Rusko má na výběr pokračovat v diplomatických jednáních nebo v agresivním hromadění vojska u hranic Ukrajiny, řekla dnes v Moskvě šéfka britské diplomacie Liz Trussová po jednání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Moskva má podle ní ještě čas ukončit svou agresi vůči Ukrajině, která podkopává mezinárodní postavení Ruska a posiluje odhodlání a jednotu Severoatlantické aliance. Lavrov vzápětí uvedl, že Rusko upřednostňuje diplomatické řešení, rozhovor se svou britskou kolegyní ale označil za dialog „němého s hluchým“. Řekl, že jej setkání zklamalo.
„Agrese ze strany ruské vlády a pokusy o přeměnu minulosti vážně podkopávají mezinárodní postavení Ruska. Tyto činy mají ve skutečnosti za následek posílení odhodlání NATO a odklon ukrajinského lidu od Ruska,“ řekla Trussová na tiskové konferenci v Moskvě.
Podle Lavrova ruská strana opakovaně a podrobně vysvětlovala svůj postoj a uvedla argumenty, které dokazují neopodstatněnost obav z invaze na Ukrajinu. Rusko podle Lavrova nikomu nevyhrožuje a Západ postoje Moskvy nevnímá nebo je ignoruje. Ministr kritizoval také snahu Evropské unie vydat společný dokument, ve kterém se skryjí nuance jednotlivých národních postojů.
Rusko od Západu požaduje bezpečnostní záruky, včetně příslibu, že NATO mezi své členy nepřijme Ukrajinu. Moskva ukrajinské členství v obranné alianci považuje za ohrožení vlastní bezpečnosti, Západ naopak zdůrazňuje právo každé suverénní země na výběr spojenců. A Kyjev zdůrazňuje, že vzhledem k agresi Ruska, které okupuje anektovaný Krym a podporuje separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny, mu nezbývá než hledat bezpečí v řadách Severoatlantické aliance.
Trussovou Lavrov podle svých slov ujistil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Ukrajinu. Po slovech však podle britské ministryně ještě musí následovat činy.
„Nevidím žádný jiný důvod, proč by mělo být na ukrajinských hranicích rozmístěno 100.000 vojáků, kromě toho, že ohrožují Ukrajinu. Pokud to Rusko myslí s diplomacií vážně, musí tyto vojáky přesunout a upustit od vyhrožování,“ řekla Trussová.
Lavrov britský požadavek na stažení vojsk označil za „politováníhodný“. Kterákoliv suverénní vláda na světě má podle něj právo pořádat si vojenská cvičení v rozsahu a délce, jaké uzná za vhodné. Ruská vojska se podle Lavrova po ukončení cvičení, stejně jako vždy, vrátí na svou základnu.
Ruský ministr zahraničí odmítl podezřívání Moskvy, že chystá agresi vůči Ukrajině, o čemž podle něj nikdo žádné důkazy nepředložil. Ironicky přitom poznamenal, jestli to není Západ, kdo něco kolem Ukrajiny připravuje.
Trussová podle ruských médií objasnila jako omyl svá slova při jednání s Lavrovem, že Británie nikdy neuzná ruskou svrchovanost nad Rostovskou a Voroněžskou oblastí. „Měla jsem dojem, že ministr Lavrov hovoří o části Ukrajiny. Rychle jsem si uvědomila, že dané oblasti jsou součástí svrchovaného Ruska,“ vysvětlila listu RBK.
K omylu podle listu Kommersant došlo tak, že ministryně se domáhala stažení ruských vojsk od hranic s Ukrajinou, na což se Lavrov dotázal, zda uznává svrchovanost Ruska nad Rostovskou a Voroněžskou oblastí (kde jsou tato vojska rozmístěna) – a Trussová odvětila, že to Británie nikdy neuzná.
Na tiskové konferenci Lavrov vyjádřil zklamání nad rozhovory, zatímco Trussová zdůraznila, že bezpečnost Ruska nikdo neohrožuje.
Britská diplomacie dnes odpoledne předložila parlamentu nové zákony o sankcích vůči Rusku. „Předkládáme legislativu, která rozšíří kritéria pro určení sankčního režimu vůči Rusku,“ uvedl náměstek ministra pro Evropu James Cleverly před zákonodárci podle agentury Reuters. Nové sankce by se mohly uplatnit „proti jakékoliv osobě podílející se na destabilizaci Ukrajiny“, citovala ruská agentura TASS z jednoho poslaneckého návrhu na doplnění předlohy. Británie by po schválení norem mohla zavést sankce proti celým odvětvím ruské ekonomiky a jakékoliv fyzické či právnické osobě.
Lavrov podle ruského ministerstva zahraničí varoval Trussovou, že zavedení nových sankcí Londýna proti Moskvě přijme Rusko jako „akt agrese“ a odplata bude tvrdá.
Britsko-ruská jednání se odehrávají v době, kdy se západní představitelé snaží zmírnit bezpečnostní krizi kolem Ukrajiny. Rusko na svém území u ukrajinských hranic shromáždilo zhruba 100.000 vojáků a další vyslalo do Běloruska na dnes zahájené společné cvičení. Rusko tvrdí, že vojáky přesouvá kvůli armádním cvičením, a prohlašuje, že má obavy o vlastní bezpečnost.
Trussová varovala před agresí, Lavrov před hrozbami
Trussová na začátku své nynější návštěvy Moskvy varovala svého ruského kolegu Sergeje Lavrova, že případný vpád ruských vojáků na Ukrajinu by nezůstal bez odezvy a měl by citelné následky. Ultimáta a výhrůžky Západu ale na Rusko nefungují, reagoval Lavrov. Vztahy mezi Moskvou a Londýnem lze normalizovat pouze prostřednictvím rovnocenného dialogu, řekl Lavrov na setkání s Trussovou podle agentury Ria Novosti. K Trussové se dnes v Moskvě připojí také britský ministr obrany Ben Wallace, zatímco britský premiér Boris Johnson jedná v Bruselu s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance.
„Válka na Ukrajině by byla v zásadě katastrofální pro ruský a ukrajinský lid i pro evropskou bezpečnost,“ uvedla Trussová podle britské stanice BBC. „Nemůžeme ignorovat shromažďování více než 100.000 (ruských) vojáků na ukrajinských hranicích a pokusy o podkopání ukrajinské suverenity a územní celistvosti,“ dodala.
„Ideologizované přístupy, ultimáta a hrozby nikam nevedou,“ řekl Lavrov a vyjádřil politování nad tím, že „mnozí západní kolegové mají zálibu právě v této formě komunikace“. Pokud bude chtít Londýn zlepšit své vztahy s Moskvou, „budeme samozřejmě reagovat stejným způsobem, protože nemůžeme být spokojeni s našimi vztahy, které jsou na nejnižším bodě za poslední roky,“ dodal Lavrov. Normalizace vztahů je podle něj možná jen v případě rovnocenného dialogu a hledání oboustranně přijatelných řešení.
Stoltenberg: Pokud Rusko odmítne dialog, posílí NATO jednotky na východě
Pokud Rusko nevyslyší nabídky Západu k diplomatickému řešení napětí kolem Ukrajiny, musí se připravit na tvrdé ekonomické sankce a posílení vojenské přítomnosti NATO ve východní Evropě. Po jednání s britským premiérem Borisem Johnsonem to dnes řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Nárůst počtu ruských vojáků u ukrajinských hranic ohrožuje Evropu a zkracuje čas na případnou reakci. Johnson zdůraznil, že Británie vysílá do několika zemí ležících v blízkosti Ruska nové jednotky.
Britský ministr obrany Ben Wallace dnes ráno v Times radio varoval Rusko, že z agresivního napadení suverénního státu by nikdo neměl prospěch. Británie se podle Wallace jen snaží chránit právo států na výběr spojenců a Rusko se svými postoji vydává špatným směrem.
„Chceme dialog, chceme najít východisko, ale Rusko rozmísťuje polovinu svých bojových jednotek (…) na hranicích Ukrajiny a v Bělorusku a to neponecháme bez reakce NATO, které bude chránit své členy,“ uvedl Wallace v rozhovoru s BBC. Zákaz vstupu Ukrajiny do aliance je přitom jedním z klíčových bezpečnostních požadavků ruského prezidenta Vladimira Putina v současné krizi.
Wallace dnes také uvedl, že zjištění britských zpravodajců naznačují, že Rusko chystá dezinformační operaci, kterou by použilo jako záminku pro invazi na Ukrajinu. Podobné podezření vznesly minulý týden také Spojené státy. Kreml podle Wallace používá i kybernetické útoky a další destabilizující aktivity.
Zdroj: ČTK
