Sedmnáctý den ruské války proti Ukrajině pokračoval boji i snahami o evakuaci civilistů z obléhaných měst. Ruská armáda se po přeskupení začala přibližovat ke Kyjevu z několika směrů. Její útoky i dnes mařily pokusy o evakuaci lidí, kritická situace trvá především v Mariupolu na jihovýchodě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že v boji padlo 1300 ukrajinských a přes 12.000 ruských vojáků. K okamžitému příměří se dnes Moskvu snažily přimět Berlín a Paříž. Neúspěšně.
Ruské jednotky postupují k ukrajinské metropoli ze severu, ze západu i z východu a jsou zhruba ve třicetikilometrové vzdálenosti. Při pokusu o evakuaci civilistů v oblasti Kyjeva dnes podle ukrajinské rozvědky kvůli ruské palbě zemřelo sedm lidí. Jižně od hlavního města byla při ranním raketovém zásahu zničena letecká základna Vasylkiv. Rusko rovněž zasáhlo letiště v Kropyvnyckém v centru Ukrajiny. V obklíčení jsou města Charkov, Černihov a Sumy. Podle britských zdrojů boje u Charkova váznou a Rusům se nepodařilo postoupit ani u Mykolajiva a Záporoží.
Vážná je nadále situace v obklíčeném Mariupolu, kde strádá 400.000 lidí, které se nedaří evakuovat. Někteří, včetně 86 Turků, se snažili ukrýt v mešitě sultána Sulajmána, kterou ruské síly ostřelovaly. V Melitopolu, který Rusové už obsadili, vojáci podle Kyjeva unesli starostu Ivana Fedorova, který odmítl spolupracovat s nepřítelem. Jeho propuštění dnes ve městě žádalo na 2000 demonstrantů. V jihoukrajinské Chersonské oblasti chtějí podle jednoho z místních politiků Rusové uspořádat referendum a vyhlásit novou odštěpeneckou republiku.
Podle Zelenského – který uvedl, že obě strany konfliktu začaly jednat o konkrétních tématech, a nikoli jen o ultimátech – si válka na ruské straně vyžádala nejvyšší ztráty za poslední desetiletí. Zelenskyj také tvrdí, že Rusko na Ukrajinu posílá další jednotky, a ukrajinská armáda proto nemůže snížit intenzitu bojů. Podle prezidenta zahynulo 1300 ukrajinských vojáků, ale na ruské straně více než 12.000. Tato čísla ovšem nelze ověřit.
Pozorovatelé spekulují o špatné bojové morálce Rusů a přetrvávajících potížích se zásobováním invazních jednotek. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) ruský prezident Vladimir Putin kvůli vojenským neúspěchům zahájil čistky v armádě i v tajných službách. Vyměnil údajně osm generálů a podle ukrajinských zdrojů se v domácím vězení ocitli nejméně dva vysocí představitelé ruské kontrarozvědky. Moskva také podle jednoho ze zajatých Rusů obnovila praxi „popravčích čet“, které následují hlavní síly a likvidují ty, kteří chtějí dezertovat.
V diplomatických snahách dnes pokračovali německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron, kteří Putina telefonicky vyzvali k okamžitému příměří a ukončení obléhání Mariupolu. Putin, který západní státníky podle Kremlu informoval o vyjednávání s Kyjevem, však podle činitele Elysejského paláce nedal najevo ochotu válku ukončit. Ukrajina popřela zprávy, podle nichž izraelský premiér Naftali Bennett v úterním telefonátu doporučil Zelenskému přijmout Putinovy podmínky.
Ukrajina chtěla dnes podle vicepremiérky Iryny Vereščukové otevřít 15 evakuačních a humanitárních koridorů. Kvůli ostřelování ale evakuace vázne, v pátek se podařilo z obléhaných oblastí dostat jen 7000 lidí. Z Ukrajiny už uprchlo přes 2,5 milionu lidí, hlavně žen a dětí. Nejméně 579 civilistů podle OSN zahynulo.
V Česku bylo dosud podle úřadů zaregistrováno přes 102.000 uprchlíků z Ukrajiny, ale reálný předpoklad jejich počtu v ČR je 200.000. Ministr vnitra Vít Rakušan dnes ČTK řekl, že Česko požádalo Evropskou unii o modulární humanitární základny, ve kterých by bylo možné ubytovat až 50.000 ukrajinských uprchlíků. Jde o přípravu na krizovou situaci, neboť kapacity státu jsou vyčerpány a země se dostává do situace, kdy utečencům zvládne zajistit pouze nouzové přístřeší.
Konvoje se západními zbraněmi dodávanými na Ukrajinu jsou pro ruské letectvo legitimním cílem, řekl dnes náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. K pohrůžkám, kterými reaguje na západní sankce, Rusko připojilo i hrozbu, že narušené vztahy se západními partnery mohou přivodit pád Mezinárodní vesmírné stanice. Ruská jaderná společnost Rosatom oznámila, že s obnovením dodávek elektrické energie do odstavené Černobylské jaderné elektrárny pomáhá tým ruských odborníků. Provoz elektrárny v Černobylu i v Záporoží nadále zajišťuje ukrajinský personál.
V Banja Luce přišlo několik desítek bosenskosrbských nacionalistů podpořit ruskou invazi na Ukrajinu. Chorvatsko kritizovalo NATO za reakci na zřícení dronu ruské výroby v chorvatské metropoli, která byla podle Záhřebu příliš pomalá. Italské úřady zabavily v Terstu jachtu rusko-běloruského miliardáře Andreje Melničenka.
