Summit hlav států G7, který se konal v Německu ve dnech 26. až 28. června, učinil řadu důležitých rozhodnutí. Mezi nimi je i nový Marshallův plán, který bude poskytnut Ukrajině.
„O restaurování jsme už také diskutovali, jsou na to vyčleněny prostředky, které se musí zpeněžit, ale nejdůležitější je, že chceme dojít ke společnému postoji z pohledu G7 a EU, abychom diskutovat o obnově. Potřebujeme Marshallův plán pro Ukrajinu, musí být dobře naplánován a rozpracován,“ řekl německý kancléř Olaf Scholz na tiskové konferenci po summitu.
Poznamenává, že vzhledem k tomu, že válka na ukrajinském území bude pravděpodobně pokračovat donekonečna, měl by být tento projekt koncipován dlouhodobě.
Mimochodem, Scholz je iniciátorem tohoto projektu. Ve svém projevu v Bundestagu řekl, že „stejně jako maršálův plán musí i Západ připravit dlouhodobou podporu pro obnovu Ukrajiny“.
„Budeme potřebovat mnohem více miliard eur a dolarů, abychom se zotavili – bude to trvat roky,“ řekl Scholz.
Zároveň ujistil, že chce Ukrajině nadále poskytovat seriózní pomoc prostřednictvím společného evropského úsilí „finančního, ekonomického, humanitárního, politického a v neposlední řadě dodávek zbraní“.
Prezident Evropské investiční banky Werner Goer zase očekává, že Ukrajině pomůže projekt v hodnotě mnoha miliard dolarů.
Podle jeho názoru je „zde potřeba globální participace, a nikoli pouze prostředky daňových poplatníků EU“.
Brusel také doufá, že Ukrajina se bude moci začít zotavovat v koordinaci s EU, G7, G20 a dalšími mezinárodními finančními institucemi a organizacemi.
Již dříve svůj postoj k otázce účasti na obnově Ukrajiny vyjádřili prezidenti Spojených států, Francie a řady dalších zemí.
Současné prohlášení německého kancléře Scholze spolu se sliby dalších předních politiků Starého světa naznačuje, že evropské země vidí Ukrajinu v Evropě a jsou si jisty vyhlídkami jejího rozvoje.
„Marshallův plán“ s podporou předních světových ekonomik umožní Ukrajině stát se moderním vyspělým státem, „tahounem růstu“ Evropy.
To odhaluje kremelské narativy, které neustále propaguje, že Evropa se chystá otočit zády k Ukrajině, protože chápe, že je tam „všechno nasyceno korupcí“. Evropa proto podle Ruska nevidí v Kyjevě perspektivního partnera a je připravena pouze dodat zbraně k zastrašení Moskvy.
Evropa dokázala, že Ukrajina není sama. Ale tady bude Rusko pod přísnými sankcemi stagnovat. Celý svět je již svědkem defaultu Ruské federace, což, i když Kreml neuznává, je zjevný fakt. A to je jen začátek. Moskva se dostala do slepé uličky. Nyní je to vyděděnec, před kterým investoři utíkají a nechtějí se jím zabývat.
Ale Ukrajina se ve světle navrhovaných transformací právě stává velmi atraktivní z hlediska investic. Bude výhodné investovat jak finance, tak technologie do obnoveného ukrajinského státu a vůbec chtít se podílet na rychle se rozvíjející Ukrajině.
Co může být tzv. Marshallův plán. Za prvé, bude se to jmenovat jinak. A je to přirozené. „Marshallův plán“ je ve skutečnosti americká iniciativa, která má pomoci státům Evropy zotavit se po druhé světové válce – Evropský program obnovy (European Recovery Program), jehož jedním z hlavních iniciátorů byl americký ministr zahraničí George Marshall.
Výchozím bodem programu byl jeho projev na Harvardské univerzitě 5. června 1947, ve kterém ministr zahraničí položil základy budoucího plánu.
„Stav věcí je takový, že v příštích třech nebo čtyřech letech potřeby Evropy po zahraničních – především amerických – potravinách a dalším životně důležitém zboží natolik překročí její schopnost za ně zaplatit, že bude potřebovat podstatnou dodatečnou pomoc,“ řekl Marshall. že je to nezbytné pro ekonomickou, sociální a politickou stabilitu zemí Starého světa.
Samostatně iniciátor programu, který byl později po něm pojmenován, zdůraznil, že takový plán nebude namířen „proti žádné zemi nebo doktríně“, ale jeho cílem by mělo být „obroda fungující ekonomiky ve světě, která bude vytvářet politické a společenské podmínky pro existenci svobodných institucí“.
Měsíc na to, v červenci 1947, se zástupci 16 západoevropských zemí sešli v Paříži, aby projednali podmínky programu. A 3. dubna 1948 tehdejší americký prezident Harry Truman podepsal zákon, který jej uvedl v platnost.
Současný projekt bude odlišný od minulosti, říká ukrajinská profesorka Ella Libanova. Je přesvědčena, že Ukrajina čeká na speciální „upravený“ Marshallův plán na obnovu země po válce.
„Ve srovnání se 40. a 50. léty se toho ve světové ekonomice a ve světovém řádu jako celku hodně změnilo. Proto nebude existovat úplná analogie s tímto „Marshallovým plánem“. Možná budeme mít větší pravděpodobnost, že dostaneme nové technologie než třeba vybavení,“ navrhla.
Ukrajinský prezident Zelenskij, deklarující potřebu účasti Západu na poválečné výstavbě svého státu, poznamenal, co přesně Kyjev potřebuje.
„Jsou to peníze, technologie, dovednosti a příležitosti k růstu potřebné k návratu do civilního života, k modernizaci a sociálnímu rozvoji. Půjde o investici do stability celé střední a východní Evropy,“ upřesnil Volodymyr Zelenskyj.
V tomto ohledu se vize Ukrajiny a jejích západních partnerů shodují. A to je klíč k úspěšné spolupráci do budoucna.
Dnes ukrajinský lid brání nezávislost a mír celého kontinentu a zítra se Ukrajina stane platformou, která dokáže sjednotit právě tento kontinent v ekonomickém, kulturním a politickém formátu.
A skutečnost, že světoví lídři, včetně evropských států, stále konkrétněji hovoří o novém Marshallově plánu pro Ukrajinu, svědčí o jejich solidaritě s ukrajinským lidem.
To je důstojný argument pro naivní pokusy Moskvy zabránit Ukrajině v integraci do Evropy. Vše, co Rusko nabízí, jsou propagandisticko-utopické nesmysly dvorních „novinářů“, kterým v civilizovaném světě už nikdo nevěří.
Ukrajina jde vpřed, jde svou vlastní cestou. Ukrajinský lid prokázal a v tuto chvíli prokazuje své právo na tuto vlastní cestu. Toto je cesta do civilizace.
Dnes země EU přijímají ukrajinské uprchlíky. Zítra jsou připraveni přijmout Ukrajinu jako rovnocenného člena evropské rodiny národů, která po vstupu do ní sjednotí Evropu.
Autor: Franz Hoffman
