Americký prezident Joe Biden označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince a vyzval k dalším protiruským sankcím. Informovala o tom dnes agentura AP. Biden reagoval na zprávy ukrajinských úřadů, že ruští vojáci zabili stovky civilistů ve městě Buča u Kyjeva. Rusko odmítá, že jeho vojáci v této válce zabíjí civilisty. Biden rovněž vyzval, aby byl Putin kvůli válečným zločinům postaven před soud. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil město Buča.
„Viděli jste, co se stalo v Buče. Musíme pokračovat v poskytování zbraní Ukrajině, aby mohli pokračovat v boji. A musíme shromáždit všechny podrobnosti, aby se mohl uspořádat skutečný soud pro válečné zločiny,“ řekl Biden novinářům. Podle agentury AP dodal, že Putin je válečný zločinec. Tím ruského prezidenta Biden nazval už v březnu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to posléze označil za nepřijatelnou a neodpustitelnou rétoriku.
Dnes Biden reagoval na zprávy z města Buča o stovkách mrtvých civilistů. Město na okraji Kyjeva, které po několika týdnech ruské okupace ovládla znovu ukrajinská armáda, dnes navštívil ukrajinský rezident Volodymyr Zelenskyj. I on na místě za doprovodu ukrajinských vojáků a zahraničních novinářů znovu obvinil Putina z válečných zločinů. „Toto jsou válečné zločiny a svět je uzná jako genocidu,“ řekl Zelenskyj. Biden se ale termínu genocida vyhnul, uvedla agentura AP.
Během války na Ukrajině, která začala 24. února ruskou invazí, nazval Biden Putina také už „krvežíznivým diktátorem“, „hrdlořezem“ či „řezníkem“. Koncem března při návštěvě Varšavy také řekl: „Proboha, tenhle muž nemůže zůstat dál u moci.“ Posléze Bílý dům vysvětlovat, že tím Biden nevyzýval ke změně režimu v Rusku a k odchodu Putina, ale k tomu, že je potřeba, aby Putin ztratil moc nad ukrajinským územím i v širším regionu.
Zvěrstva v Buče jsou podle ukrajinského ministra zahraničí špičkou ledovce
Na tiskové konferenci ve Varšavě to dnes po jednání s britskou ministryní zahraničí Liz Trussovou řekl šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Zahraniční lídry, kteří mají stále pochybnosti o tom, zda zavést proti Rusku tvrdší sankce, vyzval, aby Buču navštívili a podívali se na hromadné hroby. Trussová se vyslovila pro zavedení dalších tvrdých sankcí proti Rusku. Zdůraznila, že o rušení jakýchkoliv dosud zavedených sankcí nemůže být řeč, dokud jsou na Ukrajině ruská vojska.
„Hrůzy, které jsme viděli v Buče, jsou jen špičkou ledovce všech zločinů, které spáchala ruská armáda,“ uvedl Kuleba s tím, že situace v Mariupolu je bohužel ještě horší.
Ukrajinský ministr zahraničí poznamenal, že si váží všech dosud zavedených sankcí proti Rusku, ale zdůraznil, že Západ nadále přispívá „ruské válečné mašinérii“, například platbami za energetické produkty či finančními transakcemi s některými ruskými bankami, které nebyly odpojeny od mezinárodního platebního systému SWIFT.
Kuleba vyzval zahraniční lídry, kteří mají ještě pochybnosti o tom, zda odpojit ruské banky od systému SWIFT či zda nadále nakupovat ruský plyn, ropu a uhlí a zda umožňovat ruským lodím kotvit v jejich přístavech, aby navštívili Buču a „postavili se před masový hrob, viděli těla mrtvých ukrajinských žen, které byly před zavražděním znásilněny a které se Rusové pokusili zapálit, aby zahladili stopy svých zločinů“.
Totéž podle Kuleby platí pro posílání dalších zbraní Ukrajině. „Čím více budeme mít zbraní, tím dříve budeme schopni vyhrát tuto válku a zabránit Rusku v páchání dalších zločinů,“ řekl ukrajinský ministr.
Britská ministryně zahraničí Trussová uvedla, že je evidentní, že se ruská armáda dopustila válečných zločinů na ukrajinských civilistech a vyzvala k zavedení dalších tvrdších sankcí proti Rusku.
„Všichni jsme zděšeni obrázky z Buči, masakry, jasnými důkazy sexuálních zločinů, útoky na nevinné civilisty a je zcela jasné, že došlo k válečným zločinům,“ uvedla. Otázka, zda ruské síly páchají na Ukrajincích genocidu, podle ministryně přísluší soudům.
„Faktem je, že zabere pouze tvrdý přístup,“ řekla Trussová a zdůraznila, že je zapotřebí zavést další vlnu sankcí proti Rusku, aby Kreml válku na Ukrajině nefinancoval i ze západních peněz. Zároveň je podle ministryně zapotřebí nadále Ukrajině dodávat zbraně. O rušení jakýchkoliv sankcí podle Trussové nemůže být řeč, dokud jsou vojska ruského prezidenta Vladimira Putina stále na Ukrajině.
Ukrajina registruje od začátku agrese na 7000 válečných zločinů ruských sil
Ukrajinské úřady od vpádu ruských ozbrojených sil na Ukrajinu před 40 dny registrují více než 7000 válečných zločinů. Podle agentury Ukrinform to dnes v televizi sdělila ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová. Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová je přesvědčená, že zacházení s ukrajinskými vojáky v ruském zajetí porušuje ženevskou úmluvu.
Údaj po počtu válečných zločinů je podle Venediktové založený na informacích, které získala policie a pracovníci Státního vyšetřovacího úřadu při evidenci trestných činů spáchaných v místech vojenských operací. „Kromě toho máme portál https://warcrimes.gov.ua/, kde mohou všichni občané poskytovat své informace o válečných zločinech. Nyní je jich (celkem zaznamenaných zločinů) více než sedm tisíc,“ řekla prokurátorka.
Podle Venediktové prokurátoři jsou také přítomní na kontrolních stanovištích, kde hovoří s uprchlíky, aby odhalili spáchané válečné zločiny a zjistili, kdo se stal jejich obětí. Cílem je individuální potrestání pachatelů „od řadových vojáků až po nejvyšší vedení“ Ruska, řekla generální prokurátorka.
Ukrajinská ochránkyně lidských práv dnes upozornila na špatné zacházení ruských jednotek se zajatci. „Rusko do očí bijícím způsobem porušuje Ženevskou úmluvu o zacházení s válečnými zajatci. Tyto skutečnosti byly potvrzeny při posledním osvobození ukrajinských občanů z nepřátelského zajetí,“ napsala Denisovová na sociální síti Telegram. „Byli drženi na poli, v jámě, v garáži. Pravidelně je jednoho po druhém vyváděli: bili je, aby z nich udělali příklady, stříleli jim u uší a zastrašovali je,“ dodala.
Ženevské úmluvy stanoví mezinárodní právní normy pro vedení ozbrojených konfliktů a snaží se omezit jejich humanitární dopad. Podle Denisovové ruské jednání porušilo článek 13 úmluv, který požaduje humánní zacházení s válečnými zajatci, poznamenala agentura Reuters.
Z válečných zločinů ruskou armádu či ruského prezidenta Vladimira Putina neviní jen ukrajinští činitelé, ale také lídři ze západní Evropy nebo americký prezident Joe Biden. Dnes se k této interpretaci událostí přiklonil i někdejší prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu Pierre-Richard Prosper, který v rozhovoru s americkým rozhlasem NPR řekl, že Rusko se patrně válečných zločinů dopustilo.
„Vidíme v zásadě nezákonné zabíjení civilistů, vidíme potenciální mučení a znásilnění. Všechno věci, které jsou zakázané ženevskými úmluvami a zákony války,“ řekl Prosper. „Je zjevné, že jsou páchána zvěrstva,“ pokračoval.
Někteří politici a odborníci ve světle nejnovějšího vývoje na bojišti hovoří nejen o válečných zločinech, ale také o genocidě. Toto označení v souvislosti s počínáním ruské armády použili polský premiér Mateusz Morawiecki i španělský premiér Pedro Sánchez, na twitteru jejich stanovisko podpořil politolog a historik působící na Univerzitě Johnse Hopkinse Eugene Finkel.
„Jako někdo, kdo se věnuje studiu genocidy, jsem empirik, většinou nehledím na rétoriku. Také beru slova o genocidě s propastnou rezervou, protože aktivisti dnes toto označení aplikují skoro všude. Teď ne. Jsou zde činy, je zde záměr. Je to učebnicová genocida. Čirá, jednoduchá a všem na očích,“ napsal Finkel.
Možnými válečnými zločiny Ruska na Ukrajině se již zabývá ICC nebo Německo
Vraždění civilistů na Ukrajině ruskou armádou označili v neděli za válečný zločin i vrcholní představitelé České republiky – prezident Miloš Zeman a premiér Petr Fiala. Podle české diplomacie tento zločin musí být potrestán.
Putina nazval Biden válečným zločincem už 16. března, což tehdy Kreml označil za nepřijatelné. Senát USA už o den dříve jednomyslně schválil rezoluci, která ruského prezidenta označuje za válečného zločince, a vyzval Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu a ostatní státy k vyšetřování ruské armády kvůli případným válečným zločinům spáchaným během ruské invaze na Ukrajinu. Soud v Haagu již 3. března zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, zločinů proti lidskosti či genocidy na Ukrajině. Týká se období od 21. listopadu 2013 do současnosti, tedy ode dne, kdy na Ukrajině vypukly protesty proti odmítnutí dohody s EU tehdejší proruskou vládou. Vyšetřovací tým už je na Ukrajině.
Z páchání válečných zločinů obvinil Rusko 21. března i šéf diplomacie EU Josep Borrell. Švýcarská prokuratura zřídila 22. března pracovní skupinu, která bude mimo jiné pomáhat při shromažďování důkazů v souvislosti s vyšetřováním možných válečných zločinů na Ukrajině Mezinárodním trestním soudem.
Rusko odmítlo obvinění z masakru civilistů, videa označilo za zfalšovaná
Ruské vedení dnes odmítlo obvinění vůči ruské armádě ze svévolného zabíjení civilistů ve městě Buča poblíž Kyjeva. Ministr zahraničí Sergej Lavrov tato obvinění dokládaná záběry, na nichž jsou vidět desítky zmasakrovaných civilistů, označil za „falešný útok“ na Moskvu a prohlásil, že jsou zinscenovaná. Podobně se vyjádřil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který obvinění „kategoricky“ odmítl. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil město Buča. Znovu obvinil Rusko z válečných zločinů a řekl, že Ukrajina najde viníky zvěrstev v kyjevském regionu. Evropští politici násilí páchané u Buči odsoudili a žádají vyšetřování.
Ukrajinské úřady v neděli uvedly, že ve městech v okolí Kyjeva, z nichž před několika dny po řadě týdnů okupace odešli ruští vojáci, našly stovky těl civilistů, které zavraždili ruští vojáci. Zpravodajové západních agentur pak potvrdili, že v ulicích leží desítky těl civilistů, někteří zastřelení přitom měli například svázané ruce.
Peskov dnes novinářům řekl, že fakta a časová posloupnost událostí tak, jak je líčí ukrajinské úřady, neodpovídají skutečnosti a že by západní lídři měli s odsouzením Ruska počkat na vyjasnění záležitosti a vyslechnout si ruské argumenty.
Ruské ministerstvo zahraničí již dříve uvedlo, že se jedná o ukrajinskou provokaci na objednávku NATO a USA a že ruští vojáci z oblasti odešli už 30. března, než se objevily zprávy o zavražděných civilistech. Server BBC však upozornil na zprávy ruských médií vycházejících z komuniké tamního ministerstva obrany, podle nichž ruská námořní pěchota ještě 1. dubna informovala o tom, že „ruští námořní pěšáci čistí obce“ ve směru Hostomel-Buča-Ozera „s úkolem uchytit se v nich“.
Lavrov dnes videa ukrajinských úřadů a zpravodajských agentur označil za zinscenovaná a poznamenal, že se na sociálních sítích šíří nepravdivá verze událostí prosazovaná Ukrajinou a západními médii.
Rusko se snaží k věci svolat jednání Rady Bezpečnosti OSN. Původně chtělo, aby se orgán sešel již dnes, což však nynější britské předsednictví odmítlo. Platí tak již dříve naplánovaná schůzka v úterý. Lavrov řekl, že Moskva bude požadovat, aby Británie plnila svoje povinnosti, která má jako předsedající země RB OSN.
Peskov odmítl komentovat, jak by zprávy o chování ruských vojáků v Buči mohly poznamenat rusko-ukrajinské rozhovory, které dnes budou pokračovat prostřednictvím videokonference. Řada západních zemí po nových zjištěních volá po uvalení dalších sankcí na Rusko.
Zelenskyj navštívil Buču, obvinil Rusko z válečných zločinů a genocidy
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil město Buča, v němž podle ukrajinských úřadů ruští vojáci zabili stovky civilistů. Informuje o tom ruskojazyčná verze serveru BBC. Zelenskyj znovu obvinil Rusko z válečných zločinů a řekl, že Ukrajina najde viníky zvěrstev v kyjevském regionu.
„Toto jsou válečné zločiny a svět je uzná jako genocidu,“ řekl Zelenskyj podle agentury Reuters. Podle ní prezident rovněž řekl, že Ukrajina najde ty, kdo jsou za zvěrstva v kyjevském regionu zodpovědní. „Každý den, když naši bojovníci znovu získají zpět území (po pobytu ruských vojáků), vidíte, co se tam dělo,“ řekl podle agentury AFP Zelenskyj médiím v neprůstřelné vestě a v doprovodu ukrajinských vojáků.
V Buče, která leží na severozápadním okraji Kyjeva, se podle ukrajinských úřadů našly masové hroby se stovkami civilistů. Ruské ministerstvo obrany popřelo, že by je zabíjeli ruští vojáci, a tvrdí, že fotografie a videa, které se dostaly na veřejnost, jsou „další provokací“ ukrajinské vlády.
Podle serveru BBC Zelenskyj ve městě Buča hovořil s místními obyvateli a prohlédl si zničenou ruskou technikou. Na otázku reportéra BBC, zda si stále myslí, že je možné vyjednat mír s Ruskem, odpověděl: „Ano, protože Ukrajina musí najít mír. Jsme v Evropě 21. století. Budeme pokračovat v našem diplomatickém a vojenském úsilí.“
Ukrajinský prezident po začátku ruské invaze z 24. února zůstal Kyjevě a i v nejtvrdších bojích ukrajinskou metropoli odmítl opustit. Podle dostupných informací je toto patrně jeho první cesta mimo Kyjev během války.
Evropští politici odsoudili násilí páchané u Buči, žádají vyšetřování
Nález těl stovek mrtvých civilistů u ukrajinského města Buča u Kyjeva, odkud se stáhla ruská vojska, vyvolal vlnu reakcí evropských politiků. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je prakticky jasné, že u Buči byly spáchány válečné zločiny, prezident proto vyzval k přijetí dalších protiruských sankcí. Polský premiér Mateusz Morawiecki je přesvědčen, že dochází ke „genocidě“ a navrhl ustavení mezinárodní vyšetřovací komise. K potrestání válečných zločinů a genocidy vyzval i španělský premiér Pedro Sánchez. O názorech evropských politiků informovala agentura AFP.
„Záběry z osvobozené Buči jsou nesnesitelné. V ulicích leží stovky zbaběle zavražděných civilistů. (…) Vedení Ruska se musí z těchto zločinů zodpovídat,“ napsal na twitteru Macron. Informace z Buči nejsou nezávisle potvrzené, ukrajinské úřady hovoří o 410 civilních obětech.
„Existují jasné důkazy o válečných zločinech“ a „je v podstatě prokázáno, že to byla ruská armáda,“ řekl dnes ráno Macron ve vysílání radia France Inter. „Mezinárodnímu právu musí být učiněno zadost. Ti, kdo jsou za tyto zločiny zodpovědní, musí být pohnáni k odpovědnosti, protože bez spravedlnosti nebude mír,“ dodal.
Evropská unie by podle Macrona měla uvalit na Rusko další sankce, měly by zahrnovat ropu a uhlí. V jeho výčtu ovšem chybí ruský plyn, na kterém je velká část Evropy závislá, poznamenává BBC.
„Tyto krvavé masakry spáchané Rusy, ruskými vojáky, si zaslouží, aby byly pojmenovány pravým jménem. Je to genocida a musí být souzena,“ řekl novinářům Morawiecki. Varšava proto podle něj navrhuje zřídit mezinárodní komisi, která by tento zločin vyšetřila.
Morawiecki se vyjádřil ke společným unijním sankcím, které podle něj neblokuje Maďarsko, ale Německo. V Maďarsku se v neděli konaly parlamentní volby, které podle předběžných výsledků opět vyhrál dosavadní premiér Viktor Orbán, nyní často kritizovaný za vstřícný postoj ke Kremlu. Orbán sice zakázal převoz zbraní pro Ukrajinu přes své území, podle Morawieckého ale podporuje společné unijní sankce proti Rusku.
„Uděláme vše pro to, aby ti, kdo se dopustili těchto válečných zločinů, nezůstali nepotrestáni a dostali se před soud, v tomto případě před Mezinárodní trestní soud, aby se zodpovídali z těchto údajných případů zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a – proč to neříci – také genocidy,“ řekl španělský ministerský předseda Sánchez na ekonomickém fóru. Ruského prezidenta Vladimira Putina obvinil z „neoprávněné agrese“. Putin podle Sáncheze „opět přivedl válku na práh Evropské unie“.
Sánchez a Morawiecki jsou první evropští lídři, kteří použili pro dění na Ukrajině výraz genocida, poznamenává AFP.
K přijetí přísnějších sankcí dnes na své cestě do Polska vyzvala i britská ministryně zahraničí Liz Trussová. „(Ruský prezident Vladimir) Putin zatím neukázal, že to s diplomacií myslí vážně,“ uvedla Trussová.
Evropská unie důrazně odsoudila „zvěrstva spáchaná ruskými ozbrojenými silami v řadě okupovaných ukrajinských měst, která byla nyní osvobozena“. Rusko je podle EU zodpovědné za válečné zločiny a porušování práv na území, která byla pod kontrolou jeho sil, a musí se za tyto činy zodpovídat. „Prezident Putin musí tuto válku okamžitě a bezpodmínečně zastavit,“ končí prohlášení vydané jménem šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella.
Izraelský ministr financí Avigdor Lieberman dnes odmítl odsoudit Rusko za vraždění civilistů v ukrajinském městě Buča. „Dávám přednost izraelským zájmům. Rusko viní Ukrajinu a Ukrajina Rusko. My to (vraždy) odsuzujeme, ale musíme chápat, že jde o krvavou válku. Na jedné straně je třeba zachovat morální stanovisko Izraele, na druhé chránit zájmy izraelského státu,“ řekl Lieberman. Ukrajinský velvyslanec v Izraeli Jevhen Kornijčuk mu doporučil, aby Buču navštívil a přesvědčil se o spáchaných krutostech na vlastní oči. Izraelský ministr obrany Benny Ganc ovšem míní, že „jde s určitostí o válečný zločin“. „Odsuzuji tento druh krveprolití,“ sdělil.
USA usilují o pozastavení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva
Thomasová-Greenfieldová americký záměr podrobně nevysvětlila, uvedla jen, že USA postupují v „těsné koordinaci“ s Ukrajinou a dalšími členskými zeměmi. Agentura Reuters uvádí, že člena UNHRC lze vyloučit hlasováním ve 193členném Valném shromáždění OSN, když návrh získá dvoutřetinovou podporu. Rezoluce odsuzující vpád ruských jednotek na Ukrajinu v posledních týdnech podpořilo nejméně 140 zemí, tedy přes 70 procent.
„Můj vzkaz těmto 140 zemím: Obrázky z Buči a zkáza napříč Ukrajinou si žádají, abychom teď naše slova podpořili činy,“ napsala na twitteru velvyslankyně USA při OSN. Odkazovala při tom na obec ležící severozápadně od Kyjeva, která byla v posledních týdnech dějištěm tvrdých bojů mezi Rusy a Ukrajinci a z níž se v posledních dnech ruské jednotky stáhly. Novináři na místě zdokumentovali mrtvoly ležící na ulicích, ukrajinské úřady hovoří o stovkách zabitých civilistů.
„Nemůžeme nechat členský stát, který překrucuje všechny principy, jichž si vážíme, aby se nadále účastnil UNHRC. Rusko by v tomto orgánu nemělo mít vliv, stejně tak bychom neměli Rusku umožňovat používat jeho místo v Radě jako nástroj propagandy, kterým naznačuje, že se upřímně zajímá o lidská práva,“ uvedla Thomasová-Greenfieldová.
Pro pozastavení ruského členství v UNHRC se dnes na twitteru vyslovila také britská ministryně zahraničí Liz Trussová. „Vzhledem k silným důkazům o válečných zločinech, včetně zpráv o masových hrobech a ohavných jatkách v Buče, Rusko nemůže zůstat členem Rady OSN pro lidská práva,“ uvedla.
UNHRC tvoří 47 členských zemí, přičemž o složení rozhoduje Valné shromáždění OSN. Rusko je aktuálně ve druhém roce tříletého členství v orgánu se sídlem v Ženevě, píše Reuters. Rada ve středu jmenovala tři členy komise, jejímž úkolem je vyšetřit možné porušování lidských práv ze strany ruských sil při invazi na Ukrajinu.
