Špičky EU vyzvaly Rusko, aby jasně ukázalo, že chce snížení napětí

Evropská unie vyzvala Rusko, aby ukázalo jasné kroky vedoucí ke snížení napětí kolem Ukrajiny. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová při dnešním jednání v Evropském parlamentu uvedla, že Rusko v úterý vyslalo signály, které si protiřečí. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella jsou členské země v postoji k Rusku jednotné, Moskvu ale kritizoval, že chce o bezpečnosti v Evropě jednat hlavně s USA. Vrcholní představitelé EU se domnívají, že Ukrajina je v současnosti silnější zemí, než byla v roce 2014, kdy Rusko anektovalo poloostrov Krym.

„Není možné mít na jedné straně diplomatická jednání a současně hromadění vojáků,“ uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. Rusku vzkázal, aby mělo odvahu se rozhodnout pro diplomacii a jednání.

Podle šéfky EK musí Moskva dát jasně najevo, jakou cestou se chce vydat. Z Ruska podle ní přišly signály, které si protiřečí. V úterý Rusko oznámilo, že část vojsk umístěných v příhraničí s Ukrajinou a v Bělorusku se vrací do domovských posádek, tentýž den ale ruský parlament vyzval k uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny. „Spolupráce mezi námi a Ruskem je stále možná,“ uvedla von der Leyenová. Evropská komise pracuje s mezinárodními partnery na sankcích, které by v případě útoku Ruska na Ukrajinu státy zavedly. V případě invaze bude podle von der Leyenové odezva „silná a rychlá“ s rozsáhlým dopadem na ruskou ekonomiku.

Šéf unijní diplomacie Borrell uvedl, že členské státy jsou v postoji vůči Rusku jednotné. Aktivity jednotlivých členských zemích, například Francie a Německa, byly podle něj v souladu s unijní politikou a transparentní. Moskvu kritizoval, že v současné krizi Evropské unii přehlíží a snaží se ji rozdělit. „Podle Moskvy o bezpečnosti v Evropě rozhoduje Washington,“ uvedl Borrell. V jednáních je podle něj nicméně nutné brát v potaz také bezpečnostní obavy Ruska. Cílem ruského prezidenta Vladimira Putina je podle Borrella být ve středu globálního politického dění a obnovit ruskou sféru vlivu.

Podle špiček Evropské unie je situace na Ukrajině lepší než v roce 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Země je podle von der Leyenové v současnosti svobodnější, demokratičtější a silnější. „A to je přesně důvod, proč jí Kreml znovu hrozí,“ uvedla šéfka Evropské komise.

Český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) doufá, že současná krize ve vztazích s Ruskem povede k akčnější a přesvědčivější zahraniční politice EU. „Ten systém (zahraniční politiky), který si vyžaduje jednomyslnost, je velmi málo flexibilní,“ řekl ČTK Niedermayer. „Je třeba si uvědomit, že Rusko s evropskými státy válku už dávno vede, jen používá jiné než tradiční metody,“ uvedla pirátská europoslankyně Markéta Gregorová, podle které Moskva „jasně vítězí“ hlavně v informační válce.

Místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (za ANO) uvedla, že Evropská unie je připravena Ukrajině dále pomáhat. „Stále věřím v diplomatické řešení,“ řekla Charanzová. Na to, že napětí s Ruskem poškozuje ukrajinské hospodářství, poukázala europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). „Naší snahou kromě diplomatického řešení konfliktu musí být i zajištění ekonomické pomoci Ukrajiny,“ uvedla.

Ukrajinu chce EU podpořit novou půjčkou v hodnotě 1,2 miliardy eur (zhruba 30 miliard korun), o které budou dnes hlasovat evropští poslanci. Michel také řekl, že zemi by měla ekonomicky pomoci konference mezinárodních dárců.

Autor: ČTK