Finsko podá přihlášku do Severoatlantické aliance. Rozhodnutí dnes společně oznámili finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová. Rozhodnutí exekutivy má ještě schválit parlament, což ale je považováno za formalitu. Proti rozšiřování NATO je Rusko, které přitom svým vpádem na Ukrajinu přimělo Finsko a také Švédsko, aby začaly podnikat kroky směřující k členství v alianci.
Ruský prezident Vladimir Putin už v sobotu označil finské rozhodnutí za chybu. Ze členů NATO výhrady vůči vstupu obou dosud neutrálních severských zemí vyjádřilo Turecko s poukazem na jejich údajnou podporu Kurdské strany pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po dnešním jednání ministrů zahraničí aliančních zemí v Berlíne nicméně uvedl, že Turecko nehodlá rozšíření zablokovat.
Žádost o finské členství by mohla být oficiálně předána bruselské centrále aliance už příští týden. Brzy by mohl Helsinky následovat také Stockholm, který dává najevo, že by mohl do aliance vstoupit, a to v koordinaci se svým menším sousedem. NATO by se tak rozrostlo na 32 členských státůsoučasných 30.
„Je to historický den. Začíná nová éra,“ řekl dnes podle agentury AFP prezident Niinistö při oznamování finského rozhodnutí. Už v sobotu Niinistö o tomto záměru telefonicky hovořil s ruským protějškem Vladimirem Putinem, který zopakoval odmítavý ruský postoj. Šéf Kremlu varoval, že změna finské zahraniční politiky bude mít negativní dopad na bilaterální vztahy a že ukončení tradiční neutrality Finska by bylo chybou. Ve čtvrtek Moskva prohlásila, že by takový krok považovala za ohrožení, na které bude reagovat.
V sobotu byly Švédsko s Finskem zvláštními hosty pracovní večeře, kterou v Berlíně začala dvoudenní neformální schůzka ministrů zahraničí zemí NATO. Ze strany aliančních států výhrady vůči možnému severskému rozšíření NATO vyjádřilo Turecko, zatímco vedení aliance a ostatní členské státy ho jasně podpořily. Například šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková dnes hovořila o „historickém momentu“ a řekla, že případný vstup Švédska a Finska alianci výrazně posílí.
„Finsko a Švédsko jsou vřele vítáni a my jejich zájem o vstup podporujeme, považujeme je za přátele,“ řekl v sobotu také český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek uvedl, že vstupu Finska a Švédska do NATO není nakloněn, ale šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu dnes vyjádření Ankary mírnil. Řekl, že jeho země není proti rozšíření aliance, ale chce, aby obě skandinávské země přestaly podporovat skupiny, které Ankara považuje za teroristické, aby zrušily omezení na vývoz do Turecka a aby poskytly Ankaře bezpečnostní záruky.
Finský prezident dnes řekl, že je připraven s Erdoganem jednat. Turecko by přitom jako člen NATO mohlo vstup Finska a Švédska vetovat.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po dnešním jednání ministrů zahraničí aliančních zemí v Berlíně uvedl, že Turecko rozšíření zablokovat nechce. Věří také, že se tím přístupový proces nezpomalí. Český ministr zahraničí Jan Lipavský řekl, že diplomacie intenzivně pracuje na vyřešení tureckých námitek a požadavků. Také šéf americké diplomacie Antony Blinken věří, že se podaří najít shodu.
Stoltenberg dále uvedl, že chce výrazně urychlit přijímací proces. S tím souhlasí i německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Po dobu, kdy obě skandinávské země budou mít podanou žádost o vstup do NATO, ale ještě nebudou členy aliance, existuje podle Stoltenberga možnost poskytnout jim bezpečnostní záruky.
