vyprovokovanou druhou skupinou a zároveň oslabuje její pozici. V tomto ohledu je možné, že podobně jako v Chruščovově případě může Putina nakonec z funkce odvolat umírněnější skupina vysoce postavených bezpečnostních činitelů,“ uzavírají experti.