Jeden se schází s Putinem, druhý patří k nejbohatším Rusům. Jejich investice v Česku zkoumají úřady

  • Podle zjištění Radiožurnálu Finanční analytický úřad (FAÚ) prověřuje čtveřici sankcionovaných oligarchů blízkých ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
  • Je mezi nimi třeba Michail Fridman, jeden z nejbohatších Rusů, nebo Petr Aven, který chodí pravidelně za Putinem do Kremlu.
  • V hledáčku FAÚ se ocitli oligarchové spojení se společností Alfa group a Alfa bankou. Ta například sponzorovala Putinově dceři Marii charitativní projekt.
  • Skrze jednu ze svých společností mají sankcionovaní oligarchové podíl v českém investičním fondu. Ten nyní řeší, jak se od nich odstřihnout.

Michail Fridman patří k nejbohatším ruským občanům. Oligarcha s izraelským občanstvím, původem z Ukrajiny, žijící několik posledních let v Londýně patří ke spoluzakladatelům skupiny Afa Group a Alfa banky – největší soukromé banky v Rusku. S Alexejem Kuzmičevem, Germanem Chanem a Petrem Avenem je pojí obchodní partnerství sahající až do 80. let minulého století. „To jejich bohatství vzniklo už za perestrojky,“ připomíná Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Ředitel ruské pobočky protikorupční organizace Transparency International Ilja Šumanov pro Radiožurnál popsal, že spolumajitelé Alfa banky patří mezí výrazné postavy ruského byznysu i politiky. „Patří k takzvané první vlně oligarchů,“ zmiňuje Šumanov.

Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu se všichni během pár dní ocitli na evropských sankčních seznamech kvůli mnohaletému úzkému napojení na Kreml. Stopu mají ale i v Česku. Přes kyperskou firmu totiž vlastní podíl v české investiční společnosti. FAÚ proto zakázal Rusům peníze do firmy posílat a ti je nesmí ani vyplácet.

„Bylo zahájeno správní řízení s uvedenými osobami,“ uvedla pro Radiožurnál mluvčí ministerstva financí Michaela Lagronová. „Vzhledem k mlčenlivosti, kterou nám ukládá zákon o provádění mezinárodních sankcí, ale nebudeme v této fázi věc více komentovat,“ podotkla.

Podle zjištění Radiožurnálu se FAÚ zajímá o ruský podíl v jedné firmě z portfolia investiční skupiny Enern. Konkrétně jde o společnost Enern Sprout II, která se zaměřuje na investice do technologických firem v jejich začátcích. V Enern Sprout II totiž podle veřejně dostupných údajů vlastní nadpoloviční podíl kyperská společnost ABH Financial Limited, za kterou stojí čtveřice sankcionovaných Rusů.

  Levný ruský plyn. Jakou cenu zaplatí Evropa za Nord Stream 2?

Zapojení Rusů i správní řízení FAÚ potvrdil Radiožurnálu mluvčí skupiny Enern Jan Husták. „Správní řízení se týká pouze specializované společnosti Enern Sprout II. Ta z celkových aktivit skupiny drží méně než dvě procenta objemu spravovaného kapitálu,“ uvedl.

Podle Hustáka současná situace fakticky nijak chod společnosti neohrožuje. Nicméně kvůli běžícímu řízení nemůže Enern posílat peníze ABH a ani od ní žádné přijímat. Čeští společníci Enern Sprout II díky zakladatelským smlouvám drží nad společností i přes nadpoloviční podíl ABH kontrolu. Podle Hustáka se vedení Enernu chce i tak od Rusů odstřihnout.

„V Enernu podporujeme boj Ukrajiny za svobodu a s tím spojené sankce proti Rusku jako agresorovi. Mezi českými společníky již padlo rozhodnutí aktivně hledat cestu, jak ABH vyčlenit,“ vysvětlil.

Charita s Putinovou dcerou

Pozice čtyř zmíněných sankcionovaných oligarchů v rámci ruských mocenských skupin je podle oslovených odborníků lehce specifická. Na jedné straně mají hlavně Aven s Fridmanem velmi blízké vztahy přímo s Putinem. Podle Svobody z Institutu mezinárodních studií patří zakladatelé Alfa Group k zásadním postavám ruského světa. „Jsou to lidé, kteří měli obrovský vliv na to, jak Rusko funguje,“ říká Svoboda.

O tom svědčí i zdůvodnění, které zveřejnily evropské orgány k jejich zařazení na sankční seznamy. „Petr Aven je jedním z nejbližších oligarchů Vladimira Putina. Patří mezi přibližně 50 zámožných ruských podnikatelů, kteří se s Putinem pravidelně scházejí v Kremlu,“ stojí mimo jiné v odůvodnění. Aven také patřil ke skupině 13 ruských oligarchů, které si Putin 24. února pozval do Kremlu, aby jim vysvětlil důvody k invazi na Ukrajinu a kde probírali, jak se postavit k západním sankcím, které v souvislosti s tím očekávali.

Evropští úředníci také připomínají, že Aven se s Putinem spřátelil začátkem 90. let. „Když byl ministrem pro zahraniční hospodářské vztahy, pomáhal Putinovi, tehdy náměstkovi primátora Petrohradu, v souvislosti s vyšetřováním ze strany komise,“ stojí v dokumentu. Podle úředníků je Aven také obzvláště blízkým osobním přítelem Igora Sečina, generálního ředitele společnosti Rosněfť a klíčového Putinova spojence.

  RF spojuje jednotky. Tentokrát do Běloruska. Moskva říká - učení.

Nejstarší Putinova dcera, Maria Faassenová, vedla charitativní projekt Alfa-Endo, zaměřený na pomoc dětem s endokrinologickými potížemi. Maria se sama jako specialistka na biomedicínu touto oblastí zabývá. Projekt byl podle veřejně dostupných informací výrazně financován právě Alfa bankou.

O dalším ze sankcionované skupiny, Germanu Chanovi, pak úředníci přímo píšou: „Má se za to, že je jednou z nejvlivnějších osob v Rusku.“

Proti válce, ale opatrně

Na druhou stranu – zatímco Aven se účastnil schůzky v Kremlu, Fridman patří mezi pár oligarchů, kteří se proti válce opatrně vymezují. Po zahájení invaze napsal zaměstnancům ve své další společnosti LetterOne dopis, v němž uvedl, že válka je „tragédie“ a nikdy by neměla být řešením. Ani mírná kritika války však Fridmanovi nepomohla. Na sankčních seznamech dál zůstává. V půlce května navíc přistoupila Ukrajina k zabavení jeho majetků.

Fridman patří zároveň k hlasitým kritikům západních sankcí. Podle něj jsou kontraproduktivní a neměly by mířit na soukromé podnikatele. „Neexistuje žádný klub oligarchů,“ uvedl Fridman nedávno pro El País. „Vždy jsme se výhradně věnovali byznysu a nikdy jsme se nechtěli dostat blízko moci,“ tvrdí oligarcha. Web Politico před pár dny uvedl, že Fridman s Avenem již kvůli uvaleným sankcím podali žalobu na Evropskou unii.

Karel Svoboda zmiňuje, že Fridman s Avenem tako argumentovali i dříve. „Říkali, že provázanost velkého byznysu s politikou je naprosto obvyklá. Funguje to to tak i v jiných zemích. Zároveň popírali, že by měli na Putina takový vliv, aby mu zavolali a on ukončil válku,“ zmínil.

Podle Šumanova je podobná schizofrenie pro vedení Alfa Group typická. „V Rusku se vždy prezentovali jako ruská firma, s ruskými majiteli. V zahraničí ale chtěli být vidět jako evropská společnost se sídlem v Lucembursku,“ vysvětluje.

  Je možné vést dialog s Putinem? Dva pohledy na jednu otázku.

„Když jdete na audienci k Putinovi den po vypuknutí války, činíte tím nějaké rozhodnutí. Je to vaše rozhodnutí a rozumíte všem jeho následkům. Nemůžete sedět na dvou židlích – být západní byznysmen a zároveň být na jednání s Putinem den po vypuknutí války. Z těch dvou židlí musíte zákonitě spadnout. Nejsou totiž už ani v jedné místnosti. Jsou v úplně jiné dimenzi,“ popisuje svůj pohled Šumanov.

Zdroj: https://www.irozhlas.cz/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..