Evropa zvyšuje svou obranyschopnost. Zeman „zdrženlivě“ hájí Rusko

idnes.cz

Prezident ČR argumentuje tím, že politici musí projevit zdrženlivost ve vztahu k situaci, která se kolem Ukrajiny aktuálně vyvinula. Oznámil to český premiér Petr Fiala.

„Mluvili jsme o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Prezident se domnívá, že je třeba zachovat zdrženlivost, že jde zatím spíše o verbální konflikt probíhající v rétorické rovině. Věří v mírové řešení situace,“ uvedl šéf české vlády.

To, co Zeman nazývá „verbálním konfliktem“, pravděpodobně ve snaze snížit míru napětí v této otázce, vnímá celá civilizovaná veřejnost jako skutečnou hrozbu Ruska pro stabilitu a mír celé Evropy.

„Ukrajina je historickým partnerem České republiky, se kterou rozvíjíme obrannou spolupráci a podporujeme její cestu k demokracii. Proto je zcela přirozené, že ministerstvo obrany zvažuje možnost poskytnout jí pomoc, “uvedla mluvčí čečenského ministerstva obrany Yana Tsekhmeisterova.

Tváří v tvář zahájení totální invaze ruské armády na Ukrajinu bude Praha převážet munici do Kyjeva, dohodu o tom podepsali 1. února náměstek Ministerstva obrany ČR Daniel Blažkovets a velitel- vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny generálporučík Valerij Zalužnyj.

Mluvíme o 4 tisících dělostřeleckých granátů, ráže 152 mm. Praha také poskytne zdravotnickou pomoc ozbrojeným silám Ukrajiny. Celkové náklady na pomoc jsou 37 milionů Kč (1,5 milionu EUR).

Kromě toho může Česká republika vyslat na Ukrajinu symbolický vojenský kontingent, pokud obdrží odpovídající žádost. A v případě potřeby je připravena přijmout Ukrajince v případě evakuace.

Ještě předtím se šéfové zahraničních diplomatických oddělení Ukrajiny a ČR telefonicky domluvili a dohodli se na postojích svých států vůči ruským „agresivním akcím“.

Ministři se také dohodli na společné návštěvě ministrů zahraničí ČR, Slovenska a Rakouska na Ukrajině.

To vše dokazuje skutečnou touhu vlády České republiky pomoci Ukrajině v její opozici vůči hrozbám z Kremlu. A ukazuje pochopení vedení České republiky, reálné situace, která se na rusko-ukrajinské hranici vyvinula.

  Johnson – konec éry liberalismu aneb kam se bude Evropa ubírat po rezignaci Angličanů.

Zeman to ale zjevně vidí jinak. A tento pohled na českého prezidenta velmi odpovídá postoji majitele Kremlu.

Ignorovat samozřejmé, popírat zjevné a snažit se všechny přesvědčit, že máte pravdu, i když tato „správnost“ je naprosto absurdní – přesně tak Moskva funguje. Zeman předvádí stejné chování a opakuje narativy Kremlu.

V době, kdy Rusko soustředilo stotisícovou armádu na hranicích s Ukrajinou, zvyšuje agresi ze strany Běloruska, zabírá a drží ukrajinský Krym v okupaci a nadále v aktivní fázi podporuje konfrontaci na ukrajinském Donbasu – a to vše Zeman tomu říká „verbální konflikt“.

K dění kolem Ukrajiny lze mít samozřejmě různé postoje – chování Moskvy má mezi lídry EU rozdílné hodnocení. Jenže taková Zemanova slova potvrzují jeho jasnou a dlouhodobě přijímanou linii chování – Moskva za nic nemůže a má vždy pravdu.

Garant české ústavy je vždy solidární s garantem z Kremlu. S ohledem na tuto okolnost se nabízí celkem logický závěr, že obojí zaručuje ochranu zájmů Kremlu.

Je třeba se divit takovému Zemanovu vyjádření k ukrajinské otázce, pokud hájil zájmy Ruské federace v konfliktu se svou zemí.

Když se loni na jaře provalilo, že sabotéři z Ruské federace provedli teroristický útok na území České republiky, prezident Zeman neprojevil solidaritu s vládou, která na incident reagovala vyhoštěním ruských špionů.

Český garant se snažil všemi možnými způsoby distancovat Moskvu od sabotáže ve Vrbetici a činil prohlášení, která byla v rozporu se skutečností.

Tento Zemanův postoj je však vcelku konzistentní. Na podporu Kremlu, jednoho z hlavních „Putinových přátel“ v Evropě, se ani nesnaží své chování ospravedlnit.

I po ztrátě podpory ze strany premiéra (v důsledku změny vlády) český prezident nadále sebevědomě lobuje za zájmy Moskvy.

A nemyslete si, že v této věci zůstal sám. Kremlu je vcelku nakloněn i doprovod současného prezidenta České republiky. Obecně se v Zemanově administrativě odehrávají nejednoznačné události, které, mírně řečeno, nezapadají do rámce zákona.

  Mezinárodní plný dům na „přehlídce smrti“ v Moskvě

Šéf prezidentské kanceláře Vratislav Minarzh tak svého času neprošel bezpečnostní prověrkou a nedostal se k dokumentům obsahujícím státní tajemství.

Minarzh, je podezřelý z manipulace s dokumenty během Zemanovy hospitalizace. Orgány činné v trestním řízení naznačují, že by mohl předat utajované údaje do Moskvy.

Přístup k utajovaným informacím nemá ani další člen Zemanova týmu, jeho poradce na volné noze Martin Nejedlý, postava s velmi vágními pravomocemi v prezidentově okolí.

V listopadu 2020 tedy Neyedly tajně odletěl do Moskvy letadlem, které měla k dispozici prezidentská kancelář, a použil diplomatický pas.

Informace o této cestě byly zveřejněny díky českým novinářům. Skutečné cíle návštěvy Zemanova poradce v Ruské federaci ale zůstaly zcela nejasné.

Po návratu Neyedly z Moskvy prezident požadoval od BIS (Státní bezpečnosti ČR) řadu zpravodajských informací.

Podle seznamu zveřejněného Českým rozhlasem Zeman požádal o jména ruských agentů, seznam jimi provedených akcí v ČR a také informace o ruském praní špinavých peněz v ČR.

BuzzFeed News, mezinárodní konsorcium investigativní žurnalistiky, zveřejnilo v září 2020 dokumenty Agentury pro vymáhání finanční kriminality Ministerstva financí USA, tzv. spisy FinCEN, které mimo jiné hovořily o ruském praní špinavých peněz v České republice.

Právě tyto údaje Zemana náhle zajímaly po tajné cestě jeho poradce do Moskvy, která pro druhého není cizí.

Je důležité připomenout, že v roce 2007 Nejedlý založil spolu s ruským Lukoilem českou společnost Lukoil Aviation Czech, která na tamní trh dodávala letecké palivo. Tato společnost mimo jiné doplňovala strategické zásoby paliva ve státní rezervě.

Pozoruhodným faktem je, že za neplacení závazků uložil soud české firmě nemalou pokutu, kterou podle informací médií zaplatil ruský Lukoil.

Je jasné, že Moskva nic nedělá jen tak a za svou „štědrost“ vždy požaduje platbu. Jaký účet mohl Kreml vystavit tentokrát, lze jen hádat.

  Alexandr Frančetti skončil v předběžné vazbě. Jaký dopad to bude mít na česko-ruské vztahy?

A příběh ničení dokumentů v kanceláři prezidenta vypadá dost divoce. Složka s materiály k případu teroristických útoků ve Vrbetici byla zničena, jakmile se o ni začaly zajímat orgány činné v trestním řízení.

Tajné dokumenty v kanceláři hlavy státu. Úroveň, která vás nutí přemýšlet. Existuje několik verzí toho, co se stalo, a jsou velmi vytrvale přitahovány do Moskvy.

Jedno je každopádně jasné – okruh českého prezidenta zpochybňuje jeho povinnosti garanta ústavy. A jeho chování naznačuje, že je schopen poskytnout záruky pouze Kremlu

Není proto divu, že v době, kdy Moskva stupňuje agresi vůči Ukrajině, ohrožuje Evropu a klade na USA a NATO ultimáty, Zeman to nadále považuje pouze za „verbální konflikt“, který zatemňuje imperiální záměry Kremlu.

Příběh českého prezidenta názorně ukazuje, jak se Moskva s pomocí svých vazalů, což jsou politici první vrstvy v evropských státech, snaží rozdělit EU.

A to je důvod, aby se obyvatelé civilizované Evropy zamysleli nad tím, koho přivedou k moci odevzdáním svého hlasu ve volbách. Jejich volba ve prospěch toho či onoho politika je totiž jejich budoucností a jaká bude, záleží na každém hlasování, na každém občanovi EU.

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com