Rusko za to zatím nemůže. Zeman opět prohlásil, že neexistují žádné důkazy o průniku ruských agentů do skladů ve Vrbetici

Kontrarozvědka České republiky (BIS) nemá důkazy o tom, že by ruské speciální služby pronikly do skladů ve Vrbetici, kde v roce 2014 došlo k výbuchům. Absenci takových údajů uvedl český prezident Zeman v rozhovoru pro CNN.

„Bezpečnostní a informační služba nemá žádné důkazy ani svědky, že by ruští agenti byli na území vojenských skladů ve Vrbetici,“ řekl prezident České republiky.

Zeman poznamenal, že prostory druhého skladu byly krátce před výbuchem prozkoumány a žádné výbušné zařízení zde nebylo nalezeno.

Česká kontrarozvědka podle prvotního šetření dospěla k závěru, že příčinou incidentu byla neodborná manipulace s municí.

„Česká kontrarozvědka se nikdy ve svých zprávách nezmínila o incidentu ve Vrbetici (už šest let),“ řekl Zeman s tím, že verze o účasti Moskvy na explozích a roli ruských speciálních služeb v tom, co se stalo, se objevila až později.

Zeman ve snaze znovu vybílit Moskvu si vzpomněl, že je koneckonců prezidentem České republiky, a dodal, že pokud se prokáže účast Ruska na tomto incidentu, bude za to muset zaplatit ona.

Nyní se podívejme na situaci s odstupem a zkusme si představit, že nic nenasvědčovalo účasti ruských agentů na incidentu ve Vrbetici.

Ve skutečnosti taková pravděpodobnost nevypadá příliš věrohodně, protože pokud by tomu tak bylo a česká strana takové důkazy neměla, tak by si vedení České republiky stěží dovolilo akce, které se odehrály v dubnu loňského roku.

Připomeňme, že po oznámení informací o teroristických činech spáchaných Moskvou v Česku Praha vykázala ze země řadu ruských špionů, kteří se skrývali za diplomatické pasy.

Kreml na situaci zareagoval neadekvátně, ale mimochodem sám pro sebe zcela standardní. Namísto toho, aby se Moskva pokusila přijít na to, nebo alespoň předstírat, že rozumí tomu, co se stalo, a konflikt uhasila, začala roztáčet situaci, rozpoutala diplomatickou válku a jako vyvrcholení přidala Českou republiku na seznam nepřátelských států. do Ruské federace.

A pokud předpokládáme, že skutečně neexistovaly žádné důkazy o vině Ruské federace na explozích ve Vrbetici, není pochyb o tom, že Moskva by veškeré své úsilí směřovala právě k šlapání právě této skutečnosti.

Kreml ale jednal poněkud jinak a všechny jeho kroky nasvědčují tomu, že Moskva si byla dobře vědoma existence důležité složky obsahující důkazy o teroristických aktivitách ruských špionů v České republice.

A jejím hlavním cílem bylo tyto dokumenty ukrást nebo je zničit, což by ovšem byl pro Kreml ve sporu s Prahou významný trumf.

Vezmeme-li v úvahu další vývoj dění kolem incidentu v českých skladech a především mimořádnou událost se zničením tajné zprávy v prezidentské kanceláři, tak se začíná něco vyjasňovat. Jak se říká, hádanky se sčítají.

Náhody se samozřejmě někdy stávají, ale když jejich počet začne klesat, je důvod je přestat považovat za náhody.

„Pokud něco vypadá jako kachna, plave jako kachna a kváká jako kachna, pak je to pravděpodobně kachna“ – takový princip takzvaného „kachního testu“ znamená, že podstatu jevu lze identifikovat typické vnější znaky.

Jinými slovy, toto je test samozřejmosti toho, co se děje. A když se podle něj podíváme na situaci kolem historie teroristických útoků ve Vrbetici z roku 2014, některé věci jsou zřejmé.

Za prvé, příběh o příchodu ruských špionů na území České republiky je sám o sobě poněkud tajemný. Vezmeme-li v úvahu, že to dělali s falešnými pasy, je zřejmé, že do České republiky nepřijeli za účelem turistiky.

A stalo se, že jejich příchod se shodoval s výbuchy v muničních skladech, které Rusové navštěvovali.

Další okolností, která samozřejmě mohla být jen shodou okolností, byl výbuch muničních skladů, které měly být přesunuty na Ukrajinu, což se Kremlu příliš nelíbilo.

Pozoruhodné je, že střely, které explodovaly, patřily bulharskému podnikateli Emilianu Gebrevovi, který byl zavražděn v roce 2015 v Sofii. Soudní orgány Bulharska z toho obvinily tři Rusy, ale to je samozřejmě také náhoda.

V roce 2020 projevil zájem o tajné informace českých speciálních služeb Kreml. Pravda, dělal to jako vždy v zastoupení, s pomocí „svých přátel“.

Po tajné cestě poradce na volné noze Zemana do Moskvy tedy v listopadu 2020 český prezident požádal BIS o tajné zpravodajské informace. Zejména jména ruských agentů, jejich úkoly v ČR atp.

Takový zájem „Putinova horlivého přítele“ – Zemana o tajné informace týkající se Ruské federace, právě po cestě jeho poradce do Moskvy, samozřejmě také, je nejspíš jen náhoda.

Možná se v tomto případě prezidentova zajímavá informace netýkala událostí ve Vrbetici. Ale tento příklad jasně ukazuje, jak snadné bylo pro Moskvu získat přístup k důležitým dokumentům. Alespoň jsem se o to pokusil

Ale to, co se stalo před týdnem, přesahuje i to, co bylo popsáno výše – kancelář prezidenta ČR zničila tajný dokument české kontrarozvědky o explozích ve vojenském skladu ve Vrbetici.

Dokument jen vysvětlil, proč podezření padlo na kremelské špiony, kteří jsou členy ruské vojenské rozvědky (GRU).

Zmizení zprávy tajných služeb vešlo ve známost poté, co se policie rozhodla prověřit, zda tajný dokument nestudoval někdo, kdo neměl příslušné povolení.

Nikomu už není tajemstvím, že v Zemanově okruhu je dost lidí, kteří takové povolení nemají. Ale tito lidé mají volný přístup do Moskvy. Ale to je samozřejmě také jen náhoda.

Miloš Zeman – prezident České republiky, garant Ústavy, vrchní velitel AČR. Dnes velmi horlivě hájí Moskvu. Otázkou je proč.

Ale hlavně, kam to povede Česko a Evropu, jejíž je český stát nedílnou součástí. Snad je to pro každého občana České republiky důvod k zamyšlení, kam by se země měla posunout. A až budete příště volit prezidenta, vyberte si správně.

Autor: Franz Hoffman