Německo má obavy z konce dodávek ruského plynu. Nord Stream 1 přestane fungovat kvůli opravě

Německo se připravuje na možnost, že úplně skončí dodávky ruského plynu. Tahle hrozba je podle spolkových úřadů mimořádně reálná. Právě z Německa přitom většinu suroviny odebírá i Česko.

Už příští pondělí se zastaví plynovod Nord Stream 1, který je teď hlavním a jediným zdrojem dodávek. Rusko sice tvrdí, že jde o technickou odstávku, ale podle spolkového úřadu pro infrastrukturu se tomu nedá úplně věřit. Prý za tím může být čistě jen politika a není jisté, kdy a jestli se ten provoz vůbec obnoví.

Německé firmy proto narychlo dokončily plány pro případ, že dovoz z Ruska skončí. Podle informací deníku Handelsblatt teď všichni, pokud možno, přecházejí na jiné zdroje, ať už na uhlí nebo na ropu.

Ale třeba chemický průmysl nemůže plyn nahradit. Například koncern BASF proto uvažuje o případném útlumu svých továren. Podle vládního krizového scénáře se totiž po konci dodávek musí postupovat následovně: domácnosti a klíčová infrastruktura mají prioritu, jejich zásobování se omezit nesmí. V případě potřeby se využijí i rezervy v zásobnících. Průmysl je ale odkázaný sám na sebe a firmy musí s plynem šetřit.

Státní záchrana firem

Energetika je v Německu sice čistě v soukromých rukou, stát si ale teď připravuje nástroj, díky kterému by v některých firmách mohl získat podíl.

Je to kvůli problémům největšího plynárenského koncernu Uniper, kterému mimo jiné patří i stovky tepláren a je největším odběratelem ruského plynu v Německu. Kvůli energetické krizi a sázce na dlouhodobou spolupráci s Ruskem je teď na pokraji bankrotu. V posledních dnech navíc přišel o obrovskou část úspor kvůli tomu, že narychlo skupoval plyn od jiných než ruských dodavatelů, a to za vysoké ceny. Uniper už požádal o pomoc stát a ministerstvo hospodářství hledá cesty, jak firmu zachránit.

  EU jedná o přerozdělení vakcín od Pfizeru, ČR má dostat kompenzaci

Vláda by chtěla už do několika dnů, dokonce možná i tento týden, v parlamentu prosadit zákon, kterým by energetické koncerny pojistila. V případě potřeby by v nich stát převzal podíl, aby tyto firmy dál fungovaly.

Německo by vlastně v podstatě mohlo už napodobit to, co udělalo s aerolinkami Lufthansa, kterým na začátku pandemie koronaviru hrozil bankrot. Po zlepšení situace se ale potom stát z aerolinek velice rychle zase stáhl.

Podle ministerstva hospodářství a jeho šéfa Roberta Habecka se země teď bez Uniperu obejít nemůže. Jeho bankrot by prý jen vyvolal řetězovou reakci a plynárenství by to úplně ochromilo. Takže jeho záchrana, ať už tím či oním způsobem, je teď pro německou vládu naprosto klíčová.

Koupě podílu v Uniperu?

List Handelsblatt v úterý informoval, že německá vláda se skutečně chystá získat podíl v Uniperu.

Berlín podle deníku jedná o nákupu balíku nových akcií, čímž by ve firmě získal čtvrtinový podíl. Nominální cena jedné akcie má činit 1,70 eura a objem transakce se bude pohybovat mezi třemi až pěti miliardami eur, tedy až 124 miliard korun.

Energetická společnost na dotaz agentury Reuters nereagovala, ministerstvo financí se odmítlo vyjádřit.

Cena plynu pro evropský trh se v posledních dnech vytrvale zvyšuje a dnes odpoledne se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku pohybovala kolem 165 eur, tedy 4085 korun, za megawatthodinu. Od začátku loňského roku vykazuje růst přibližně o 700 procent.

Zdroj: irozhlas.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..