Úvahy vlády o možném zestátnění energetické společnosti ČEZ jsou podle prezidenta Miloše Zemana v rozporu s pravicovou ideologií. Vláda podle něj nebere v úvahu náklady zhruba 200 miliard korun na vytěsnění minoritních akcionářů. Podotkl ale, že na valné hromadě vždy rozhoduje o návrzích většina, kterou drží stát. Zeman to řekl v Partii Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News.
„Úvaha vlády o de facto zestátnění nebo znárodnění ČEZ mi zase připadá jako rozporná s pravicovou ideologií, protože jistě víte, že pravice chce privatizovat a levice chce znárodňovat,“ uvedl Zeman. Podle něj jsou na místě obavy ze soudů ze strany minoritářů. „Já proti tomu namítám, že na valné hromadě rozhoduje většina. A stát má prokazatelnou většinu 70 procent,“ uvedl Zeman. Akcie ČEZ drží stát prostřednictvím ministerstva financí.
Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém červnovém projevu uvedl, že stát chce mít v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny, Podle odborníků tak potvrdil spekulace o možném rozdělení ČEZ na soukromou a státní část. Stát by získáním elektráren mohl ovlivňovat ceny elektřiny. Fiala již v květnu v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že vláda uvažuje o restrukturalizaci polostátní společnosti ČEZ, přičemž jednou z možností je rozdělení firmy. Ještě to ale vyžaduje důkladnější analýzy, dodal.
Balík akcií, který drží menšinoví akcionáři ČEZ, má nyní hodnotu zhruba 180 miliard korun, uvedl již dříve hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Jestliže by stát chtěl pod sebe získat nejen výrobu elektřiny a jádro, ale i distribuci, a měl zaplatit přirážku desítek procent, pak výsledná částka bude činit minimálně 200 miliard korun,“ dodal.
Čistý zisk skupiny ČEZ loni dosáhl 9,9 miliardy Kč, meziročně o 81 procenta více. Po očištění o mimořádné vlivy naopak klesl meziročně o tři procenta na 22,3 miliardy korun.
