seznamzpravy.czMěsíc po ruském vpádu na Ukrajinu se v Bruselu sejdou špičky NATO a EU, aby na dvou nebývale navazujících vrcholných schůzkách projednaly možnosti dalšího společného postupu vůči Rusku a pomoci Ukrajině. Summit NATO by se měl shodnout na dalším posílení východního křídla Aliance a vojenské podpoře Kyjeva. Unijní lídři, mezi něž zavítá i americký prezident Joe Biden, se budou bavit o možnosti dalšího přitvrzení protiruských sankcí či o odbourání závislosti na ruské energetice. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) není Evropa zatím připravená na zavedení energetického embarga vůči Rusku. Diskuzi na toto téma ale vítá.
Fiala také před odletem do Bruselu podotkl, že účast amerického prezidenta na summitu EU ukazuje mimořádnost situace. Dále uvedl, že vláda spočítá dosavadní náklady Česka na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny a jejich odhad na příští měsíce a bude hledat zdroje z EU na jejich pokrytí.
„My jsme se domluvili včera (ve středu) na vládě, že dáme dohromady – to bude úkol pro ministerstvo financí – veškeré náklady, které jsou s uprchlickou krizí na různých úrovních spojeny,“ řekl Fiala. Očekává, že unijní země na summitu jasně deklarují, že jsou připravené pomoc zemím zasaženým migrační vlnou poskytnout a dát do toho další peníze. Připomněl, že do Evropy z Ukrajiny přišly víc než tři miliony lidí během jednoho měsíce.
Evropská komise by podle Fialy měla ke zvládání uprchlické krize připravit nové programy a být flexibilní ve výkladu dosavadních pravidel, podle kterých mohou zasažené země peníze čerpat. „My jsme přesvědčení, že musíme v rámci EU diskutovat o tom, že prostředky je třeba navýšit,“ řekl.
Na summitu EU se podle premiéra povede diskuse také o zpřísnění sankcí vůči Rusku a odstranění mezer, které v nich jsou. Je potřeba se bavit o tom, jestli jsou ruské banky dostatečně odříznuté od mezinárodních finančních trhů, řekl. Fiala spolu s premiéry Polska a Slovinska na summit přijdou s konkrétními podněty k sankcím, které získali při své návštěvě válkou zasaženého Kyjeva, dodal.
Na sankce na dovoz energetických surovin z Ruska podle Fialy Evropa není v tuto chvíli dostatečně připravená. „Nemáme dostatek alternativních zdrojů. Nejde jenom o ropu, ale jde taky o plyn,“ uvedl premiér. Rychlé řešení v této oblasti neočekává.
Šéf NATO slíbil další zbraně pro Ukrajinu
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před summitem prohlásil, že Aliance poskytne další zbraně Ukrajině, do konfliktu se ale nezapojí. Summit podle něj schválí vytvoření bojových skupin na východě NATO. Podle dřívějšího Stoltenbergova vyjádření by měly být umístěny na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku.
Podpora podle Stoltenberga zahrne i spolupráci při boji proti kybernetickým útokům či při postupu proti možnému chemickému nebo jadernému útoku. Biden tento týden varoval, že ruský prezident Vladimir Putin právě chemický útok připravuje.
„Jakékoli použití chemických zbraní zásadně změní povahu konfliktu, bude nehorázným porušením mezinárodního práva a přinese dalekosáhlé a vážné důsledky,“ řekl krátce před začátkem summitu šéf NATO. Podle něj se mohou s následky chemického útoku na Ukrajině potýkat i sousední členské země aliance. Stoltenberg odmítl spekulovat, zda by to vtáhlo NATO do konfliktu, pouze zopakoval, že Aliance je připravena bránit všechny své členy.
Hovořit se bude o Číně i vyslání mírové mise
Šéfové třicítky aliančních států, kteří se v centrále NATO sejdou už dopoledne, budou také debatovat o tom, jak se vůči ruské hrozbě postavit dlouhodobě a jak přimět Čínu, aby se jednoznačně vymezila proti ruské invazi a vyloučila vojenskou podporu Moskvy.
Polsko avizovalo, že na summitu vyzve k vyslání mírové mise na Ukrajinu pod alianční záštitou. Pro NATO však podle Stoltenberga zůstává klíčové nezapojit se přímo do konfliktu a zabránit jeho rozšíření přes ukrajinské hranice. Nevyslyšeno tak zřejmě zůstane i ukrajinské volání po zřízení bezletové zóny či poskytnutí letadel. Na okraj summitu NATO se uskuteční i vrcholná schůzka kdysi největších ekonomik zemí G7.
Místopředseda KDU-ČSL a předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík v Událostech, komentářích zdůraznil, že Západ je zatím nebývale jednotný. „Už jenom samotná přítomnost amerického prezidenta, který se takto velmi rychle rozhodl navštívit Evropu, svědčí o tom, že je potřeba mobilizovat síly a zachovat jednotu. Ta jednota je zatím úplně neskutečná.“
Dohoda EU na energetickém embargu je nepravděpodobná
Bidenova návštěva na navazujícím unijním summitu má podle diplomatů vedle ukázky jednoty Západu proti ruské hrozbě tlačit na evropské země, aby se odhodlaly k přijetí dalšího balíku sankcí, na něž zatím mají velmi rozdílné názory. Zatímco pobaltské země či Polsko tlačí na zákaz dovozu ruské ropy, případně plynu, země jako Německo, Nizozemsko či Maďarsko jej z ekonomických důvodů vylučují.
„Všechno je na stole, bude se diskutovat o všech možnostech,“ řekl vysoce postavený unijní činitel. Lídři se podle něho mohou shodnout například na rozšíření sankcí proti ruským bankám či zavedení obchodních omezení, dohoda na energetickém embargu se však zatím jeví nepravděpodobná. Podle diplomatů však může do debaty promluvit i oznámení Kremlu, že Evropa bude za ruské energie platit jen v rublech.
Podle europoslance Ondřeje Knotka (ANO) rozhodne az čtvrteční debata. „Postoj vůči agresorovi je ale jasný, musíme dál zpřísňovat ta opatření, dál zpřísňovat sankce,“ řekl v Událostech, komentářích.
EU podle zmíněného činitele od Bidena očekává příslib nových dodávek zkapalněného zemního plynu z USA do Evropy. Ten má být součástí cesty k energetické nezávislosti na Rusku, k níž se mají lídři na summitu přihlásit. Podle navrhovaných závěrů vrcholné schůzky však nestanoví konkrétní časový plán a chystají se pouze konstatovat, že by se tak mělo stát „co nejdříve“.
Dlouhou debatu diplomaté čekají i od pátečního druhého dne unijního summitu, jehož stěžejním tématem budou kromě posilování společné evropské obrany vysoké ceny energií. Lídři se budou bavit o návrhu komise, který počítá s povinným plněním plynových zásobníků a společnými nákupy plynu. Země jako Španělsko či Řecko však chtějí zasáhnout do fungování energetického trhu, což Německo či Nizozemsko odmítají.
