Macron, Scholz a Draghi dorazili do Kyjeva. Zelenskému přivezli poselství o jednotě zemí Unie

Když na jaře, konkrétně 15. března, dorazili premiéři České republiky, Polska a Slovinska do Kyjeva, jednalo se o skutečnou senzaci. Ruská vojska byla v tu dobu od Kyjeva prakticky nadohled a všechna světová média umístila reportáž o této překvapivé cestě na své první stránky. Od té doby se leccos změnilo, ukrajinská armáda Kyjev ubránila a těžiště bojů se přesunulo jinak. Do Kyjeva proto již nyní politici jezdí poměrně často a jejich návštěvy nepřitahují takový zájem. To však neplatí pro dnešní návštěvu. Té se totiž účastní skutečné politické „těžké váhy“.

Vlak do Kyjeva

Tradiční cestou, tj. vlakem z polského území, dorazili dnes do Kyjeva německý spolkový kancléř Olaf Scholtz, francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi. Politici se setkali přímo s prezidentem Zelenským a dalšími ukrajinskými politiky. Otázkou je, jakou konkrétní náplň jednání mělo. Emmanuel Macron i Olaf Scholtz totiž s návštěvou ukrajinského hlavního města poměrně dlouho otáleli i přesto, že na ně byl vyvíjen tlak, aby Ukrajinu svojí návštěvou podpořili.

Dlouhou dobu se však novinářům dostávalo od zmíněných politiků odpovědi, že do Kyjeva vyrazí „až budou mít co přivést“. To „něco“ je oficiálně poselství o jednotě zemí Evropské unie, které stojí jednotně za Ukrajinou v jejím boji s ruským agresorem. Otázka zní, zda je zde i nějaký další, prozatím neveřejný, důvod.

Cesta byla nepochybně plánovaná minimálně několik týdnů, neboť bylo třeba zajistit jak bezpečnost politiků, tak urovnat poměrně zjitřenou politickou atmosféru danou ostrou kritikou ukrajinského prezidenta vůči některým západním zemím.

Ukrajinská kritika

Především Olaf Scholz a Emanuel Macron se ze strany prezidenta Zelenského a dalších ukrajinských představitelů již mnohokrát dočkali poměrně ostré kritiky za nedostatečnou podporu a až příliš časté jednání s ruským prezidentem Putinem a svojí vstřícnost k němu. Z podobných důvodů Ukrajina dokonce na přelomu března a dubna Německu vzkázala, že prezident Steinmeier, který vyjádřil přání do Kyjeva vyrazit, není vítán.

  Washington - Moskva. Stabilita nebo nové závody ve zbrojení

V současné době Ukrajina, jejíž armáda bojuje s mnohonásobnou ruskou přesilou na východě země (byť údery ze vzduchu se dějí prakticky na celém území Ukrajiny), urgentně žádá navýšení dodávek vojenské pomoci ze západu, především pak těžkých zbraní jako jsou dělostřelecké či raketové systémy a také munice, kterou armáda spotřebovává raketovým tempem.

Má-li být ukrajinská armáda schopná zadržet mnohdy až desetinásobnou ruskou přesilu, nutně potřebuje podstatně navýšit dodávky zbraní. A především potřebuje, aby tyto dodávky dostala pokud možno co nejdříve. Především situace okolo města Severodoněck na Donbasu je nyní kritická. Město a jeho obránci jsou odříznuti od spojení s dalšími ukrajinskými silami. Ve městě je i mnoho civilistů a jeho situace připomíná obléhání Mariupolu.

Další pomoc pro Ukrajinu

Návštěva tří nejvýznamnějších evropských státníků, ke kterým se dnes v Kyjevě připojil i rumunský prezident Klaus Iohannis, se děje v době, kdy řada zemí skutečně rozhodla o poskytnutí další vojenské pomoci Ukrajině. Tou nejvýznamnější zprávou bylo bezesporu oznámení amerického prezidenta Bidena o poskytnutí balíčku v hodnotě jedné miliardy dolarů. Dodávky zbraní a dalšího vojenského materiálu přislíbily ale třeba i Slovensko, Scholzovo Německo i Česká republika a další země.

Teprve budoucnost tedy ukáže, co konkrétního návštěva vrcholných představitelů tří nejsilnějších evropských zemí přinesla a co bylo skutečnou náplní jednání. Minimálně na symbolické úrovni se však rozhodně jedná o významnou událost, která bude mít v historii války na Ukrajině své pevné místo.

Autor: Martin Novak

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..