Lipavský jednal s Baerbockovou o energetické bezpečnosti a běžencích

seznamzpravy.cz

Evropa může dosáhnout energetické bezpečnosti jen společně a jednotně musí rovněž hledat způsoby, jak odklonem od ruských fosilních surovin zabránit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi financovat invazi na Ukrajinu. Dnes to v Berlíně při jednání s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský. Tématem byli i váleční uprchlíci z Ukrajiny. Česko v této otázce místo přerozdělování uprchlíků podporuje evropskou finanční pomoc zemím, které běžence hostí.

„Prezentoval jsem situaci v České republice, že jsme přijali již 300.000 uprchlíků z Ukrajiny, poskytli jsme jim ubytování, zdravotní péči, možnost pracovat, snažíme se je integrovat, zapojit do vzdělávacího systému a že s tím Česká republika samozřejmě nese vysoké náklady,“ řekl Lipavský, podle něhož to byl první zásadní bod jednání. Schůzka, která trvala 50 minut, se uskutečnila na okraj berlínské konference o energetické transformaci.

Baerbocková opakovaně hovoří o nezbytností zřídit na vnějších hranicích Evropské unie humanitární uzly, odkud bude možné uprchlíky rychle rozmístit. O tomto návrhu jednala i s Lipavským, podle kterého Česko zastává jinou pozici. „Tam jsme se úplně nepotkali. To je myšlenka, která míří k určité relokaci nebo řízenému umísťování uprchlíků,“ řekl. Česko chce podle ministra jít naopak cestou finanční pomoci zemím, do kterých se uprchlíci sami rozhodnou jít.

„Samozřejmě pokud by mimoevropské státy jako USA či Kanada nabídly opravdu relevantní množství, o které jsou schopni se postarat, tak to pomůže, takové nabídky bychom neodmítali,“ řekl Lipavský o možnosti přemístění běženců do zámoří.

„Druhá zásadní informace, která v našem dialogu zazněla, byla, že musíme otázku energetiky řešit společně na evropské úrovni,“ řekl Lipavský. „Není to jednoduché. Situace, kdy dále platíme do Ruska ohromné penze a Putin za ty peníze kupuje bomby, které pak hází na ukrajinská města, samozřejmě není dlouhodobě udržitelná,“ řekl šéf české diplomacie. „My musíme hledat cesty, jak omezit schopnost Ruska vést válku, ale musíme je hledat společně, evropsky,“ dodal.

  Policie zatkla na Maltě tři Slováky. Unesli krajana a snažili se z něj dostat peníze

Zatímco některé evropské státy hovoří o embargu pro ruské energetické suroviny, Německo takto rázný krok odmítá, neboť je na dodávkách z Ruska příliš závislé. Německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck řekl, že země se do podzimu může zbavit závislosti na ruském uhlí a do konce roku možná na ruské ropě, do poloviny roku 2024 pak může být země nezávislá i na ruském plynu.

„Debata, jestli Evropa přestane odebírat energetické zdroje z Ruska, se v posledních dnech velmi posunula,“ řekl Lipavský. Otázkou už podle něj není to, zda Evropa odběr z Ruska ukončí, ale kdy se tak stane. „Časový rámec je momentálně velmi široký, mluvíme o letech. Čím ta debata pokračuje, tím se ten čas zkracuje,“ uvedl.

S Baerbockovou hovořil Lipavský i o terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG). Německý kancléř Olaf Scholz po ruské invazi oznámil, že Německo chce ještě letos začít stavět dva takové terminály. „Česká vláda má zájem mít podíl v LNG terminálu. Jedna z možností je i v Německu,“ řekl. Dodal, že získání podílu na terminálu LNG v sousední zemi je jedním z programových cílů české vlády.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..