Po téměř čtyřech měsících skončí se závěrem června v Česku nouzový stav, který vláda vyhlásila kvůli migrační vlně z Ukrajiny. Státu a samosprávám umožňoval stav nouze pružněji reagovat při ubytovávání lidí utíkajících před ruskou vojenskou invazí a umisťovat je i do některých prostor, kam by to jinak nebylo možné. Kabinet v posledních týdnech prosadil několik novel zvláštních zákonů k migrační krizi, které umožní potřebná opatření uplatňovat i po konci nouzového stavu.
Vláda o vyhlášení nouzového stavu rozhodla 2. března, platit začal o dva dny později původně na 30 dní. Koncem března prodloužila vláda po souhlasu Sněmovny stav nouze až do konce května, což vyvolalo spory, zda ústavní předpisy umožňují období prodloužit o více než 30 dní. Poslední prodloužení nouzového stavu na celý červen odsouhlasili poslanci 19. května. Od vlády dostali příslib, že o prázdninách již mimořádný stav nutný nebude, protože vláda připraví legislativu pro přechod k fungování v rámci běžných pravidel.
Ministři opakovaně zdůrazňovali, že nynější stav nouze se na rozdíl od nouzových stavů vyhlašovaných kvůli covidu-19 nijak nedotkl života českých občanů. „Nezavíraly se obchody, nezakazovali jsme vycházet z domova, ani cestovat,“ řekl v pondělí šéf Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) Vít Rakušan (STAN). Nouzový stav se podle něj tentokrát využíval tak, jak by se podle zákona využívat měl. „Jako mimořádný nástroj krizového řízení, který má pomoci zvládat mimořádné situace, kterou příchod více jak 380.000 lidí na území ČR je,“ řekl.
Úřady kvůli migrační vlně v době nouzového stavu zřídily národní a krajská asistenční centra na pomoc Ukrajině, která usnadnila registrace příchozích. Systém bude fungovat i po konci nouzového stavu, v některých regionech však bude od prázdnin omezený provoz. Další nouzová opatření se týkala především ubytovávání lidí. „I nadále bude možno zachovat systém ubytovávání uprchlíků prostřednictvím krajských a státních ubytovacích kapacit, což bylo možné v nouzovém stavu a nyní i po něm díky úpravě, kterou se zabýval Parlament,“ řekl Rakušan.
Podle normy schválené minulý týden Senátem budou ministerstva a další úřady i po skončení nouzového stavu vyčleňovat budovy pro ubytování uprchlíků. Kraje mají s obcemi nadále zajišťovat běžencům nouzová přístřeší a bydlení. Uprchlíci budou moci žádat po půl roce od udělení dočasné ochrany o dávku v částce životního minima. Bude to 4250 korun měsíčně pro dospělé a 3050 korun za měsíc pro děti. Nyní mají běženci nárok na 5000 korun v měsíci na základě udělení víza dočasné ochrany. O stejnou částku pak mohou žádat ještě dalších pět měsíců.
S koncem nouzového stavu se sníží frekvence jednání ÚKŠ, který se místo každého pondělí bude scházet jednou za dva týdny. „Válečným obětem je potřeba pomáhat i nadále,“ vysvětlil Rakušan. Situace je podle něj pod kontrolou, nezhoršuje se a vláda ji zvládá.
Nouzový stav se vyhlašuje v případě závažných živelních, ekologických nebo průmyslových katastrof, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Vláda o vyhlášení nouzového stavu musí neprodleně informovat Sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. Nouzový stav v ČR v posledních dvou letech opakovaně platil kvůli epidemii covidu-19. Celkově trval 284 dní a skončil loni 26. prosince.
