ECB patrně oznámí konec podpůrných opatření a potvrdí záměr zvýšit sazby

ECB

Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) na svém dnešním zasedání pravděpodobně oznámí ukončení podpůrných opatření a potvrdí záměr začít od příštího měsíce zvyšovat úrokové sazby. Banka už dala finančním trhům několikrát zřetelně najevo, že léta nákupů dluhopisů, kterými podporovala ekonomiku eurozóny, budou minulostí. Nutí ji k tomu především vysoká inflace.

Někteří ekonomové se domnívají, že dnešek by mohl být pro prezidentku ECB Christine Lagardeovou stejně důležitý, jako bylo pro jejího předchůdce Maria Draghiho datum 26. července 2012. Eurozóna tehdy zejména kvůli finančním problémům Řecka čelila hrozbě rozpadu a Draghi tehdy řekl, že udělá cokoliv, aby takovému scénáři zabránil.

„V rámci našeho mandátu je ECB připravena udělat cokoliv, aby ubránila euro. A věřte mi, bude to opravdu stačit,“ varoval tehdy Draghi v Londýně, kde se účastnil konference o investicích. Rázně se tak ohradil proti názorům některých ekonomů, že eurozóna by tehdejší problémy nemusela ustát. Pro finanční trhy to byl jasný signál, že bojovat s ECB nemá smysl.

„Pro Lagardeovou by to teď mohl být podobný okamžik, protože jsou zde pochybnosti, zda bude ECB skutečně schopna začít výrazně zvyšovat sazby,“ řekl hlavní ekonom finančního ústavu LBBW Moritz Kraemer. Dopady vysokých úrokových sazeb totiž pocítí zejména slabší státy na jižním křídle eurozóny, které se výrazně zadlužily.

Základní úroky ale dnes ECB zatím měnit nebude – k tomu přistoupí až po formálním ukončení čistých nákupů aktiv, což plánuje do konce června. K prvnímu zvýšení sazeb od roku 2011 téměř jistě sáhne v červenci. Základní úrok ECB drží od roku 2016 na nule, depozitní sazba je na minus 0,5 procenta.

Lagardeová řekla, že depozitní sazba by měla být do konce září na nule nebo mírně nad ní. To znamená, že ze současné úrovně se musí zvýšit alespoň o 50 bazických bodů. Tvůrci měnové politiky v ECB také zřejmě zopakují své odhodlání nadále reinvestovat výtěžek ze splatných dluhopisů zpět na trhu, aby podpořili zranitelné členské země eurozóny.

  Po koronaviru přišlo sucho. Nejspíš nejhorší v historii, zní z Polska

Globální ekonomika teď zápasí s dopady vysoké inflace, která nepříznivě dopadá na spotřebu, dále s dopady války na Ukrajině a uzávěr zavedených v Číně kvůli novým ohniskům epidemie covidu-19. Je proto možné, že ECB dnes citelně zhorší výhled růstu ekonomiky eurozóny, zatímco výhled inflace výrazně zvýší. Průzkum agentury Reuters mezi ekonomy v minulých dnech ukázal, že je zhruba 30procentní pravděpodobnost, že ekonomika se příští rok ocitne v recesi.

ECB poprvé od pandemie covidu-19 obnovuje tradici výjezdních zasedání, která se do té doby konala dvakrát do roka mimo Frankfurt nad Mohanem, kde má ECB sídlo. Dnešní zasedání se koná v Amsterodamu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..