Krajně pravicové strany dosáhly ve volbách do Evropského parlamentu velkých úspěchů, otřásly tradičními politickými silami a přiměly francouzského prezidenta Emmanuela Macrona vyhlásit předčasné parlamentní volby. Macronova strana utrpěla těžkou porážku od krajně pravicové strany Národní sdružení (RN). V Německu, kde se podpora sociálních demokratů kancléře Olafa Scholze propadla na 13,9 procenta, také sílí hlasy volající po vypsání předčasných voleb do Spolkového sněmu. Podle italské premiérky Giorgie Meloniové, jejíž strana ovládla hlasování v Itálii, volební výsledky ukázaly, že Evropa potřebuje pragmatičtější politiku.
Ve Francii, kde v eurovolbách zvítězilo krajně pravicové RN s 31,5 procenta hlasů, získala koalice podporující Macrona jen 14,5 procenta. Macron v reakci rozpustil parlament a vyhlásil na přelom června a července předčasné volby. Národní sdružení dnes oznámilo, že jeho kandidátem na post premiéra bude 28letý znovuzvolený europoslanec Jordan Bardella.
Podle francouzských politologů je Macronův krok riskantní, neboť není vyloučené, že vyhraje RN. Macron ale může mít naději, že k volbám přijde více lidí, kteří odmítnou vládu krajní pravice, a prezident získá většinu, kterou od posledních parlamentních voleb neměl. Francouzská média Macronovo rozhodnutí označila za „krok do neznáma“, „pokerový tah“ či „extrémní riziko“. „Tahle sázka ve stylu ‚všechno, nebo nic‘ může Francii za méně než měsíc přinést krajně pravicového premiéra,“ napsal list Le Monde. Kreml, který Macronův přístup k Rusku považuje za „otevřeně nepřátelský“, uvedl, že bude francouzské předčasné parlamentní volby bedlivě sledovat.
V Německu vyhrála opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která získala 30 procent hlasů. Na druhém místě skončila navzdory skandálům pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) s 15,9 procenta hlasů. Lídr kandidátky AfD a europoslanec Maximilian Krah oznámil, že kvůli svým skandálům nebude v europarlamentu součástí delegace své strany. Naopak spolkový poslanec Petr Bystroň, který byl dvojkou výběru AfD a který se rovněž potýká s aférami, do delegace patřit bude.
Kvůli neúspěchu Scholzových sociálních demokratů vyzval bavorský premiér Markus Söder k vypsání předčasných parlamentních voleb po vzoru Francie. Scholzova vláda podle něj v eurovolbách přišla o mandát. Neúspěch německých vládních stran souvisí s nespokojeností veřejnosti se Scholzovým přístupem k podpoře Ukrajiny a migrační politice, řekl Josef Janning z Německé společnosti pro zahraniční politiku (DGAP).
Výsledky voleb vyústily v debakl politických lídrů v Německu a ve Francii a mají potenciál změnit postoj Evropy k ekologickým tématům, napsala slovenská média. Na tom, že jde o o fiasko pro Scholze a politické zemětřesení pro Francouze se shodují i německé deníky, podle nichž je zřejmé, že Evropa se posunula doprava. Vzestup krajní pravice je výrazným motivem i v dnešním americkém tisku, podle nějž hlasování zasadilo ránu tradičním politickým silám starého kontinentu. Posílení nacionalistických a populistických proudů podle něj může vést kromě podkopání klimatických plánů také k přitvrzení imigrační politiky. Ovšem aby posílená krajní pravice v europarlamentu skutečně zasáhla do unijní politiky, bude se muset sjednotit, což vzhledem k rozdílným postojům jednotlivých stran například k válce na Ukrajině nemusí být jednoduché, podotkla BBC. Šéf bruselské pobočky českého institutu Europeum Žiga Faktor uvedl, že výraznější komplikace při pomoci Ukrajině v Evropském parlamentu nečeká.
Podle italské premiérky Meloniové, jejíž stana Bratři Itálie (FdI) vyhrála s téměř 29 procenty hlasů, výsledek ukazuje, že Evropa potřebuje pragmatičtější politiku. Uvedla také, že Itálie bude mít v EU klíčovou roli poté, co strany italské vládní koalice dostaly od italských voličů dohromady přes 47 procent hlasů. Obhajoba hodnot míru a národní suverenity zaznamenala krok kupředu, řekl místopředseda nejsilnější slovenské vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Ľuboš Blaha, který byl zvolen europoslancem.
Naopak v Polsku skončilo národněkonzervativní Právo a spravedlnost (PiS) druhé a ve volbách těsně zvítězila proevropská Občanská koalice premiéra Donalda Tuska s 37,1 procenta hlasů. Tusk je po volbách v EU hráčem těžké váhy, napsal v reakci list Rzeczpospolita. Podle listu hodně záleží na výsledku předčasných francouzských voleb, po kterých by v Paříži mohla vzniknout euroskeptická vláda. Mohla by ohrozit Výmarský trojúhelník, tedy platformu pro posílenou spolupráci Francie, Německa a Polska. Berlín a Varšava by v takovém případě musely stavět širší evropskou koalici.
Z téměř konečných výsledků, v nichž chybí jen údaje z Irska, kde se stále sčítá, vyplývá, že lidovecká frakce EPP získala v evropských volbách 186 mandátů a zůstává největší politickou skupinou v EP. Na druhém místě skončila frakce socialistů a demokratů (S&D) se 135 mandáty. Na třetím místě je liberální Obnova Evropy (Renew Europe) se 79 mandáty, což je o 23 méně než měla dosud. Konzervativní frakce ECR by měla mít 73 mandátů (o čtyři více) a krajně pravicová Identita a demokracie (ID) 58 křesel (o devět více). Frakce Zelených získala 53 mandátů, což je o 19 méně. Levice v EP (GUE/NGL) měla v předchozím europarlamentu 37 europoslanců, nyní by měla mít o jednoho méně. Celkem 45 europoslanců je nezařazených, což znamená, že v současném EP nepatřili do žádné ze skupin. Dalších 55 nově zvolených europoslanců odhady zařadily do takzvané skupiny Ostatní, tedy ještě neví, do jaké z frakcí se přičlení. Počty členů jednotlivých politických skupin a jejich podoba se tak ještě budou měnit.
Šéf německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz očekává, že Ursula von der Leyenová zůstane po úspěšných eurovolbách šéfkou Evropské komise. Von der Leyenová prohlásila, že chce spolupracovat s liberály a sociálními demokraty, aby Evropa měla stabilní vedení.
