Rusko dál na Ukrajině útočí; Putin hrozí bleskovou reakcí na vnější vměšování

Ruská vojska dál útočí na východě Ukrajiny, informoval dnes ukrajinský generální štáb, který zároveň připustil dobytí několika obcí ruskými silami. Kyjev si podle britské vojenské rozvědky udržuje kontrolu nad většinou ukrajinského vzdušného prostoru a americký Institut pro studium války (ISW) se domnívá, že ruské invazní jednotky postupují pomaleji, ale metodičtěji. Ruský prezident Vladimir Putin dnes pohrozil „bleskovou“ reakcí Moskvy na jakékoli vnější vměšování do událostí na Ukrajině nebo ohrožování Ruska.

Podle ukrajinské strany také pokračovalo ruské ostřelování a bombardování Charkova a masivní ostřelování obklíčených ukrajinských sil v ocelárnách Azovstal v Mariupolu. V Doněcké oblasti jsou ruské jednotky aktivní prakticky podél celé frontové linie. Moskva mimo jiné tvrdí, že přesnými střelami dalekého doletu zničila v areálu hliníkárny v Záporožské oblasti velkou zásilku zbraní, dodaných ukrajinské armádě z USA a z evropských zemí. Podobné údaje válčících stran nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Britské ministerstvo obrany s odvoláním na svou rozvědku sdělilo, že ruské síly neuspěly ve snaze zničit ukrajinské letectvo či potlačit protivzdušnou obranu země. Aktivity ruského letectva se podle něj zaměřují hlavně na podporu pozemních sil na jihu a východě Ukrajiny a Rusko má velice omezené možnosti na nebi nad severem a západem země.

ISW ve své zprávě uvádí, že Rusko postupuje pomaleji, ale metodičtěji – alespoň na linii mezi městy Izjum a Rubižne, kde ruské oddíly postupují v bližší vzdálenosti od sebe, což jim umožňuje navzájem si poskytovat strategickou podporu. ISW také upozornil, že se Moskva může pokusit destabilizovat Moldavsko skrze operace pod falešnou vlajkou v jeho separatistickém regionu Podněstří. Tamní úřady oznámily, že v noci na dnešek byla z Ukrajiny ostřelována příhraniční vesnice Cobasna (Kolbasna). Jedná se o další z řady incidentů, které tento týden podle podněsterských úřadů cílily na tamní infrastrukturu.

  Na klimatické konferenci opět promluví státníci, projev má i Čaputová

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil ruské tajné služby ze snahy destabilizovat situaci Podněstří a odradit Moldavsko od podpory jeho země. Kyjev v této souvislosti vyjadřuje obavy, že se ruské síly chystají území neuznávané proruské republiky používat k podnikání dalších útoků na Ukrajinu. Ukrajinské ministerstvo zahraničí už dříve poukázalo na skutečnost, že incidenty se odehrály poté, co velení ruské armády avizovalo, že chce vytvořit přes Ukrajinu pozemní most s Podněstřím. Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko však tvrdí, že Moskva by se ráda vyhnula vtažení tohoto regionu do dění na Ukrajině.

V ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou se podle tamního gubernátora Vjačeslava Gladkova v noci na dnešek ozvalo několik výbuchů a poté tam začal hořet muniční sklad. Rusko tento měsíc obvinilo Ukrajinu z útoku na sklad paliva v Belgorodu a palby na několik vesnic u hranic. Ukrajinští představitelé zodpovědnost za tyto útoky odmítají, nebo je nekomentují. Ruská tajná služba FSB mezitím oznámila zadržení dvou ruských podporovatelů Kyjeva, kteří podle ní v Belgorodské oblasti připravovali sabotáže.

„Pokud se někdo rozhodne zvenčí vměšovat do toho, co se děje, a bude vytvářet z našeho pohledu nepřijatelné hrozby strategického charakteru, musí mít na paměti, že naše protiúdery budou bleskové,“ prohlásil dnes Putin. Na setkání s poradním sborem parlamentu také ubezpečoval, že ruská ekonomika ustála nové sankce, které proti ní přijaly západní země v reakci na invazi na Ukrajinu. V důsledku postihů nicméně prudce klesla cena rublu, výrazně je postižen ruský finanční sektor, centrální banka ztratila přístup k velké části svých zahraničních rezerv a ze země odešla řada západních firem.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier při návštěvě Slovenska slíbil Ukrajině další pomoc. Po schůzce se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou řekl, že pomoc bude humanitární, finanční i vojenská. Čaputová konstatovala, že je nutné se zbavit závislosti na ruském plynu.

  Ruská diplomacie označila vyšetřování výbuchu ve Vrběticích za marasmus

Ruská plynárenská společnost Gazprom ráno zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje. Cena plynu pro evropský trh se pak výrazně zvýšila. Evropská unie oznámila, že chystá společnou reakci, podle polské i bulharské strany Gazprom porušil uzavřené smlouvy.

Rusko dále ohlásilo zavedení sankcí proti 287 britským politikům v odvetě za dřívější britské sankce vůči ruským poslancům. Na ruském „černém seznamu“ se ocitla i řada lidí, kteří už roky nejsou členy dolní komory britského parlamentu a tamní média spekulují, že Moskva nevycházela z aktuálního seznamu poslanců. Z Moskvy rovněž přišla zpráva o recipročním vyhoštění tří norských a osmi japonských diplomatů.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský jednal ve Washingtonu se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Podle šéfa české diplomacie byla jedním z hlavních témat česká podpora Ukrajiny. „Ministr Blinken vyjádřil jasnou podporu Česku ve všech pozicích, jak vůči Rusku, tak vůči Číně. Budeme nadále postupovat společně jako spojenci. NATO je naše garance, co se týče bezpečnosti,“ sdělil Lipavský ČTK. Podle americké strany probírali mimo jiné spolupráci v obraně či energetické bezpečnosti.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..