Vystrčil: Slovo je zbraň. Platilo to v roce 1945 a ještě více nyní

Události, které se na konci druhé světové války odehrály kolem Českého rozhlasu, ukazují, že slovo je zbraň. Platilo to nejen v roce 1945, ale ještě silněji to platí dnes. Platí to, když zaznívají slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i dezinformace, které zpochybňují důsledky války na Ukrajině. Na pietním aktu při příležitosti 77. výročí Pražského povstání to řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Právě u historické budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě se vedly v květnových dnech 1945 jedny z nejtěžších bojů a tehdy tam zemřely desítky obránců. „Byla to slova Českého rozhlasu, která způsobila, že se desetitisíce, statisíce lidí postavily v boji za svobodu, za nezávislost, v boji proti nacismu, fašismu, proti útlaku. A to, že slovo je zbraň, platilo nejen v roce 1945, ale ještě více a silněji to platí dnes,“ řekl Vystrčil.

Podle Vystrčila je síla slova vidět, když mluví ukrajinský prezident Zelenskyj a žádá ostatní země o pomoc v boji za územní celistvost a suverenitu své země. „To, že slovo je zbraň, je také cítit, když slyšíme dezinformace, když někdo vyslovuje bláboly o tom, že neví, zda fotografie zastřelených civilistů v Buči jsou ty pravdivé,“ poznamenal šéf Senátu, který Ukrajinu i obec Buča navštívil a viděl důsledky ruské agrese. Podle Vystrčila je potřeba, aby lidé slova správně používali a aby pravda zvítězila.

Podle ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala se válka v současnosti nevede jen na Ukrajině, ale také ve světě informací. „Intenzita informační války může být stejně zničující jako intenzita války, která se vede pomocí tanků, bombardování a řízených střel. Zničující mohou být i její důsledky v podobě klamání veřejnosti, vyvolávání pocitu strachu, nenávisti či nesnášenlivosti,“ konstatoval Zavoral. Pro rozhlas je podle ředitele nyní velkým a nesnadným úkolem přinášet pravdivé a ověřené informace a zároveň odhalovat propagandu a dezinformace, které se ve veřejném prostoru objeví.

  Léčebné konopí užívá více lidí, pomohla úhrada pojišťoven

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) připodobnila dnešní pomoc Česka Ukrajině k Pražskému povstání roku 1945. Podle ní se nyní jedná spíše o povstání morální, kdy česká společnost překonala samu sebe a pomáhá ukrajinským přátelům.

Také pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) řekl, že vidí paralelu mezi současnou válkou na Ukrajině a 77 let starými událostmi. Zdůraznil, že stejně jako tehdy si lidé i dnes mohou vybrat, zda zvolí cestu, která je pohodlnější, nebo zda se postaví za důležité věci, jako jsou svoboda, demokracie a lidská práva.

Pietního aktu se zúčastnili také zástupci ministerstva obrany, Slovenska či Českého svazu bojovníků za svobodu. Loni se tato tradiční vzpomínka kvůli krizovému stavu a pandemii covidu-19 nekonala, rozhlas místo toho odvysílal speciální vysílání s projevy politiků.

Pražským povstáním vyvrcholil odboj proti německým okupantům, který vypukl spontánně 1. května 1945 v Přerově. Povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránit mnohonásobně většímu krveprolití a vyprovokovali i rychlejší zásah Rudé armády. Velitel povstání generál Karel Kutlvašr za to byl po komunistickém puči „oceněn“ doživotním vězením, perzekvováni byli i další představitelé povstalců. V Pražském povstání padlo podle údajů Vojenského historického ústavu téměř 3000 lidí. Smrt obránců Prahy připomínají po hlavním městě desítky pomníků a pamětních desek.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..